|
|
 tít jest nejdůležitější částí erbův. Všechny ostatní části erbu mohou chyběti a erb stále zůstane erbem, byť neúplným.
Štít jest v heraldice české název té části zbroje, která ve válečnictví správně česky pavéza slove. Není pochyby, že štít, který byl do války nesen, také byl ozdobován tím, co se stalo později dědičným znamením, totiž že byl buď pomalován aneb nějaké znamení na štítě přibito. Z přibité věci vyvinulo se erbovní znamení, byl-li štít pomalován barvami, povstaly z toho tak zvané heraltské neb čestné kusy.
 ejstarší tvary heraldických štítů nacházíme na pečetích panovníkův, pánů a zemanů své doby a podle libosti svých pánů štítové od jednoduché podoby trojhranné záhy přecházeli k rozmanitým tvarům mnohostranným a zvláště později všelijak zakrouceným. Již v samých začátcích české heraldiky štíty od sebe se dělí a podle toho rozličné druhy vyčísti můžeme.
Trojhranný tvar štítu dlouho se drží. V 15.století znenáhla mizí ostrý spodek z štít se zaokrouhluje.
Trojhranný štít ustupoval tarči, která se poznává po výkrojku zakulaceném na přední straně štítu, do něhož se turnajské kopí založilo. Ačkoliv v Němcích podobné štíty velice se rozšířily, u nás nedošly obliby a záhy ustoupily francouzským štítům, které od vrchu dolů čtvercům se podobaly, ale dole končily zakulaceným tvarem. V 17.století začaly u nás též barokové podoby štítů a rozmohly se na úkor všech dřívějších tvarů.
|
|
|
|
|
 var štítu se neblasonuje a jeho provedení víceméně závisí na vůli kreslíře, který však musí respektovat především umělecký sloh (gotika, renesance,..) a někdy také provenienci (štíty normanské, španělské, italské,…). Provenienci je třeba respektovat pouze tehdy, jde-li o znak z jiné oblasti než střední Evropa (a i tehdy jsou výrazné odchylky spíše výjimkou). Uvedené názvy štítů nejsou jednoznačným určením teritoria a užívalo se jich v různých dobách a v různých zemích. Není však možné, aby rodina nobilitovaná v 19. století užívala gotický štít.
V období baroka se hojně místo štítů užívalo kartuší, hlavně u znaků duchovenstva.
 ozice štítu v erbu bývá dvojí. Buď je štít kreslen kolmo anebo poněkud našikmo, což někteří heraldici pokládají za správnější, protože to odpovídá středověké praxi, kdy rytíři nosili štíty zavěšené na hrudi (nad štítem pak skutečně byla vidět jen přilba s klenotem a přikryvadly – tedy úplný erb).
|
|
|
|
ROZDĚLENÍ PODLE STÁTŮ
|
rovenienci je třeba respektovat pouze tehdy, jde-li o znak z jiné oblasti než je střední Evropa.
ozice štítu v erbu bývá dvojí. Buď je štít kreslen kolmo anebo poněkud našikmo, což někteří heraldici pokládají za správnější, protože to odpovídá středověké praxi, kdy rytíři nosili štíty zavěšené na hrudi (nad štítem pak skutečně byla vidět jen přilba s klenotem a přikryvadly – tedy úplný erb).
|
 .............1.......................................2........................................3.........................................4............. |
|
ROZDĚLENÍ PODLE SLOHU
|
rovenienci je třeba respektovat pouze tehdy, jde-li o znak z jiné oblasti než je střední Evropa.
 mělecké slohy měly vliv na tvar štítu. Gotický štít je čistě praktický a odráží skutečný tvar bojovníkova štítu. Později byly tvary štítu ovlivňovány uměleckým slohem.
|
 .............5.......................................6........................................7.........................................8............. |
|
ROZDĚLĚNÍ PODLE TVARU
|
 některých západních zemích měly dámy zvláštní tvary štítů, aby se zvýraznila skutečnost, že se ženy bojů nezúčastňovaly. Byly to především štíty routové, avšak v Belgii a v severní Francii se u dam užívá daleko více štít oválný. V našich zemích se však nedělaly rozdíly ve tvarech štítů u mužů a žen.
|
 .............9.......................................0........................................X.........................................X............. |
|
|
vary štítů se v průběhu věků měnily. Nejprve Nejprve jejich tvar vycházel z potřeb bojovníka. S příchodem střelných zbraní se štít stává jen ozdobou a jeho tvar se mění podle slohu či stylu.
letech 1960-1990 byl jako státní znak ČSSR používám štít z červené zlatě orámované husitské pavézy, na ní byl stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí bez koruny, ta byla nahrazena rudou žlutě orámovanou hvězdou. Do středu byl umístěn červený zlatě orámovaný štít, na němž vystupuje modré pohoří Kriváň, z něhož září zlatý plamen revoluce. |
|
|
|
|
 eš původně měla být na jiném místě, ale vyplašil jsem stádečko srn, které zde mají klidné místo. Proto je keš zde. Souřadnice naleznete v listingu. Stačí se koukat. Přeji Vám příjemnou procházku. Za vlhka pozor na bláto. K odlovu doporučuji použít dlouhé kalhoty a starší obuv.
ezapoměňte si vyfotografovat erb strážce keše a opsat si bonusový znak. Bude se vám hodit při hledání bonusové keše. Pokud zapomenete, tak mi napište a já Vám erb pošlu e-mailem. Počítejte však, že si napřed ověřím, že jste keš opravdu odlovili.
|
|