Klostermannova cesta vede z obce Vacov pres Javorník, Nicov, Kašperské hory a koncí V Rejštejne. Cesta je v mapách znacena jako modrá. Série na této ceste zahrnuje nekolik samostatných keší. Jediným bonusem této série je nádherná procházka po „strední Šumave“ a upomínková mapa s možností dolepení samolepek jednotlivých keší.
REJŠTEJN
Dríve Dolní Rejštejn byl založen pravdepodobne ve 13. století, pri soutoku Otavy s Losenicí, jako významné místo rýžování a dolování zlata. S Kašperskými Horami tvoril jednu obec, která již v predhusitské dobe mela právo používat pecet a znak.
Úplné osamostatnení nastalo za vlády Rudolfa II., který roku 1584 povýšil Rejštejn na královské horní mesto. Pokles težby v 17. století zaprícinil stagnaci ve vývoji Rejštejna. Urcité oživení prineslo zakládání skláren a využívání dreva z okolních lesu. Rozvoji obce melo napomoci také potvrzení privilegií a udelení dalších trhu Josefem II. a Františkem II. Významnou soucástí historie je bývalá svetove proslulá sklárna v Klášterském mlýne. Nedaleká továrna Franze Watzlawicka ležící na brehu Losenice proslula výrobou detských kocárku. Výraznou dominantou Rejštejna je kostel sv. Bartolomeje, pripomínaný v roce 1570 a prestavený roku 1792, kde je zvon ze 14.st.. Na námestí u informacní tabule se nachází balvan s miskovitými prohlubnemi ze stredovekých úpraven zlatonosného kremene. V prohlubních se trel rozemletý zlatonosný kremen se rtutí, címž bylo získáváno cisté zlato. Roku 1836 v bývalém mlýne klatovských benediktýnu vznikla sklárna - Klášterský mlýn, která byla v letech 1878-1904 nejvýznamnejší sklárnou Rak.-Uherska. Zrušena byla roku 1947. Na místním hrbitove najdeme pri jihovýchodní strane knežište kostela hrob matky Karla Klostermanna a jeho bratra Jakuba Klostermanna, který býval v Rejštejne farárem. Klosterman Rejštejn casto navštevoval a zasadil sem dej nekterých svých románu a povídek.
Rejštejn má díky své poloze perspektivu stát se významným strediskem rekreace a turistiky na Šumave.
Severovýchodne od obce se nachází Klostermannuv vrch na jehož úbocí se nachází lesní kaple Panny Marie Pomocné na Klapperlu z r. 1936, uvnitr níž je Ružencový oltár. Podél cesty od kaple mužeme videt pinky - stopy po povrchovém dolování zlata ve stredoveku. Dalším velice zajímavým místem jsou zbytky tzv. „Bílého domku“ na Klapperlu, což bylo místo prázdninových pobytu spisovatele K. Klostermanna po r. 1890. Poblíž je také nádherný výhled do údolí Otavy nad Rejštejnem.
Povest: V osamelém stavení mezi Rejštejnem a K.Horami sídlili škrtici cili hockaufové. Byli to starí mužíci-skrítkové, kterí se mstili lidem. Casto se s nimi shledáváme ve starých nemeckých povestech tohoto kraje.
Zacátek této multikeše je pred vstupem na hrbitov, kde se na souradnicích N49°08.414, E013°30.965 nachází kovový kríž, na jehož kamenném podstavci je uveden letopocet ve tvaru ABCD.
Na hrbitove pak navštivte na souradnicích N49°08.414, E013°30.995 hrob Charlotty (Karolíny) Klostermannové a Jakuba Klostermanna. Na Jakubove náhrobku zjistete pocet písmen v rádku s jeho jménem a dostanete hodnoty EF (liché císlo).
Finální uložení keše se nachází na souradnicích N49°08.(D-A)(B/E)(E+F), E013°31.(E)(D/E)(E*F+E) na Klostermanove vrchu poblíž lesní kaple Panny Marie Pomocné.
Po zjištení finálních souradnic (nebo i pred ním) doporucujeme prostudovat turistickou mapu a cestu ke kapli (místu finálního uložení keše) si naplánovat dle vašich možností a vybavení. Pro prístup je možné využít dve cesty s rozdílnou obtížností, ale i délkou:
-
Trasa z Rejštejna prímo ke kapli je nejnárocnejší na celé Klostermannove ceste. Vede po žlute znaceném vycházkovém okruhu, který je navíc z této strany v terénu dost špatne znacený. Výstup je hodne fyzicky nárocný a absolutne nevhodný pro kola. Pokud však touto cestou preci jen pujdete velice doporucujeme od kaple pokracovat po tomto okruhu dál smerem ke Kašperským Horám. Naskytnou se vám zde nádherné výhledy smerem na Svatobor (Sušici), hrad Kašperk a do údolí Otavy.
-
Cesta z Rejštejna pres Kašperské Hory ke kapli je sice delší, ale svou nárocností je srovnatelná s ostatními úseky Klostermannovy cesty. Pro cyklokešery je to jediná prístupová cesta ke kapli. Pokud tedy nemáte rádi nárocné výstupy a dáváte prednost delší pozvolnejší ceste je možné se po modré vrátit zpátky do Kašperských Hor a odtud po cervene nebo žlute znaceném vycházkovém okruhu kolem kostela sv. Mikuláše (viz listing keše Klostermannova cesta - Kašperské Hory) dojít k lesní kapli na Klostermannove vrchu. Z Kašperských Hor je cesta témer po vrstevnici a jak je patrno z logu je schudná i pro terénní kocárky. O výše zmínené vyhlídky samozrejme neprijdete.
Kontrolní soucet: soucet všech císel indícií je 31.
Zdroje a další zajímavé odkazy:
http://www.sumavanet.cz/rejstejn/
http://sumavskecyklotrasy.euweb.cz/cyklotrasa37.htm - velice doporucujeme tyto stránky jsou pekne zpracovány pro potreby cykloturistiky na Šumave.
Upozornení:
Keš se nachází v CHKO Šumava. Je umístena poblíž turistické cesty v míste bez omezení prístupu. Pri hledání prosím budte šetrní k prírode a tomuto místu. V prípade potreby radeji použijte nápovedu.
Nezapomente si vzít na památku samolepku pro vlepení do mapky.
K této keši se vztahuje tato samolepka:
A takto vypadá mapka k celé sérii, kterou si můžete vytisknout:
Keše v sérii:
Souhrnný podrobný popis jednotlivých míst na ceste naleznete zde.