Lomy rychnovska no.2 Traditional Geocache

Velký lom býval majetkem rodu Hanušova cís. 21 v Mastech. V roce 1902 zrídilo okresní zastupitelstvo opocenského okresu pod Vitencovým mlýnem lom a za tímto úcelem koupilo od Cyrila Dostála z Polomu cís. 4. príslušnou strán a louku. Strán byla složena z tvrdého kamene a porostlá listnatými stromy. Okres nechal v tomto lome lámat kámen a tlouci jej na šterk, který byl rozvážen na šterkování okresních silnic. Z lomu byla tehdy také zrízena silnice k Újezdu.
Ve zmínené stráni býval jehlancovitý vrch, zvaný Kocicí hrad. S lámáním kamene bylo zapocato práve zde, ale protože se jednalo o nádhernou scenerii, byl vrch na popud delníku alespon ofotografován. Za nekolik let byl celý tento vrch rozstrílen. Zdejší "modrý kámen", diorit, se v lomu dobývá, drtí a rozváží na stavby a opravy silnic dodnes. V soucasné dobe je majitelem lomu firma M-Silnice
Historie obce:
Masty se poprvé pripomínají v roce 1497.Obec Masty (jak se lidove ríká Masti, ale nesprávne) nalézá se v romantickém položení v jižní strane pod Orlickými horami na malé rece Zlatém potoku ve východních Cechách, mezi mesty Dobruškou a Solnicí asi na polovine cesty severne nad Bílým Újezdem. Z hlavní okresní silnice, která spojuje mesta Dobrušku a Rychnov nad Knežnou vede okresní silnice z Bílého Újezda pres Masty a Dobré až k Deštné. Pod stránemi trpití se voda Zlatého potoka, jehož brehy porostlé jsou nízkým stromovím od nichž táhnou se malé rovinaté luciny. Pres potok vede kamený most stavený roku 1865 z pískovcových kvádru se obzor pohorím Orlickým.
geologie:
V lomu se teží zoisit-aktinolitická bridlice s prechody do masivnejší chlorit-aktinolitické bridlice až zoisit-amfibol-plagioklasové. Struktura horniny je nematoblastická, textura nezretelne foliovaná, místy i témer masivní. Na mnoha místech je zachována spilitová struktura horniny, kdy aktinolitická bridlice má zachovány shluky plagioklasu. S pribýváním chloritu je hornina lépe zbridlicnatena.