Vazeni kolegove geokaceri, mejte prosim pri hledani kese na pameti, ze je umistena primo na pamatkove chranenem objektu a podle toho se take chovejte. Misto je pod trvalym dohledem kamer (se zaznamem) a tak je mozne snadno zjistit, jak se hrisnik choval. Pro odlov cache eni treba nikam lezt, na nic stoupat, nebo kdekoliv cokoliv stourat. Staci se pouze mirne naklonit pres zabradli - cache je viditelna pouhym okem a volne dosazitelna rukou. Dekuji vsem za pochopeni.
V kesi neni tuzka!
Pardubický zámek
Zámek stojí na míste puvodního gotického hradu z prelomu 13. a 14. století. V roce 1491 ho spolu s nevelkým pardubickým panstvím koupil bohatý moravský velmož Vilém z Pernštejna. Vilém hrádek prestavel na pohodlné panské sídlo a obehnal ho hradbami s mohutnými hlinenými valy, které sahají až do výše prvního zámeckého patra. Spolu s širokým príkopem, který bylo možné v prípade potreby rychle naplnit vodou, tvorí systém, který je zachovalou ukázkou vrcholu opevnovací techniky první poloviny 16. století. Spojení nedobytné pevnosti s pohodlnou aristokratickou rezidencí je v ceských zemích unikátní a lze ho spatrit práve jen v Pardubicích. Uvnitr zámeckých hradeb žije na padesát druhu zákonem chránených živocichu, zejména zpevného ptactva.
Na nadvori zamku a jeho tesne blizkosti chovame hejno pavu, ktere cita az 25 kusu. Raritou jsou bili pavi, v soucasne dobe dva pavi a dve pavice. Vezmete-li sebou neco na pavi zub pavi se okamzite sebehnou a vetsina z nich si sousto vezme primo z ruky. Naši chovanci mají rádi rohlíky nebo i chléb, co ale přímo zbožňují jsou slunečnicová semínka. Jsou tedy velkou atrakci hlavne pro georobotky, ale i odrostli kaceri se s nimi radi a casto foti.
Pardubický zámek je rovnež proslulý svou výzdobou. V rytírských sálech se zachovaly rozsáhlé fragmenty nástenných maleb. Biblický výjev Samson a Dalila ve Vojtechove sále je datován rokem 1532 a je to nejstarší známá renesancní nástenná malba v Cechách. Výjimecný je také akt ženy stojící na kouli Fortuna volubilis (Štestena vrtkavá). Druhému z rytírských sálu, tzv. Mázhauzu, vévodí velká nástenná malba Zákon a Milost. Jde o alegorii na téma Starého a Nového Zákona, jejíž význam vysvetluje dobre zachovaný nápis v horní cásti obrazu: Zákon skrze Mojžíše dán jest, Milost a Pravda skrze Ježíše Krista. Malbu zrejme na prelomu 30. a 40. let 16. století nechal zhotovit jeden z Vilémových synu Jan z Pernštejna. Jan stál v té dobe v cele ceské novoutrakvistické šlechty, která se hlásila k luteránské reformaci. Velký nástenný obraz v reprezentacních prostorách jeho sídla byl tedy otevreným priznáním k protestantismu. Rytírské sály pardubického zámku s cennými nástennými malbami jsou zprístupnené verejnosti a tvorí samostatnou prohlídkovou trasu.
Dnes je zámek sídlem Východoceského muzea, které v nádherných prostorách gotických a renesancních sálu po celý rok porádá výstavy ze svých sbírek a depozitáru. Krome stálých expozic je tak na zámku vždy k videní neco navíc. Zámecké sály jsou rovnež využívány k porádání spolecenských a reprezentacních akcí. Bývalé rodové sídlo Pernštejnu se tak díky nákladné rekonstrukci z let 1978 - 1997 stává po staletích opet spolecenským a kulturním centrem nadregionálního významu.
POZOR - areál zámku je v noci uzavren.
WARNING - the cache is not available at night.