-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Lípa svobody
Lípa – ceský národní strom a jeden ze symbolu ceské státnosti. V našich zemích byla casto lípa slavnostne vysazovaná jakožto soucást oslav výrocí založení republiky, osvobození nebo ukoncení války. Casto nesou název po tech, kterí se nejakým zpusobem zasloužili o náš stát napr. Lípa Masarykova. Tato lípa byla vysazena litovelskými obcany Antonínem Navrátilem a Annou Poštulkovou v roce 1945 jako projev radosti nad práve skoncenou II. svetovou válkou a opet nabytou svobodou(odtud název Lípa svobody). Jedná se o krížence lípy malolisté a lípy velkolisté (Tilia x vulgaris).
Popis:
Až 30 m vysoký, listnatý, opadavý strom. Kura v mládí hladká a svetle šedá, pozdeji podélne popraskaná a tmave šedá. Listy strídavé, rapíkaté, okrouhle srdcité, pilovité, 4 až 8 cm dlouhé, na svrchní strane lysé, na spodní strane rezave hnedé chlupy v paždí žilek. Kvety po 4 až 10, 5 cetné, svetle žluté až svetle žlutozelené, stopkaté, ke stopce prirostlý blede zelený, blanitý listen, tycinky približne stejne dlouhé jako korunní lístky. Plody 5 až 7 mm dlouhé, oplodí kožovité, snadno smácknutelné. Kvete v VI až VII.
Stanovište:
Smíšené dubohabrové nebo lužní lesy, na pudách cerstve vlhkých, humózních, propustných, zásaditých až mírne kyselých, stanovište slunné až polostinné, nesnáší velmi kyselé pudy a znecištené ovzduší
Rozšírení:
V CR dosti hojne od nížin po pahorkatiny (max. asi 900 m n.m.), v posledních cca 300 letech však ponekud na ústupu vlivem zavádení smrkových monokultur. Celkove roste v témer celé Evrope vyjma jejích nejsevernejších a nejjižnejších cástí (približne v pásu mezi 40° a 63° severní šírky), na východe po Irtyš, izolovane pak na Korsice, Krymu a Kavkaze
Lécitelství:
Sbírá se kvet vcetne blanitého listenu ihned po rozkvetu za suchého pocasí. Suší se co možná nejrychleji za teplot do 40 °C.
Pres všeobecnou oblíbenost lipového kvetu není droga dodnes detailne prozkoumána, obsahuje asi 0,04% silice s farnesolem, nerolidolem a geraniolem, sliz, trísloviny, flavony (napr. rutin, hyperosid, kvercitrin, isokvercitrin, astragalin, tilirosid aj.), organické kyseliny (kyselina p-kumarová a chlorogenová), saponiny a fytosteroly.
Droga pusobí potopudne, mocopudne, žlucopudne a protikrecove. Užívá se zejména pri nachlazení, horeckách, pri nemocech v oblasti trávícího a mocového ústrojí nebo pri špatné funkci žlucníku. Podává se obvykle ve forme caje (1/2 cajové lžicky na šálek, denne 2 až 3 šálky), casteji se však míchá do smesí.
V blízkosti keše bývá casto hodne mudlu, proto je vhodné lovit vecer nebo ješte bych doporucil o víkendu kolem poledne.
Additional Hints
(No hints available.)