HISTORIE
"Podskali je nazev
zanikle osady na pravem brehu Vltavy v Praze mezi dnesnim
Jiraskovym a Zeleznicnim mostem. Jeji nekdejsi obyvatele se zivili
prevazne vorarstvim, obchodem se drevem, ledarstvim ci tezbou pisku
ze dna reky." (Wikipedie)
Na soucasne mape Prahy byste cast mesta s nazvem Podskali uz
nenasli. Byvalo to vsak jedno z nejdulezitejsich mist na Vltave,
tehdy "nedaleko Prahy".
Jmeno vesnice je poprve
uvedeno v darovacich listinach krale Premysla Otakara I., ale
podle nalezu vznikla osada voraru a plavcu uz o nekolik
staleti
drive.
Zivot Podskalaku na Vltave byl rusnejsi nez
zivot v prazskych ulicich a Vltava byla take jedinou spolehlivou
cestou pro plaveni drivi a ruzneho zbozi, zejmena soli a
obili.
Venkovane-horaci dovazeli vory po Vltave az k
Podskali, kde podskalsti drevo skupovali a ovladali tak trh.
Nekteri podnikavejsi se vydavali sami nahoru proti toku Vltavy a
nakoupene drevo pak sami na vorech svazeli. Obchod s drivim meli na
starost tzv. drevnici, kteri ho rozvazeli dal do mest, zatimco
podskalsti soustredili svuj obchod do Podskali a sousednich
Psaru.
V 16. stoleti doznaly plavecky a rybarsky cech
Podskalaku velky rozkvet. Cisar Leopold mu dokonce dal cechovni
korouhev a zejmena pravo pouzivani vltavskeho toku zdarma.
Podskalsky cech se stal jednim z nejbohatsich v Praze. Vedly se
vsak dlouholete boje o cla, ceny a povolene mnozstvi plaveneho
dreva. Proto vydal Rudolf II. r. 1645
pravidla pro obchod drivim, jimiz se museli
podskalsti plavci
ridit.
PRAVIDLA mela 7 ustanoveni, z nichz
nejzajimavejsi byl asi oddil III. "O pravech a povinnostech
plavcu". Napr.:
- nesmely se vytvaret spolky s „horaky“ za ucelem zadrzovani
drivi, aby umele rostla jeho cena
- zadny plavec nesmel sousedu celadku odluzovati, drivi druheho
haneti nebo od brehu odvazovati...
- tovarysi meli inspektory a starsi sve snetim klobouku ctiti pod
pokutou 2 liber vosku (ti vsak pry radeji hledeli do nebe nebo do
vody, aby tak cinit nemuseli
:-)
Kdyz cisar Josef II. v roce 1783 prohlasil
plavectvi i drevny obchod za svobodne, doslo ke zruseni Cechu
plavcu v Podskali. Po zruseni cechu se zabyvali dal ledarenim a
piskarenim, sifarenim a plavenim dreva.
K povinnostem Podskalaku patrilo i pozorovani
vodni hladiny a vyhlasovani poplachu pokazde, kdy hrozila povoden.
Prvni varovny vystrel v tech situacich zaznival na Vytoni z
hmozdire Tonda. Paradoxne vsak vorari casto zpusobovali komplikace
pri povodnich tim, ze se jejich vory utrhavaly od brehu a
ohrozovaly pak prazske mosty (nejvice r. 1890, kdy doslo az ke
zriceni Karlova mostu). Proto doslo k vystavbe chraneneho voroveho
pristavu na Smichove.
PODSKALSKA REMESLA
"Z lidu delneho v Podskali nejlepe se vedlo vratnym ci jak jim
pozdeji rikali cizim slovem transporterum. Pecovali o vypraveni
voru na dalsi cestu po vode. Byli to starsi, zkuseni plavci, kteri
musili pred urady skladati zkousky o svych odbornych vedomostech a
znalostech reciste Vltavy a Labe a po zkousce dostavali „patent"
opravnujici je k rizeni plavby. Transporter jednal primo s
majitelem drivi nebo jeho urednikem a vyuctovaval s nimi cenu za
dopravu. Vory zmerene sveroval pak vratnemu, ktery mel sice take
patent, ale nikoli „pana", pro nehoz by mohl pracovat samostatne.
Temto vratnym rikalo sejficir vratni a za cestu cili raz dostavali
o nejakou zlatku vice nez obycejny plavec-sochornik. Mzdu vyplacel
vsem transporter, a to, co prebyvalo z ceny sjednane s firmou, byl
jeho vydelek. Transporter pokuroval si cigarko ze spicky a panovite
se rozhlizel. Mladsim plavcum tykal, kdezto vratnym onikal a
osloval je podle tehdejsiho zvyku krestnim jmenem: pane Franc, pane
Anton anebo take pane kmotre.
V ohradach s drivim palivovym a prkny vladli rovnacum,
prkenarum. drevostepum i jine chase tak zvani pobrezni.
I tito byli vybirani z pracovniku zdejsich a spolehlivych. Vydrzeli
zpravidla desitky let v teze ohrade a jejich prijmy rovnaly se tak
asi vydelkum vrchnich vratnych.
Spotreba palivoveho drivi byla tehdy v Praze znacna.
Na Hradcanech sidlil clen rodu Habsburku, zvany lidem Ferdacek, a
kvuli nemu pobyvala v Praze i slechta, ktera se jinak zdrzovala
radeji ve Vidni. V krbech palacu topilo se vyhradne polenim,
ponejvice tvrdym, a to dodavalo se z ohrad rezane ve dvi, anebo
take v celku, a drevostepove dochazeli je rezat do dvoru ci sklepu
slechtickych domu.
Nestalymi zamestnanci v ohradach s polenim byli svazeci.
Svazeni drivi na trakarich s voru nebo z lodi po fosnach umistenych
na kozickach byla prace tyranska, a zdejsi lid se k ni
nepropujcoval. Obstaravala ji po vetsine nejubozejsi individua,
jejichz pristresi bylo neznamo a jez jinak lelkovala na pobrezi
nebo sedavala v krcmach.
Zato rovnaci, kteri skladali poleni na haldy (rikalo se
tehdy stosy a mivaly i nekolik pater) a odberatelum do odmerenych
sahovek, byli lide s ohradou srostli a ve svem oboru hotovi
kumstyri.
Prkenaru nebyvalo mnoho, protoze ohrad s prkny bylo jen
nekolik. Ti mivali zne, kdyz „delali z vody", totiz vynaseli prkna
s voru na rece.
Prace piskaru (v zime ledaru) byla take velmi tezka.
Zejmena tech, kteri naberaky vybirali pisek ze dna Vltavy. V lete
vstavali z podskalskych lidi nejcasneji, jiz pred rozbresknutim
dne, o jedne a druhe hodine s pulnoci, aby za chladku si udelali v
praci naskok a usli nejparnejsimu slunci.
Na kazde naplavce, kde se pracovalo tak dlouho, dokud jezdily fury,
byl jako predstaveny „pantata", ktery sice tu a tam mohl nosit ruce
v kapse, ale jinak byl take porad jako v kole. Dostaval o nejaky
gros tydne vic nez podrizeni mu piskari, ale take se vice nastaral
a nazlobil nejen s vlastnimi lidmi, ale i s formany, kterym se i
vrchovata korba zdala malo nalozena.
Za tu svou nelidskou drinu piskari nebyvali primerene odmenovani.
Ale zato pri ledovani byli pany."
JAZYK
PODSKALSKY
Chodilo se na spacir na ge nebo na pastaj, nosily se oryngle v
usich a erynky na prstech, oblekaly se fusekle, foremedky, krogny a
krabatle, pekly se snicle a rostpratny, varil krenflajs a strojila
semlbaba, a na hmyz se sypal svajnfutrgryn. V bytech pak byvaly
kanape a samrdle, hantuchy a tistuchy a nekde i firhanky, tepichy a
spukkastl.
Zivot podskalskych
plavcu
... nebyl idylicky. Svou tezkou praci si
zpestrovali bujarymi zabavami a take vytrznostmi, pro ktere na ne
casto prichazely zaloby na cech i mestskou radu. Diktovali si i
premrstene ceny nebo hrozili, ze drivi nebudou splavovat, jindy
zase splavovali pres jezy namisto vraty a jezy tim poskozovali. Na
vyhruzky konselu pak moc nedbali. Teprve predvolani na Hrad vedlo
na nejaky cas k naprave.
Jejich povaha byla zvlastni, hrda, tvrda, nepodajna a prudka. "Byli
spis malomluvni, vedeli, ze je zivi neco jineho, nez rozmluva, ...
on si je vedom, ze rana jeho pesti zasazena, udela vic, nez
nejpadnejsi slovo." (Jan Neruda)
Nebyli to vsak lide zli. Byli zbozni a pamatovali na kostely i v
zavetich, starali se o nemocne a chude. Byli i pilni ctenari.
Mivali knihovnicky, mnozi cetli i latinsky. Trpeli tedy spis
pychou, spojenou s vedomim dulezitosti a starobylosti jejich
remesla...
"Vynaseni
smrti"
Zvyk vynaseni smrti je zminovan poprve r. 1615 a zachoval se az do
sameho konce zivota ve starem Podskali. Mladez, nejen z Podskali,
navesila na tyce vysoke podoby smrti a strasidel a za zpevu, jasotu
a kriku hazeli je ze skaly vysehradske do Vltavy – topili
smrt.
Povest - Oltar ve Vltave pod
Vysehradem
Plavci kolem skaly vysehradske plujici vypravuji, ze za male vody
vidaji pod hladinou Vltavy prave pod skalou oltar chramovy, kteryz
pry se tam v celosti zachoval, jak jej byli husite se skaly dolu do
reky svrhli, kdyz chramy vysehradske borili. Nekdy pry dokonce i
svrsek oltare nad vodu vycniva a tu pry jest nebezpecno kolem toho
mista plouti, neb v nem se koupati, ponevadz pry se lod ihned
prevrhne a plavce potopi, jakmile se dost malo potopeneho oltare
dotkne; taktez pry kazdy, kdo se na tom miste v rece koupa a
nahodou telem svym o ten oltar zavadi, vice ziv z vody
nevyjde.
/Dr. Cenek
Zibrt/
VYTON
Dan z dovazeneho dreva
se neplatila v penezich, ale vytinanim skoro desetiny kmenu z
voru. Misto, kde se to provadelo, dostalo proto jmeno
Vyton.
V Podskali nedaleko Vytone byl vorovy pristav a na brehu velke
sklady dreva. V dusledku toho byla osada ohrozovana castymi pozary.
Svou charakteristickou tvar ztratilo Podskali teprve pri rozsahle
kanalizaci reky na prelomu 19. a 20. stoleti. Z nekdejsich
chaloupek, plaveckych hospod a mestanskych domu u reky zbyla jen
historicky cenna budova nekdejsi celnice. Diky navazce se ocitla
nekolik metru pod urovni okolniho terenu. V roce 1927 koupilo
budovu mesto a r. 1939 ji predalo do uzivani Muzeu hlavniho mesta
Prahy, ktere tu vybudovalo pamatnik stareho Podskali.
ARCHITEKTURA
PODSKALI
Podskali se ve sve dobe delilo na tzv. Dolni a Horni. Dolni lezelo
pod kostelem Sv. Vaclava na Zderaze, zahrnovalo pobrezi priblizne
mezi dnesnim Manesem a Palackeho namestim. Horni Podskali pod
klasterem Na Slovanech, mezi dnesnim Palackeho nam. a ustim Botice
u zeleznicniho mostu.
Zastavba byla soustredena kolem dvou ulic, rovnobeznych s rekou,
spojenych kratkymi, pricnymi ulickami. Hlavni byla ulice
Podskalska, vedouci kolem vody. Na pobrezi byly drevarske ohrady,
nad ulici plavecke domy. Vetsina domu mela barokni podobu.
Kostel nejsv. Trojice v Podskali
"Pod Slovanskym vrchem, na nemz se chram Emausky
vypina, stoji kostel nejsv. Trojice, jenz byl od lidu prazskeho za
starsich dob nazyvan tez "kostelem vsech remeslnikuv". Jmeno toto
vzalo svuj puvod z toho, ze pry kostel onen byl staven od
remeslniku, kteri nedaleky chram Emausky budovali, kdyz meli v
praci sve hodinu odpocinku. Proto byl zrovna tak dlouho staven,
jako velikolepy chram Emausky, lec stavba jeho provedena bez
nakladu jedineho halere, nebot delnici za praci svoji na nem zadne
mzdy nebrali a staviva se k nemu uzilo ze stavby chramu Emauskeho.
Jenom proto stala tedy stavba chramu Emauskeho tak velike penize,
jako kamenny most prazsky."
/Praha se louci s Podskalim/
Podskali nebylo vsak jen zbozne. Byly tu i domy, ktere mely povest
nevalnou... Napr. dum "U Dubu," kde byvala nejen katovna a sidlo
alchymistovo, ale i vinarna s lehkymi devcaty. Take se povidalo, ze
se tu sbihaly podzemni chodby.
SPOLEK VLTAVAN
Psal se 11. cerven roku 1871. Ve starobyle plavecke hospode v
Podskali, u Hejduku, byl zalozen Vzajemne se podporujici spolek
Vltavan. Jeho smyslem bylo, jak se docitame ve starych stanovach,
»... pomahat clenum a jejich rodinam v dobach nejtezsich«.
Znamenalo to mimo jine, ze v dobe nemoci clena Vltavanu podporoval
spolek jeho rodinu s detmi. Zakladajicimi cleny byli v te tobe
predevsim »povltavsti drevostepove, plavci, rybari, ledari a
obchodnici se drivim«. Dobovou atmosferu zalozeni spolku Vltavan
prozrazuje dodnes pouzivany slavnostni kroj, jehoz zaklad byl
vytvoren z uniformy revolucnich namorniku francouzskeho obchodniho
lodstva.
Spolekpreckal obe
svetove valky i komunisticky rezim a je stale pri zivote.
Pri obnove sveho samostatneho pusobeni v roce 1990 si dal do vinku
cinnost predevsim vlastivednou, ze sbirani a udrzovani pamatek o
starem Podskali, o voroplavbe a zivote na rece vubec. Na jare
"otvira" a na podzim "zavira" Vltavu a pripomina pamatku vsech
utonulych v minule sezone (u mostu Legii kazdorocne v listopadu).
Je to dlouholeta tradice, ktera se udrzuje uz od roku 1930.
Krome Prahy jsou spolky Vltavan take v jihoceskem Pukarci,
Stechovicich a v Davli.
V novodobe historii Vltavanu byly jeho cleny i vyznamne a zname
osobnosti, jako napr. herec Eman Fiala, herecka Marie Rosulkova,
maliri Cyril Bouda a Karel Svolinsky, filmovy a televizni reziser
Zdenek Podskalsky a take kardinal Tomasek. Vltavany poznate snadno
podle paradniho kroje. Patri k nemu polovysoke boty, v lete bile a
v zime cerne kalhoty prepasane cervenou serpou, cervenobile
pruhovana kosile, tmavemodre sako se zlatymi knofliky a tvrdy
lakovany klobouk s tmavemodrou stuhou.
Kdo ma zajem o spolek, muze kdykoliv prijit na jeho akce nebo do
Podskalske celnice (Muzeum na Vytoni), kde se kona kazde liche
pondeli od 18 hodin schuze.
BESTIA TRIUMPHANS
Mezi smutne udalosti na prelomu 19. a 20. stoleti patri rozhodnuti
prazskeho magistratu "... o soustavnem boreni prazskeho Podskali"
na zaklade asanacniho planu z roku 1893. Prvni cast Podskali vsak
padla uz kolem roky 1876 pri stavbe Palackeho mostu a prilehleho
nabrezi smerem k dnesnimi Manesu. K boreni dalsich casti doslo v
letech 1903 az 1914 v souvislosti s vystavbou dnesniho Rasinova
nabrezi a prokopani vysehradskeho tunelu. Posledni skupiny
podskalskych domu v okoli Vytone, dnesni Ladovy ulice a Pod Emauzy,
byly boreny v letech 1924 az 1926. Zachovan zustal pouze
plavecky kostel
"Nejsvetejsi
Trojice" v
Trojicke ulici a sv. Kosmy a Damiana a byvala celnice na Vytoni,
ktera dnes slouzi jako muzejni expozice Podskali, spravovanou
Muzeem hl. mesta Prahy. Krome jineho tam najdeme take klubovnu a
archiv spolku Vltavan.
POSLEDNI DNOVE
PODSKALI
„Nemohu to
spolehlive povedeti. Ale naplnuje mne teskliva, bolestna litost, ze
mile to Podskali nalezi minulosti, ze je smeteno s povrchu a
maticka Praha ze jest ochuzena o kus vzacneho, razoviteho
zivota.
Chysta se slavnost louceni s Podskalim. Ale zda se mi, ze je to
slavnost smutna, spise tryzna, obrad pohrebni. Vyhnu se teto
slavnosti, nebot se loucim s Podskalim jiz davno, ode chvile, kdy
nutna, avsak nelitostna regulace pocala je srovnavati se zemi;
loucim se s nim za nedelnich jiter i za tesklivych veceru a snazim
se vybudovati si v pameti ony skupiny nizkych domku nekdejsiho
Podskali, jeho krivolake ulicky, jeho male zahradky, jeho rozlozite
ohrady snazim se oziviti vse zase prostym tim "narudkem"
podskalskym, avsak strizliva skutecnost rozplasuje moji predstavu.
Mile Podskali, v nemz jsem zazil kus stesti i trudu zivota, rozpada
se mi pred zraky poznovu a navzdy..."
(Ignat Herrmann)
TRASA
MULTICACHE
Uvodni souradnice vedou symbolicky do Plavecke ulice, odkud muzete
vyrazit. Kratkou trasou se projdete po pozustatcich stareho
Podskali.
Budete-li se
pozorne divat, bude se vam na fasadach domu i v nazvech hospod a
ulic stare Podskali pripominat.
Trasa zacina i konci u poslednich movitych pamatek, finalka je pak
nedaleko...
|
Stage
1
Kostel nejsvetejsi
Trojice
N 50° 04.244 E 014° 25.070
Kolikrat tydne se konaji Mse svate (nemenny
udaj!):
A
- jednou => A = 3
- dvakrat => A = 4
- trikrat => A = 5 |
Stage 2
Figura vorare
na narozi domu
(zil tu prof.
Heyrovsky)
N 50° 04.194 E 014°
25.001
Nese-li vorar pres
rameno:
B
- sekyru => B = 4
- retez => B = 5
- lano => B = 6 |
|
Stage 3
Limnigraf
50° 04.091 E 014°
24.877
C
= pocet schodu na kteremkoliv ze dvou delsich schodist,
zredukovany
p
omoci
ciferace
|
Stage 4
Vytonska celnice
N 50° 04.067 E 014°
24.921
Na pruceli domu najdete dva udaje o hladine vody za povodni v
letech 1890 a 2002.
D
: Pokud dosahla voda vyse:
- v roce 1890 => D = 1, v roce 2002 => D =
0 |
FINALE
N 50° 04.0(
AB
) E 014° 25.0(
CD
)
... odtud se muzete vydat na dalsi
multicache (pokud je aktivni), ktera temer idealne navazuje a stoji
za navstevu:
Praha v kostce
EVINCE VAM OVERI MISTO, KDE HLEDAT SOURADNICE, NIKOLIV FINALNI
MISTO !!!
ZDROJE
Frantisek Holec: Zanikle vesnice na uzemi hlavniho mesta Prahy,
Prazsky sbornik historicky XXIX (1996), str. 117-148
Dr. Cenek Zibrt: Praha se louci s Podskalim (1910)
Dr. Zdenek Winter: Dejiny remesel a obchodu v Cechach (1906)
Jan Neruda: Studie kratke a kratsi, s.183 (1894)
Pameti pisnickare Frant. Haise (Cesky Lid, roc. VII-XIX)
Petr Melnicuk: Podskali zmizelo, Vltavane ziji dal (clanek,
Hospodarske noviny 2001)
Jana Osbornova: Prazske Podskali dvacateho stoleti (2000)
V. Vojtisek: Zmizela Praha II Podskali (1916)
Fr. Holecek: V Prazskem Podskali, jak byvalo... (1931)
Jan Jungmann: Zanikle Podskali (2005)
K.L.Kukla: Konec bahna Prahy II (1927)
FILM
Otravene svetlo
(1921)
Devce ze Stribrne Hranice (1921)
Zeleny automobil
(1921)
Posledni polibek
(1922)... nedochoval se
Devce z Podskali (1922)
Hrabenka z Podskali
(1925)... nedochoval se
Posledni Podskalak
(1940)
Plavecky
marias
(1952) /shodou
okolnosti uvaden v TV prave ve chvili ukladani kesky :-)/
TELEVIZE
Lapidarium - Pribeh vltavanskeho praporu (1998)
/uvedeno 27. 5. 2001 a 14. 6. 2006/
DIVADLO
Na divadelni scenu uvedl Podskalaky herec Frant. Ferd. Samberk v
roce 1882 veselohrou "Podskalak," kterou sam napsal.
TURISTICKA ZNAMKA
No.1176 Podskalska
Celnice Na Vytoni
Posledni kontrolni navsteva:
11.12.2009
Posledni editace listingu:
11.12.2009
Aktualni verze:
misto c. 2, "krabicka" c. 7
| KARMA |
Cache se opakovane
ztratila,
proto jsem se
rozhodl pro zmenu finalky.
Na vypoctenych souradnicich budete hledat jen souradnice, ne
samotnou kesku (doporucena vybava: zrcatko). |
 |
| KEŠKY |
| |
DEKUJI VAM ZA NAVSTEVU A ZAJIMAVY
LOG
 |