Hodina zemepisu
Zeme je tretí planetou Slunecní soustavy. Planeta vznikla pred 4,57 miliardami let a krátce po svém vzniku (pred 4,533 miliardami let) získala svuj jediný prirozený satelit – Mesíc. Polomer Zeme je 6378,135 kilometru na rovníku, obvod na rovníku pak 40 075,004 km. Rychlost rotace na rovníku je 465,11 m/s, perioda rotace je tedy 23,934 hodin – 23 hodin, 56 minut a 4,091 sekund. Ze Zeme se hlavní cást zdánlivého pohybu nebeských teles na obloze jeví jako pohyb smerem na západ o rychlosti 15° za hodinu, z cehož plyne rozdelení Zeme na 24 casových pásem.
Jediný prirozený satelit Zeme, kterým je Mesíc, kolem ní obehne jednou za 27 1/3 dnu. Ze Zeme se to jeví jako pohyb Mesíce vzhledem ke Slunci a hvezdám o rychlosti 12° za den.
Vývoj cloveka a osídlení Zeme lidmi
Zeme je nejvetší terestrickou planetou ve Slunecní soustave a jediné planetární teleso, na nemž je podle soucasných vedeckých poznatku potvrzen život. Všeobecne se soudí, že živé organismy se na Zemi zacaly vyvíjet pred 3,5 miliardami let. Clovek se podle soucasných vedeckých poznatku vyvinul jako výsledek komplikovaných a dlouhodobých historicko-evolucních procesu z okruhu úzkonosých opic Starého sveta. Nekdy koncem starých tretihor (pred 67-65 miliony let až 3-2 miliony let) se od nich odštepila nová vývojová linie. Behem ctvrtohor (pred 3-2 miliony let až 0) do své poslední fáze dospel vývojový proces, který zacal u primitivních primátu v paleocénu a který skoncil vznikem „moderního“ cloveka – Homo sapiens – asi pred 200 000 lety. Nejstarší nález druhu Homo sapiens je tzv. Omo 1, který byl nalezen v Etiopii pri rece Omo a je starý 195 000 let.
Historická migrace lidské populace zapocala s pohybem Homo erectus z Afriky pres Eurasii pred asi 1 milionem let. Homo sapiens zrejme kolonizoval vetšinu Afriky pred asi 150 000 lety, z Afriky se vydal pred asi 80 000 lety a v Eurasii a Austrálii se rozšíril pred asi 40 000 lety. Migrace na americký kontinent zacala pred asi 20-15 000 lety a pred asi 2 000 lety byla osídlena i vetšina Tichomorí.
První mesta zacala vznikat v Mezopotámii v období asi 4 000 let pr. n. l. Rust populace antických civilizací, formování starovekých ríší a související koncentrace politické síly a rust obchodu a výroby vedly k rozmachu velkých hlavních mest a center obchodu a prumyslu. Odhaduje se, že staroveký Rím mel na konci 1. století pr. n. l. kolem pul milionu obyvatel. Prvním mestem, které podle historiku prekrocilo hranici 1 milionu obyvatel, byl v 8. století n. l. Bagdád.
Stredovek v Evrope zažil vznik a rozvoj mest do takových rozmeru, že dokonce vznikaly mocné mestské státy jako Benátky, Janov ci Lübeck. V raném novoveku pak predevším evropská mesta težila z výhod obchodu a výroby. Pred koncem 18. století se nejvetším mestem sveta stal Londýn s více než 1 milionem obyvatel. Vetšina mest presto zustávala menší, takže napríklad kolem roku 1500 melo na celém svete jen asi 20 mest více než 100 000 obyvatel, v roce 1700 to bylo asi 40 mest a v roce 1900 asi 300 mest.
Rozvoj moderního prumyslu od konce 18. století vedl k masivní urbanizaci (migraci obyvatel zemedelských oblastí do mest) a rustu nových velkých mest. Vynález železnice snížil prepravní náklady a umožnil tak vznik rozsáhlých prumyslových oblastí, do kterých pricházely desetitisíce lidí z venkova.
Dnešní nejvetší mestské aglomerace se nacházejí predevším v Asii a Jižní Americe. Brazilské São Paulo vcetne predmestí má témer 20 milionu obyvatel s více než 7 200 lidmi na km2 v samotném meste, aglomerace argentinského Buenos Aires má zhruba 12,5 milionu obyvatel pri hustote osídlení mesta asi 13 600 lidí/km2 a bangladéšská Dháka dokonce témer 15 000 obyvatel na km2 pri celkových 12 milionech lidí.
Abychom se vrátili zpet domu, tak napríklad Plzen mela na zacátku 15. století asi 4 000 obyvatel, v roce 1838 kolem 8 600 obyvatel, v roce 1870 již 25 000 obyvatel a na prelomu 19. a 20. století celých 60 000 obyvatel. Dnešní Plzen má asi 164 000 obyvatel pri hustote osídlení kolem 1300 lidí/km2.
Keš
Jako vždy není ani tentokrát keš umístena na výchozích souradnicích. Provedení keše je trochu netradicní, je a zároven není mikro. Vícko sejmete lehkým otácením. Po zápisu logbook opet stocte, vsunte opatrne zpet a vícko natocte do puvodní polohy tak, aby celá keš opet vypadala nenápadne. Protože provedení keše neumožnuje snadné uložení tužky, prineste si s sebou prosím vlastní.
Když se po nalezení keše podíváte jihozápadním smerem na okrovou budovu naproti pres ulici, bude vám jasné, proc je uložena práve tam.
Finální souradnice umístení keše naleznete, pokud správne urcíte, cím jsou si následující mesta podobná anebo naopak jaký je mezi nimi rozdíl:
Plzen
São Paulo
Dháka
Káhira
Astana
Buenos Aires
Nairobi
Istanbul
Johannesburg
Addis Abeba
Londýn
Lusaka
Dakar
Dubaj
New York
Bogotá
Poznámka 14. 8. 2007: Po množících se DNF a následných dotazech upozornujeme, že není treba rozebírat závlahový systém ani cokoli jiného. Keš je videt ze trech metru, takže jako vždy platí „nehrabat, koukat“. Nenicte prosím okolní zelen, není to treba.
Poznámka 23. 1. 2015: změna umístění - viz hint
Podle webového pocítadla jste 
. návštevníkem tohoto listingu.