GC13060 NS Cerinek (Multi-cache) in Kraj Vysočina, Czechia created by Ferys

GC13060 ▼

A cache by Ferys Message this owner

Hidden : 5/18/2007

Difficulty:

Terrain:

Size: Size: regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Vydejme se po trase naucné stezky Cerinek, procházejicí kolem prírodní památky - Predni skála, která tvori nejvyssi bod 712 m n. m. Stezka je dlouhá 6km, zaciná i konci ve stejnem miste. Má 14 zastavek, na kterych nas seznamuje s geomorfologickými, botanickými a zoologickými zvláštnostmi.

Živou i neživou prírodu Cerínku približuje naucná stezka Cerínek, která zacíná asi pul druhého kilometru západne od Dolní Cerekve za rybníky Chudý a Menší. Nenárocná trasa se dá klidným tempem projít asi za tri hodiny. Úvodní souradnice vás zavedou na zacátek stezky, kde je možno ponechat vozidlo.

Trasu je možné jít obema smery, cili: 1 - 14 nebo 14 - 1. Souradnice pro nalezení cache, která je umístena nedaleko desáté zastávky u vrcholu Prední skály asi v polovine trasy, mužete získat na zastaveních v obou smerech stezky.

Okruh není príliš vhodný pro cyklisty, pokud se ale presto rozhodnete trasu projet, pocítejte s nutností kolo prenášet pres kamenitý terén hlavne mezi body 7 a 8. Vetšina úseku je ale pro terénní kolo bezproblémová.

Umístení cache: N 49 21.ABC, E 15 25.DEF
(Pozor! cache je tématická, viz.níže)

Pokud zvolíte smer 1-14:

1. Podnebí – prumerná rocní teplota v Dolní Cerekvi je asi 6°C, s rostoucí nadmorskou výškou klesá, na vrcholu Cerínku je až o 1,5°C nižší. V zimním a jarním období muže ale nastat situace opacná.
Tuto tabulku naleznete na zacátku trasy je zde vyobrazena mapka NS. Zde žádné indicie nehledejte.

2. Geologie – geologické podmínky jsou vedle podnebí druhým nejvýznamnejším faktorem, ovlivnujícím tvárnost krajiny. Žulový masiv težko propouští vodu, ta zustává na povrchu, tvorí se rašelinište a podmácené louky.
Pocet fotografií nerostu na informacní tabulce = A

3. Pudy – hlavním pudním typem v okolí naucné stezky je rezivá lesní puda na žule, která patrí do trídy hnedých lesních pud. Zastávka na trase se obecne nazývá „Pískovna na Nové silnici“.
Zjistete,kolikátá vrstva v pudním profilu je píscitohlinitá zemina rezivé barvy.Výsledek je B.

4. Vznik údolí, tvary terénu – hlavní podíl na tvorbe dnešního reliéfu krajiny melo tretihorní tropické zvetrávání a ctvrtohorní tundrové podnebí. Ve vývoji svahu Cerínku se uplatnuje i vodní eroze.
Zde indicie nehledejte

5. Voda – masiv má mnoho zdroju vody. Jsou bud plošné, z nichž vznikají bažiny, nebo puklinové na svazích, nazýváme je prameny nebo studánky. Cerínek je významnou pramennou oblastí.
Když zjistíte kolik milionu litru vody znecistí 1 litr ropy, získáte D.

6. Prední skála – chránený prírodní výtvor – na jednom z hrbetu masívu se nacházejí mrazové sruby, pseudokar, kamenná more a proudy, skalní mísy, výklenky, jeskynky a další formy zvetrávání vzniklé v treti- a ctvrtohorách vcetne lidských zásahu. Tato lokalita je nejvýznamnejší „ prírodní školou geomorfologie“ v širokém okolí.
Na této tabuli je obrázek ptáka,pokud je to Výr Velký E=0, Tetrev Hlušec E=2 , Sova Pálená E=4

Pozor !: nyní následují dve doplnkové tabule, vztahující se k Prední skále jsou bez císlování, na nich indície nehledejte.

7. Skalní mísy – v nepatrných sníženinách, tzv. zárodecných prohlubních se déle udržuje voda a zvyšuje se zde intenzita zvetrávání. Prohluben se zvetšuje a nastává kruhovitý tvar mísy, steny jsou svisle zahloubeny a precházejí v ploché dno. Mísy jsou dílem ctvrtohor, ale tvorí se i dnes.
Dríve byly mísy považovány za lidské dílo a dodnes jsou v lidovém podání známy jako: Mísy na drcení obilí C=3, Mísy na shromaždování lesních plodu C=5, nebo Obetní mísy C=7.

8. Mrazové sruby – do svislých puklin v hornine ve ctvrtohorách prosakovala voda a s príchodem mrazu sem zanesená jemná hmota pusobila tlakem a nadzvedávala bloky. Docházelo k rozpadu celých sten bloku a ke vzniku tzv. mrazového srubu.
Pod kterým císlem v poradí je zde zobrazena kryolanacní plošina? Správnou odpovedí získáte F.

9. Žlábkové škrapy – pripomínají svým vzhledem i vznikem škrapy vápencových oblastí, liší se jen dobou a rychlostí vzniku, žula totiž odolává zvetrávání mnohem déle než vápenec.
Pokud jste se dostali až sem blahoprejeme, už jiste máte vše potrebné pro nalezení cache, která je umístena nedaleko dalšího stanovište

10. Prední skála (712 m)– nejvyšší bod Prední skály tvorí skalní výchoz, na nemž je zachována skalní mísa. Ve vrcholové cásti skály lze sledovat radu zajímavých geomorfologických jevu, na svislých stenách napríklad systém puklin.
Zde hledejte keš. Po zalogování ji dobre zamaskujte. Potom mužete pokracovat dále po naucné stezce až do výchozího bodu.

11. Pseudokar – jedná se geomorfologický tvar v masívu Cerínku a okolí zcela ojedinelý, vznikající v míste protínání více smeru puklin.

12. Rostliny a živocichové – na trase bylo urceno osm druhu obojživelníku, šest druhu plazu, na osmdesát druhu ptáku, pres tricet druhu savcu, lišejníky, mechorosty a asi dvestepadesát vyšších rostlin.

13. Stríbrné doly – ze stredoveké slávy dolování stríbra zbyla jen spousta terénních nerovností, na prvý pohled vytvorených lidskou rukou. Jde nejcasteji o zbytky starých dolu. Nedaleko obvalu (terénní tvar okolo šachty, po jejímž obvodu byla zasypána hlušina) se vyskytují malé plošinky, ríká se zde „U milíre“ a nejspíše se zde pálilo drevené uhlí pro tavení stríbra.

14. Poznej a chran prírodu

Pokud zvolíte smer 14 - 1:

14. Poznej a chran prírodu
Když budete pecovat o cistotu prostredí ve svém okolí získáte písmenko F, a když budete také pecovat o cistotu vodních toku a pramenu dostanete i písmenko A.

13. Stríbrné doly – ze stredoveké slávy dolování stríbra zbyla jen spousta terénních nerovností, na prvý pohled vytvorených lidskou rukou. Jde nejcasteji o zbytky starých dolu. Nedaleko obvalu (terénní tvar okolo šachty, po jejímž obvodu byla zasypána hlušina) se vyskytují malé plošinky, ríká se zde „U milíre“ a nejspíše se zde pálilo drevené uhlí pro tavení stríbra.
Na tabuli najdete rok ve kterém byl naposledy ucinen pokus o obnovu težby stríbra.Tretí císlice v tomto letopoctu je E

12. Rostliny a živocichové – na trase bylo urceno osm druhu obojživelníku, šest druhu plazu, na osmdesát druhu ptáku, pres tricet druhu savcu, lišejníky, mechorosty a asi dvestepadesát vyšších rostlin.
Spocítejte všechny ptácky zobrazené na této tabuli a dostanete C

11. Pseudokar – jedná se geomorfologický tvar v masívu Cerínku a okolí zcela ojedinelý, vznikající v míste protínání více smeru puklin.
Když zjistíte pod kterým císlem je zobrazena oválná plošina dostanete písmeno B.Když se kouknete ješte jednou, urcite nebude problém, zjistit stejným zpusobem kamenný balvanový proud, ten je D

10. Prední skála (712 m) – nejvyšší bod Prední skály tvorí skalní výchoz, na nemž je zachována skalní mísa. Ve vrcholové cásti skály lze sledovat radu zajímavých geomorfologických jevu, na svislých stenách napríklad systém puklin.
Zde hledejte keš. Po zalogování ji dobre zamaskujte. Potom mužete pokracovat dále po naucné stezce až do výchozího bodu.

9. Žlábkové škrapy – pripomínají svým vzhledem i vznikem škrapy vápencových oblastí, liší se jen dobou a rychlostí vzniku, žula totiž odolává zvetrávání mnohem déle než vápenec.

8. Mrazové sruby – do svislých puklin v hornine ve ctvrtohorách prosakovala voda a s príchodem mrazu sem zanesená jemná hmota pusobila tlakem a nadzvedávala bloky. Docházelo k rozpadu celých sten bloku a k vzniku tzv. mrazového srubu.

7. Skalní mísy – v nepatrných sníženinách, tzv. zárodecných prohlubních se déle udržuje voda a zvyšuje se zde intenzita zvetrávání. Prohluben se zvetšuje a nastává kruhovitý tvar mísy, steny jsou svisle zahloubeny a precházejí v ploché dno. Mísy jsou dílem ctvrtohor, ale tvorí se i dnes.

6. Prední skála – chránený prírodní výtvor – na jednom z hrbetu masívu se nacházejí mrazové sruby, pseudokar, kamenná more a proudy, skalní mísy, výklenky, jeskynky a další formy zvetrávání vzniklé v treti- a ctvrtohorách vcetne lidských zásahu. Tato lokalita je nejvýznamnejší „ prírodní školou geomorfologie“ v širokém okolí.

5. Voda – masiv má mnoho zdroju vody. Jsou bud plošné, z nichž vznikají bažiny, nebo puklinové na svazích a ty nazýváme je prameny nebo studánky. Cerínek je významnou pramennou oblastí.

4. Vznik údolí, tvary terénu – hlavní podíl na tvorbe dnešního reliéfu krajiny melo tretihorní tropické zvetrávání a ctvrtohorní tundrové podnebí. Ve vývoji svahu Cerínku se uplatnuje i vodní eroze.

3. Pudy – hlavním pudním typem v okolí naucné stezky je rezivá lesní puda na žule, která patrí do trídy hnedých lesních pud. Zastávka na trase se obecne nazývá „Pískovna na Nové silnici“.

2. Geologie – geologické podmínky jsou vedle podnebí druhým nejvýznamnejším faktorem, ovlivnujícím tvárnost krajiny. Žulový masiv težko propouští vodu, ta zustává na povrchu, tvorí se rašelinište a podmácené louky.

1. Podnebí – prumerná rocní teplota v Dolní Cerekvi je asi 6°C, s rostoucí nadmorskou výškou klesá, na vrcholu Cerínku je až o 1,5°C nižší. V zimním a jarním období muže ale nastat situace opacná.

*****
Toto je tématická cache. Mužete menit pouze predmety a hracky týkající se živé a neživé prírody (Napr.mušle, hracky a predmety v podobe zvírátek, ruzné zajímavé kameny atd.). Predmety, které nebudou odpovídat tématu budou z cache vyrazeny.Nevztahuje se na GC a TB. Logbook je dostatecne velký a mužete do nej pridat kresbu rostliny nebo nejakého zvírátka. Budeme rádi, když na web k logu pridáte nejakou peknou fotografii z vaší cesty.

Prejeme úspešný lov!

Additional Hints (Decrypt)

cbq onyinarz, gev zrgel bq iryxrub ohxh

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)

Watch

Geocache Description:

Attributes

Inventory

Bookmark Lists

NS Cerinek Multi-cache

Watch

Geocache Description:

Attributes

Inventory

Bookmark Lists