This short feel-good spa mystery cache is dedicated to various changes of the spa colonnade space in Mariánské Lázně went through in last 200 years. You will find the English description „How to reach the cache“ at the end of this listing.
.
Tato krátká pohodová lázeňská mystery keš je věnována 200letým proměnám mariánskolázeňského kolonádního prostoru.
.
Kolonáda
.
Slovo kolonáda se do českého jazyka dostalo, v souvislosti s italským stavitelským uměním, z italského výrazu colonnata (s původem v latinském slově columna = sloup). Názvem kolonáda se označuje sloupová síň, otevřená chodba se sloupořadím či zastřešená chodba, která je z jedné nebo ze dvou stran tvořena sloupy.
Asi nejznámější kolonáda světa na Náměstí sv. Petra ve Vatikánu.
.
Lázeňské kolonády
.
Od druhé poloviny 18. století lázeňští lékaři doporučovali pít minerální vodu co nejdříve po jejím nabrání, protože při dopravování vody docházelo ke snížení obsahu rozpuštěného oxidu uhličitého. Lázeňští hosté pili minerální vodu přímo u vývěru a pro jejich ochranu před nepříznivým počasím byly nad vývěry vod stavěny jednoduché altány nebo pavilóny. Ty byly později doplněny nebo nahrazeny většími (a hlavně delšími) stavbami kolonád, které mohly ochránit více lidí najednou a zároveň sloužily jako korzo a promenáda. V 19. století se kolonády staly typickým architektonickým prvkem lázeňských měst. V oblastech, kde se mluvilo německy (což je i případ Mariánských Lázní), se pro kolonádu užívaly také názvy Promenadenhalle, Promenadensaal nebo Kursaal.
.
Proměny kolonádního prostoru v Mariánských Lázních
.
Sloupová hala Křížového pramene a přírodní pěší korzo
Po prohlášení Mariánských Lázní za veřejné lázně (v roce 1818) byl vypracován rozvojový plán, ve kterém byl v místě budoucího centra lázní vymezen prostor pro prameny a jejich konzumaci. Jako první zde byla v letech 1818 - 1826 postavena sloupová hala (pavilón) Křížového pramene, stavba z cihel a dřeva; dokonce i sloupy byly dřevěné, s nátěrem v barvě šedého kamene.
Sloupová hala Křížového pramene.
.
Před sloupovou halou Křížového pramene byla v letech 1822 - 1824 upravena 300 metrů dlouhá promenáda, přírodní pěší korzo mezi Křížovým a Karolininým pramenem. V roce 1824 zde byla vysazena čtyřřadá alej topolů černých ochlazujících svými stíny korzující lázeňské hosty.
Pěší korzo s čtyřřadou topolovou alejí je patrné uprostřed obrázku
(mezi pavilóny Křížového a Karolinina pramene).
.
Promenádní sál (1826 – 1887)
Jistě s ohledem na nevyzpytatelné mariánskolázeňské počasí nechal opat tepelského kláštera Karel Kašpar Reitenberger v místech dnešní kolonády postavit v letech 1823 - 1826 krytý Lázeňský sál/Kursaal označovaný též jako Promenádní sál/Promenadensaal nebo Zřídelní sál/Brunnensaal, přízemní zděnou stavbu s půdorysem 76 x 10 metrů v architektonickém slohu střídmého biedermeieru, jejíž stěny byly členěny dekorativními polosloupy (pilastry) v římsko-dórském stylu.
Promenádní sál (vpravo) ještě bez propojení s pavilónem Křížového pramene.
Promenádní sál, v roce 1827 propojený zastřešenou chodbou s pavilónem Křížového pramene, byl podle dobových údajů chladný a tmavý, a to i přes pozdější proražení velkých oken.
Pavilón Křížového pramene s propojovací chodbou do Promenádního sálu.
Historik Johann Gottfried Sommer ve svém popisu města z roku 1838 uvádí, že Promenádní sál byl 260 stop dlouhý, 32 stop široký a 16 stop vysoký, byl elegantně vyzdobený a opatřený 18 okny 8 stop vysokými, 9 skleněnými dveřmi, 5 velkými zrcadly, lavicemi, židlemi i stoly a mohl být v nutných případech vytápěn horkým vzduchem.
Interiér Promenádního sálu.
„Krámková“ hala (1827 – 1861)
V roce 1827 bylo poblíž jižního konce Promenádního sálu zřízeno podloubí označované jako „Krámková/Obchůdková“ hala (Boutiquen-Halle) s více než dvaceti obchůdky, ve kterých od lázeňské sezóny 1828 prodávali zboží místní i cizí obchodníci.
"Krámková" hala na ilustraci z tzv. Felbingerovy kroniky Mariánských Lázní.
Stará kolonáda (1861 – 1973)
Stará kolonáda (nazývaná také Jitřní kolonáda/Morgenkolonade, Horní kolonáda nebo Kolonáda u Rudolfova a Ferdinandova pramene) byla postavena na místě „Krámkové“ haly v roce 1861. Byla to stavba v novoklasicistním stylu, původně s kamennými podpěrnými sloupy, které byly později nahrazeny ozdobnějšími litinovými. Tato Stará kolonáda byla zbořena v roce 1973.
Stará kolonáda.
Nová kolonáda (1889 – současnost)
S ohledem na rostoucí nároky lázeňských hostů bylo rozhodnuto přebudovat centrální lázeňský prostor. V letech 1887 - 1888 byl starý Promenádní sál zbořen a v letech 1888 - 1889 byla za opata Alfreda Ambrose Clementso postavena kolonáda v dnešní podobě, pro kterou byly/jsou používány různé názvy (Nová kolonáda/Neue Colonnade, Kolonáda Křížového pramene/Kreuzbrunnen-Colonnade, Lázeňská kolonáda, Hlavní kolonáda)
Nová kolonáda - celkový pohled.
Vzhledem k tomu, že se ve 2. polovině 19. století v architektuře Mariánských Lázní uplatňovaly stavební vlivy Vídně, byla pro projekt Nové kolonády vybrána renomovaná vídeňská kancelář (architekti Hans Miksch a Julian Niedzielski); konkurenční projekt mariánskolázeňského stavitele Friedricha Zicklera nebyl schválen.
Nová kolonáda.
Kolonáda má tvar mírného oblouku s půdorysem 119 x 12 metrů; výška litinového portálu je 16 metrů. Stavba je tvořena nosnou ocelovou konstrukcí s křížkovým profilem a okrasnými prvky z litiny; jsou na ní patrny novorenesanční, barokní i secesní motivy. Vzhledově stavba vychází z bazilikálního typu architektury, podélná jihozápadní stěna kolonádní haly je tvořena řadou sloupů, mezi nimiž jsou průchody na venkovní promenádu; v horní části na sloupy navazují zasklené arkády.
Nová kolonáda - vnitřní prostor.
Nosnou ocelovou konstrukci kolonády dodala vídeňská kovokonstrukční a mostárenská firma IG GRIDL, litinové části vyrobily Salmovské železárny v Blansku u Brna. Stavba, kterou řídil kynžvartský stavitel Johann König, trvala díky netradičnímu řešení krátkou dobu (necelé 2 roky), a to zejména díky prefabrikovaným litinovým částem (sloupy, mříže, římsy, plastiky, ozdoby aj.), které byly na nosnou ocelovou konstrukci zavěšeny pomocí nýtů a šroubů a dokonale ji zakryly.
Na obou koncích je kolonádní hala zakončena mohutnými „věžemi", které původně obě měly střechu helmicového typu; ze severní „věže" byla helmice odstraněna na začátku 20. století, údajně proto, aby více vynikla kupole pavilónu Křížového pramene.
Nová kolonáda - severní „věž" (vpravo) ještě s helmicovou střechou.
Po dokončení se mariánskolázeňská kolonáda (Stará kolonáda + Nová kolonáda) s celkovou délkou 180 metrů stala nejdelší kolonádou v našich lázeňských městech. (Vřídelní kolonáda v Karlových Varech byla dlouhá jen 169 m.)
V roce 1888 bylo úspěšně vyzkoušeno elektrické osvětlení rozestavěné kolonády a přilehlé ulice pomocí 4 obloukových lamp; zdrojem elektřiny bylo dynamo poskytnuté norimberskou firmou Schuckert. (Úspěšná zkouška přispěla k rozhodnutí představitelů města postavit vlastní elektrárnu a zařadit Mariánské Lázně mezi první města Rakouska-Uherska s elektrickým osvětlením.) Mezi další kolonádní zajímavosti patří například to, že zde byla v květnu 1902 zřízena veřejná telefonní hovorna pro lázeňské hosty a v provozu zde byl Mléčný salón, do kterého klášterní mlékárna (založená v roce 1902) dodávala lázeňské máslo a lázeňské mléko ve skleněných lahvích.
Nová kolonáda s hudebním pavilonem (1935).
V souvislosti s německou potřebou kovů na výrobu zbraní bylo během druhé světové války uvažováno s demontáží kolonády, tento záměr se naštěstí neuskutečnil. Podruhé měla kolonáda "namále" v 70. letech 20. století, protože v roce 1974 byla z havarijních důvodů uzavřena, aby neohrožovala bezpečnost lázeňských hostů. Díky zanedbané údržbě byla nosná ocelová konstrukce silně narušena korozí a z kolonády opadávaly litinové části o váze až několika kilogramů. Bylo dokonce uvažováno o odstranění kolonády, ale díky iniciativě Městského národního výboru v Mariánských Lázních a národního podniku Československé státní lázně a zřídla se naštěstí rozhodlo o celkové rekonstrukci, jejímž hlavním cílem bylo obnovit kolonádní halu do původního stavu a nově postavit přístavbu (zadní trakt) pro zimní provoz. Většinu původních ozdobných litinových prvků se podařilo sejmout, očistit a opět použít, v ČKD Blansko byly nově vyrobeny jen litinové díly funkčního charakteru a ozdobné litinové prvky chybějící nebo neopravitelně poškozené. Hmotnost litinových částí kolonády po rekonstrukci je 82 087 kg. V rámci rekonstrukce byla kolonáda zkrácena o 45 metrů (z původních 180 metrů na 135 metrů), zejména v důsledku zboření Staré kolonády v roce 1973.
Nová kolonáda po rekonstrukci (1982).
Kromě rekonstruovaného dřevěného kazetového stropu získal prostor kolonády také novou výzdobu - cyklus nástropních fresek s motivy „Touha člověka létat“ (autorem je akademický malíř Josef Vyleťal) a čtyři bronzové reliéfy vztahující se k historii Mariánských Lázní (autorem je akademický sochař Antonín Kuchař).
I když bylo plánováno, že rekonstrukce kolonády proběhne v letech 1974 - 1978, s ohledem na velký rozsah poškození nosné ocelové konstrukce a potíže při zajišťování prací z oboru uměleckých řemesel byla rekonstrukce dokončena až v roce 1979. Pro veřejnost byla kolonáda zpřístupněna až v roce 1981. Stavební práce (zahrnující i výstavbu Zpívající fontány) však pokračovaly až do roku 1986. Slavnostní otevření celého kolonádního prostoru proběhlo 30.4.1986 před zahájením nové lázeňské sezóny.
Nová kolonáda - detail prosklené arkády.
Od roku 1951 nesla kolonáda jméno Maxima Gorkého a byla zde osazena jeho pamětní deska; pojmenování bylo zrušeno mariánskolázeňskou městskou radou v roce 1990.
Mariánskolázeňská kolonáda je významnou historickou památkou českého lázeňství, dochovaným příkladem dobových staveb našich i zahraničních lázeňských měst; měla navíc štěstí, že nebyla modernizována a dvakrát unikla likvidaci. Mariánskolázeňská kolonáda (bez zadního traktu) byla proto právem v roce 2010 prohlášena za národní kulturní památku České republiky s názvem Lázeňská kolonáda v Mariánských Lázních.
.
Jak na keš: / How to reach the cache:
.
Stage 1:
Součástí některých litinových dílů kolonády je nápis „BLANSKO.“ označující místo jejich výroby. Zjisti celkový počet těchto nápisů v prostoru jižní „věže" (= A); stačí pátrat do výšky 120 centimetrů od podlahy.
The inscription „BLANSKO.“, which indicates the place of the cast iron production, is a part of some cast iron constructions of the colonnade. Find out the total number of these inscriptions in the southern colonnade „tower" (= A); you should search max. 120 centimeters high above the floor.
Nápis BLANSKO. / The inscription BLANSKO.
Stage 2:
V prostoru pod schody vedoucími z hlavní kolonádní haly do severní „věže" je na dvou malých kovových destičkách uvedena adresa společnosti IG GRIDL: WIEN, BACHERPLATZ. Zjisti číslo popisné (= B), které je součástí adresy.
There are two small iron plates with the address of the ironworks IG GRIDL: WIEN, BACHERPLATZ in the colonnade space situated under the stairs leading from the main colonnade promenade hall to the northern colonnade „tower". Find out the house number (= B), which is a part of the address.
.
Stage 3:
Na západním průčelí kolonády (směrem k venkovní promenádě) jsou ve výšce asi 210 centimetrů osazeny litinové ozdoby znázorňující lví hlavy. Zjisti počet polovičních lvích hlav (= C) a celých lvích hlav (= D) na celém západním průčelí kolonády.
There are several cast iron decorations depicting lions´ heads on the western colonnade façade (towards the outdoor promenade) at a height of approx. 210 centimeters. Find out the number of half lions´heads (= C) and the number of whole lions´heads (= D) on the whole western colonnade façade.
Lví hlava (celá). / Lion's head (whole).
.
Finální souřadnice zjistíš jednoduchým výpočtem: / You will find the final coordinates using a simple calculation:
N 49° 58.(A)(B)(C-B)
E 012° 42.(B)(A+B)(D/A-C)
.
Správnost finálních souřadnic si můžeš ověřit: / You can check the final coordinates accuracy:
.
Zdroje informací: / Information sources:
.
.
Poděkování za pomoc / Thanks for help:
.
Věra, Alena, Klokanice, Pú
.
GEOWEST is the best!
Cache by
Anas clypeata CZ