Hurvínek Mystery Cache

Hurvinek           

legendarni ceska loutka. Jako osobitou variantu Spejbla (obohacenou napr. o pohyblive oci) ji vyrezal synovec Karla Noska, tehdy jeste modelar Skodovych zavodu v Plzni Gustav Nosek. Poprve Hurvinek vystoupil se Spejblem v zabavnem pridavku vecerniho predstaveni komedie Rudolfa Nesvery „Pocestny dum“ na scene LDFO v Remeslnicke besede 2. kvetna 1926. Od roku 1964 se pouziva loutek v uprave clena souboru Radko Hakena, ktera prinesla nenasilne zuslechteni puvodnich grotesknich typu. Dnes Hurvinka i jeho otce Spejbla a i dalsi loutky patrici k teto dvojici, jako Manicku, Zeryka ci pani Katerinu, muzete videt v predstavenich Divadla Spejbla a Hurvinka, jenz sidli v Praze 6, Dejvicka 38. 

Spejbl a Hurvinek - plzensky pamatnik na pocest Josefa Skupy

  Parametry loutek: velikost/vaha:
Mala (klasicka) 46 cm / 1,05 kg
Stredni (hraci) 49 cm / 1,20 kg
Velka (predscenova) 56 cm / 1,95 kg

Hurvinek patri take mezi mezi historicka zeleznicni vozidla

Historicka zeleznicni vozidla Depa kolejovych vozidel v Plzeni maji mezi sebou i motorovy vuz M 131.1266. Ktery pro CSD vyrobila Tatra Koprivnice v roce 1950 pod vyrobnim cislem 67 771.
Technicko-bezpecnostni zkousku vykonal v lednu roku 1951 a od prosince tehoz roku je zarazen do provozu v Lokomotivnim depu Louny. Zde spolehlive slouzil az do 80. let, kdy byl spolu s M 131.1267 odprodan podniku SSZ Karlovy Vary. Pote zajistoval posun vozu s mineralkou na vlecce v Kyselce nad Ohri . V roce 1989 parta svazaku a nadsencu z PLD Sokolov ziskava za cenu srotu motorove vozy M 131.1266 a 67. Bylo rozhodnuto zrekonstruovat M 131.1266 do puvodniho a provozniho stavu pro ucely jizd zvlastnich vlaku. M 131.1267 slouzil jako zasoba nahradnich dilu. V kvetnu roku 1990 je dokoncena oprava interieru a zaroven vnejsiho nateru a popisu. Technicko-bezpecnosti zkousku motorak vykonal 3. kvetna 1990 v useku Sokolov - Nove Sedlo - Sokolov. V lete roku 1990 byla ve Zdicich provedena generalni oprava motoru. Po serizeni a zajeti se 22.9. 1990 objevuje poprve na trati Sokolov - Kraslice. Tim zacala nova epocha provozu M 131.1266, kdy se objevuje na ruznych vyrocich trati a pri zvlastnich jizdach.
V roce 1994 z duvodu popraskani olejoveho chladice, je provedena uprava v podobe dosazeni chladice z M 152. tato jedinecna "rekonstrukce" se velice osvedcila, olej se chladi naporove. Zacatkem roku 1999 dostava motorak novy lak a popisy. odpovidajici dobe vyrobeni. v novem kabate se poprve objevuje na oslavach 100 let trati Karlovy Vary - Potucky v kvetnu roku 1999. Na zacatku letosniho roku probehla castecna generalni oprava motoru v DKV Plzen provozni jednotce Karlovy Vary.
V soucasne dobe je motorovy vuz M 131.1266 deponovan v Karlovych Varech, kam byl presunut po zruseni provozni jednotky Sokolov.
K tomuto historickemu motorovemu vozu jsou v Plzni k dispozici dvounapravove pripojne vozy stare stavby rad Cl, Clm, CDlm a CDFlm z let 1931 - 1956, vcetne upraveneho bufetoveho vozu.

Hurvinek , Spejbl , Manicka a ti co jim vdechli dusi 

Prof. Josef Skupa
(1892 -1957)

strakonicky rodak, tihnul jiz od detstvi k loutkam. Tento kandidat profesury, posluchac Umelecko-prumyslove skoly v Praze, se zajimal i o mimoskolni socharinu, (jejiz aprobaci ziskal az po valecne prestavce), od niz byl jiz jen krucek k modelovani panacku. Prisla 1.svetova valka, Skupa narukoval a shodou stastnych okolnosti byl prevelen do Plzne. Zde mu byla nabidnuta externi spoluprace s Mestskym divadlem ve funkci scenografa, jisty cas pobyl i v kreslirne Skodovych zavodu. Jiste se citil velmi pritahovan velkym divadlem. Ale to vse bylo takrka zapomenuto ve chvili, kdy v Mestanske besede nahledl do zakulisi "Loutkoveho divadla ceskych ferialnich osad" v Plzni, ktere tehdy vedl lidovy loutkar Karel Novak. Zahy se stal prednim clenem tohoto souboru a posleze i vedoucim. Roku 1920 vyrezal rezbar Karel Nosek podle Skupova navrhu figurku Spejbla, ktery mel byt partnerem Kasparka. Skupa se tak pokousel ozivit tradicni lidove typy loutkoveho divadla novym komickym typem. Tato synteza vsak nebyla nejstastnejsi. Roku 1926 prisel poprve nesmele na scenu Hurvinek. Zrodila se tak jedna z nejpopularnejsich divadelnich dvojic. Skupovo pojeti se vsak stale vice vzdalovalo Novakovu tradicnimu pohledu na divadlo, coz nakonec vedlo k jejich rozchodu. Roku 1930 zalozil prof. Skupa prvni profesionalni loutkovou scenu noveho typu. Spejblovic rodina se jeste tehoz roku rozrostla o dalsi cleny - Hurvinkovu vernou kamaradku Manicku a pejska Zeryka. Zakladni ctverice typu je ucelena roku 1971 prichodem Manicciny pedanticke babinky Kateriny. 

JIRINA SKUPOVÁ
(2.2.1895-1970)

Muzeme ji povazovat za prvni damu loutkoherecke profese. Ve dvacatych letech se pripojila, jako manzelka prof. Josefa Skupy, k loutkohereckemu soboru amaterske sceny Divadla ferialnich osad v Plzni, a od tricatychlet 20.stoleti podstoupila, mezi prvnimi, udel profesionalni loutkoherecky v Plzenskem loutkovem divadelku prof.Josefa Skupy. Zde ji pripadl ukol vodit popularho Hurvinka. Po roce1945 s manzelem presidlili do Prahy,kde take ziskali stalou scenu Divadlo S+H.Po smrti sveho manzela, kteremu byla po cely zivot svedomitou manzelkou a partnerkou na jevisti, se stala reditelkou divadla a tuto funkci vykonavala od roku 1962 do roku 1970

Milos Kirschner
(1927 - 1996)


se narodil 16. brezna 1927. Chtel se venovat mezinarodnimu pravu, ale pred ukoncenim studii byl v padesatych letech zatcen a odsouzen za protistatni cinnost. Po vykonani trestu byl zarazen do trestniho oddilu mezi tzv. "Cerne barony". Po skonceni vojenske sluzby byl v roce 1951 prijat do Divadla Spejbla a Hurvinka. Uz v roce 1952 zacal, zprvu anonymne, interpretovat titulni role, aby ho v roce 1956 prof. Skupa jmenoval svym nastupcem. Kirschner tak pokracoval v jejich vyvoji a zretelne jej posunul. Ke klasickemu lidovemu humoru pribyl i jeho intelekt. Tradici sice prijal, ale pokracoval v ni s novymi podobami jevistnimi i tematickymi. Obracel se k otazkam generacnim, spolecenskym. Resil problemy charakteru, moralky, lasky i postoje individua ke spolecnosti a absurditam zivota. Zaslouzil se tak o to, ze se Spejbl s Hurvinkem nestali muzealnimi exponaty. Role Spejbla s Hurvinkem hral 44let. Tedy o 13 let dele, nez prof. Skupa. Na rozdil od nej zacal svoje role interpretovat i v cizich jazycich. Spejbl s Hurvinkem tak promluvili 18-ti jazyky. Navstivil s nimi 30 zemi ctyr kontinentu. V Japonsku dostal vitezny pohar za zasluhy o rozvoj loutkoveho divadla. Byl jmenovan cestnym clenem americkych loutkaru a uvaden ve svetove encyklopedii "Who's Who in the World". Napsal nescislne odbornych clanku, rozhovoru, scenaru a divadelnich her. Vystupoval v televizi, rozhlase a filmech nejen u nas, ale i v zahranici. Podilel se na nekolika knizkach se S+H. Natocil spousty gramofonovych desek. Jen u firmy Supraphon ziskal kuprikladu zlatou desku za 250 000 ks desek v cizojazycne verzi, prodanych do zahranici ( coz je svetovy unikat). Dalsi zlatou desku dostal za milion desek prodanych u nas a posleze, v roce 1996, ziskal desku platinovou, za 1 200 000 MC a CD prodanych do roku 1996. Milos Kirschner zemrel 2.7.1996. Zanechal po sobe sveho nastupce Martina Klaska a sve zaky, ktere ucil zakonum tvrde profesionality, nekonciciho usili o moderni jevistni vyraz se zachovanim zakladnich rysu tradice tohoto ojedineleho divadla, aby zustalo divadlem syntetickym, basnivym, pravdivym a presto iluzivnim.

Martin Klasek
( 1957 )


Nastoupil jako sestnactilety chlapec do jevistni techniky Divadla S+H. Zakratko na sebe upozornil svym loutkovodicskym nadanim. Presel tedy z techniky do umeleckeho souboru a nekolik let se stridal ve vodeni loutky Hurvinka. Kdyz se posleze projevila jeho schopnost napodobit hurvinkovskou fistulku a prokazal potrebne herecke schopnosti, zacal jej Milos Kirschner pripravovat jako sveho nastupce. A tak Martin Klasek jiz v roce 1974 absolvoval v detske hre "Hurvinek mezi broucky" svuj prvni herecky krest v postavach Spejbla a Hurvinka. Po nekolikalete pauze zacal v roce 1982 s Milosem Kirschnerem pravidelne alternovat. Zprvu jen v detskem repertoaru, pozdeji i v predstavenich pro dospele. Kdyz kvuli zdravotnim problemum omezil Milos Kirschner namahave zahranicni cesty, pokracoval M. Klasek i v tradici cizojazycnych verzi, nebot divadlo od ery Milose Kirschnera hraje vzdy v jazyce te zeme, kde prave hostuje. Navazuje i na tradici autorske dilny divadla. Napsal dialogy pro detskou hru "Prichazeji k nam S+H". Prvnim samostatnym autorskym a rezijnim debutem byla hra "Hurvinek a zrcadlo", po kterem nasledovala dalsi - "Hurvinek UFOnem". Tyto hry byly hrany i v cizine. Roku 1990 se stal sefem umeleckeho souboru divadla a v roce 1996, po smrti Milose Kirschnera, jiz tretim otcem hlavnich protagonistu divadla. V uplynulych sezonach uvedlo D S+H v jeho rezii hry "Hurvinek uz zase zlobi" a "Hurvinkova cesta do Tramtarie", kterych je, spolu s Denisou Kirschnerovou, spoluautorem. Pokracuje i v mimodivadelnich aktivitach. Obcas se venuje dabingu. V rolich S+H nataci nove MC a CD, vystupuje v televizi. Potvrzuje tak, k radosti divadla i jeho fanousku, zivotaschopnost teto svetove ojedinele divadelni tradice.

Mgr. Helena Stachova
( 1944 )
)
Po maturite nastoupila do Divadla S+H jako elevka. Po roce odesla studovat na Divadelni fakultu AMU. Po absolvovani teto vysoke skoly se v roce 1966 stala clenkou divadla. Po roce prevzala od Bozeny Welekove interpretaci jedne z hlavnich postav divadla - Manicky, ktera vznikla v roce 1930. Na rozdil od svych dvou predchudkyn zacala po boku M. Kirschnera, ktery se stal take jejim partnerem zivotnim, s interpretaci cizojazycnych textu ( nemecky, rusky, spanelsky, italsky, anglicky, francouzsky, japonsky, cinsky). V roce 1971 pro ni M. Kirschner vytvoril novou postavu, ktera se okamzite stala dalsi z kmenovych postav divadla. Je ji pani Katerina Hovorkova. Maniccina babinka. Tato postava dala H. Stachove moznost rozsirit herecky part, ktery navazuje na tradici, kdy jeden herec vytvari soucasne dve typove a vekove odlisne postavy. H. Stachova nepusobi pouze v divadle, ale i v rozhlase, dabingu, televizi a spolecne s Milosem Kirschnerem natocila nescetne gramofonovych desek, kazet, a nyni v teto cinnosti pokracuje i s M. Klaskem pri nataceni dalsich CD a MC. Je autorkou scenaru pro divadlo, televizi, ale i zvukove nosice. Napsala radu her pro dospele i pro deti. Nektere z nich se hraly i v cizojazycnych verzich po svete. Sve hry reziruje a nekolik let se starala o profil divadla ve funkci dramaturga. Po smrti Milose Kirschnera byla jmenovana do funkce reditele divadla.

Material byl pouzit ze stranek Wikipedie a Divadla S+H.

www odkazy :        

Sdružení loutkáru :                                      http://www.profiloutkari.org/main.php?go=8
Planetka Spejbla a Hurvínka :                http://hurvinkuv.pinknet.cz/03/skupuvsah.htm
Diskuzní klub o Spejblu a Hurvínkovi :       http://www.okoun.cz/boards/spejbl_a_hurvinek
Divadla Spejbla a Hurvinka :                  http://www.spejbl-hurvinek.cz/
Vlácek :                                                         http://www.plzenskadraha.cz/?page=vozidla&vuz=6

Audio :

Blahoprání Ceskoslovenského rozhlasu
k 60. narozeninám prof. Skupy:                   http://www.rozhlas.cz/audio/klenoty?pos=186&mode=25
(pri poslechu mejte na pameti že jde o rok 1952 )

Vychozi souradnice :   
opravdu jen výchozí

                                N 49°44,487 E 013°22,385´

Prvotni souradnice :    

                                N  49° ab,c e [i+e]´
                               E 013° gf,h  [d+i+f] [b - e]´

K vylusteni prvotnich souradnic potrebujete znat numerologicka cisla techto indicii : 

Prof. Josef Skupa (*1892 - †1957) = S
Milos Kirschner (*1927 - †1996) = KR
Martin Klasek (* 1957 ) = KL
Prvni vystoupeni Hurvinka se Spejblem = PV
Zacatek pouzivani dnesni podoby = DP
Rok vyroby vozu = RVV
Vyroben pod cislem = VC
vse najdete na teto strance

a) KL*
b) S†
c) PV
d) RVV
e) S*
f) DP
g) (KR* + KR†) / KL*
h) S* + KR* + KL*
i) VC 

Finale :
Indicie na prvotních souradnicích :    ? ? ? ? ? ? ? 
                                             Indicie 1:    ? ? ? ? ? ? ?
                                             Indicie 2:    ? ? ? ? ? ? ?

 Finalni souradnice :

N   49°   44, ???
E  013°   2?, ???

Dekodovaci tabulka první indicie :

1 [BHMŠ]
2 [GOSVYZ]
3  [CNT]
4  [IPUŽ]
5  [DT]
6  [KQR]
7  [EW]
8  [L]
9  [FX]
0  [AJ]

Dekodovaci tabulka druhe indici :

A    B    C    D    E    F    G    H    CH    I    J    K    L    M    N    O    P    Q    R    S    T    U    V    W    X    Y    Z   

8    1    4     1    7    1    4    6     8      6    2    2    5    8     2    8    9     2    6    7     3    7    2     3     6    9    7