Male zastaveni na miste zvanem Svate Pole a nebo take Lázne Sv. Anny.
Cache obsahuje krome klasicky veci (logbook, tuzky, orezavatko a pravidla) take par buzirek, kdo chce muze si vzit par na spletani, prosim berte s mirou at se mohou potesit i ostatni. Zaroven Vas prosim, kdo si nejake buzirky vezme, vyfotte svuj vytvor a prilozte jej k logu. Pokud budou buzirky dochazet, dejte mi v logu vedet, milerad je doplnim. Dekuji
“Z historie Horazdovic jen tolik podotkneme, ze u mlyna Jarova zemrel morem pri oblehani mesta prvni Habsburk na ceskem trune. A historici doby Podebradskeho by nam mohli potvrdit horazdovickou chloubu, ktera tvrdi, ze se zde v cisle patem na den svateho Jiri-drakobijce, leta Pane 1420, narodil pani Anne z Kunstatu syn, ktery byl jmenem tohoto svetce pokrten.”
(L. Stehlik, Zeme zamyslena,1986, s. 255)
Historii zvoni kroky mezi Horazdovicemi a Katovicemi. Zlatonosna Otava by mohla vypravet. Jeji bohatstvi zacali vyuzivat nejprve stari Keltove, kteri ji dali priznacne jmeno (Atawa znamena Bohata voda) a pozadu nezustali ani nove prichazejici Slovane. Neprehlednutelnym pozustatkem pohanskych dob jsou vrchy Prachen a Slavnik u Horazdovic. Prachen byla mocnym hradistem, naproti lezici Slavnik a pod nim se rozkladajici osada Svate Pole zase bezpecne prozrazuji pritomnost posvatneho uzemi, z ktereho nastupujici krestanstvi ucinilo misto svate. Mnohotvarnost prirodnich bohu byla zapomenuta, stejne jako vousati druidove se zlatymi srpy a knezky v bilych rizach.
Mohutny pramen, vytekajici z boku Slavniku, od nejstarsich dob povazovany za lecivy, se vsak nezmenil. Jen pohanskou svatyni vystridala krestanska kaplicka primo nad pramenem, zasvecena Svate Anne, postupem casu rozsirena na poutni kapli. Obrad cisteni pramene mladymi divkami tak vyrazne pretrvaval v mysli lidi, ze byl cirkvi “vzat za sve” a jen doplnen svecenim vody knezem na Bozi Hod Svatodusni. Lide verili v lecivou silu vody, obsahujici udajne hodne vapence, siry a take zeleza. Vzhledem ke geologicke stavbe mista, potvrzujici pritomnost vapencu se zda takovato vira opravnena.
Lecivych ucinku vody a vehlasu poutniho mista se od poloviny 18. stoleti snazily vyuzit male lazne. U kaple vyrostly lazenske budovy a lecba, krome piti vody, zahrnovala i zabaly a koupele v horke ci studene vode. Bohuzel, slava netrvala dlouho, prestoze vysledky leceni byly mnohdy pozoruhodne. Zajem klientu upoutala bourlive se rozvijejici a stale dopravne dostupnejsi lazenska mesta, predevsim v zapadnich Cechach, s prokazatelne lecivejsimi prameny. A tak byly laznicky u Svate Anny, fungujici spise na principu pravidelneho pitneho rezimu, klidneho prostredi, vychazek a zdraveho vzduchu, nez diky vyjimecne lecivosti pramenu, postupne opousteny. A Horazdovice mely razem o jednu historickou zajimavost mene.
Nastesti dve jine z uvodniho citatu Ladislava Stehlika jim nikdo nevezme a osobou ceskeho husitskeho krale Jiriho z Podebrad se preneseme do nejmladsich ceskych lazni. V roce 1905 mela byt na dvore podebradskeho zamku vyvrtana studna na pitnou vodu. V uvedene hloubce se na ni vsak nenarazilo a bylo tudiz vrtano stale dal a dal. Az devadesaty osmy metr prinesl kyzeny vysledek, jenze k prekvapeni vsech neslo o pitnou, ale o silne mineralizovanou mineralni vodu!
Vyzkumy prokazaly, ze hydrogenuhlicitano-chloridova, sodno-vapenata kyselka, ukryta v permskem piskovci, je vyborna na leceni srdecnich a cevnich onemocneni. Lazenska sezona byla zahajeno roku 1908, postupne bylo vyvrtano dalsich trinact pramenu a slogan “Na srdce jsou Podebrady” se rozletel do sveta. Zaslouzili se o to i mnozi predni svetovi kardiologove, vyuzivajici nevelke vzdalenosti lazni od hlavniho mesta.
V dnesni dobe se Podebrady stale specializuji na choroby srdce, cev a zilni choroby, ale nove pribylo i leceni chorob civilizacnich, napriklad cukrovky, arteriosklerozy, obezity nebo dusevniho stresu, pro ktere je mesto plne zelenych haju pravym pozehnanim.
Nasi pohansti predci tohle vedeli uz davno. Nebyli hloupi, ale vsimavi. Sve dusevni stresy, tedy pokud nejake meli, lecili skupinovou terapii prave v posvatnych hajich, lecivou vodou, pri tanci, zpevu a pohybu na zdravem vzduchu. S trochou nadsazky vlastne na takovych staroslovanskych technoparty.
Az pojedete hodne vyuzivanou cyklostezkou ze Strakonic podel reky Otavy do Horazdovic, vzpomente si na ne. Stezka vas do mist byvaleho posvatneho haje a byvalych laznicek Svate Anny neomylne zavede. Nove opravena kaple, klid, cerstvy vzduch, stromy, sumici voda. Misto, ktereho si lide stale vazi. Staci jen zvednout dreveny poklop a osvezit se pramenitou vodou z utrob vapencoveho Slavniku. Pro poznani, ze nejsme jini nez byli nasi predci.
Nejsme hloupi, jen mene vsimavi. Hlavne k prirode. Alespon prozatim...
A co nam ukazaly rozbory o posvatnem prameni z vrchu Slavnik?
Vyhodou je, ze mame k dispozici i rozbor, provedeny v kvetnu 2005, takze je mozno srovnavat a take rozbor z dubna roku 2000, takze je mozne srovnavat jeste vic...
Co se tyka radonu, namerena hodnota 19,4 Bq/l, je mnohem nizsi nez povoleny limit pro pitnou vodu (50 Bq/l) a patri k nejnizsim ze vsech odebiranych vzorku celeho serialu. Takze i v minulosti provozovane lazne, kdy se klienti pri procedurach pohybovali v uzavrenych koupelnach, byly z dnesniho “radonoveho rizika” zcela bezpecne.
Do ostatnich charakteristik se vyrazne promitlo vapencove podlozi vrchu Slavnik, diky nemuz neni zdejsi voda kysela, jako ve vetsine pripadu, ale s pH 7,2 jde jiz o vodu lehce zasaditou (neutralni pH je 7). Tomu odpovida i vysoky obsah vapniku, 136 mg/l (doporucena hodnota dle normy pro pitnou vodu je 80 mg/l). Jen pro zajimavost, mineralni voda Podebradka na nasich stolech obsahuje vapniku 172 mg/l. Zaroven byla potvrzena i vyssi (94 ml/l) pritomnost siranu, ovsem nijak dramaticka, nebot jiz zminovana Podebradka jich obsahuje 83 ml/l. Naopak tvrzeni o zelezite vode se zdaleka nepotvrdilo.
Diky vapniku, a nemuze to ovlivnit ani velmi nizka hladina horciku, dosahuje zdejsi voda tvrdosti 3,8 (v roce 2000 to bylo 3,71), coz v sestibodove stupnici (od velmi mekke po velmi tvrdou vodu) znamena, ze je tvrda.
Hodnota dusicnanu 38mg/l je velmi dobra (50 mg/l je limit pitne vody) a velice stala, jak dotvrzuje udaj 38 mg/l z kvetna 2005 i 29 mg/100 ml z roku 2000. Bohuzel, norme nevyhovuji mikrobiologicke ukazatele, diky pritomnosti 15 KTJ/100 ml (KTJ-kolonie tvorici jednotku) coliformnich bakterii i bakterii Escherichia coli, pricemz v teplejsich mesicich (kveten 2005) cinila hodnota u obou ukazatelu 84 KTJ/100 ml ! A pritom jeste v roce 2000 byla voda bez pritomnosti jakychkoli bakterii!
Z rozboru vyplyva, ze voda zpod vrchu Slavnik sice neodpovida urcenym kriteriim pro pitnou vodu, ovsem pouze v obsahu coliformnich bakterii, ktere pri primem piti vody bez prevareni mohou zpusobit strevni patalie. Posudek rika, ze mikrobiologicka zavadnost zdroje muze byt odstranena asanaci okoli zdroje, pripadne ucinnou desinfekci. Ta by, zda se, diky zhorsujici se mikrobilogicke kvalite vody, mela byt provedena co nejdrive.
Ale protoze v ostatnich ukazatelich jde o vodu velmi kvalitni, vyrazne ovlivnenou podlozim, kdo vi, treba obnova “vapenco siranovych” laznicek u Svate Anny neni az tak uplnou utopii...
Zaverem upozornuji, ze jakoukoli vodu ve volne prirode lze pit jen na vlastni riziko a nebezpeci, ale na druhe strane, kdo o vodach neco vi a trochu rozumi rozborum, jeho “ziznive” rozhodovani je mnohem snazsi a samozrejme je nutne vzit v uvahu, ze rozbory provedene v parnem lete mohou mit podstatne jine charakteristiky nez rozbory zimni. Na druhou stranu, zizen je zizen!