Bitva Traditional Geocache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Vydáte-li se po žluté turistické značce okolo Milevska, dojdete mimo jiné také na místo, kde dnes stojí hezká výklenková kaplička. A zatímco se budete kochat krásným výhledem do kraje, ani vás nenapadne, že stojíte v místech, kde se za vlády Marie Terezie odehrála krvavá bitva. Jedna z bitev vleklého sporu o dědictví rakouské.
Bitva
V místech dnešního dvora Staňkov bývala dříve vesnice, připomínaná již roku 1185, kdy ji od Vítkovců získal premonstrátský klášter v Milevsku. V říjnu roku 1744 se u Staňkova strhla bitva mezi Uhry (uherské vojsko přitáhlo do Čech na pomoc vojskům rakouským) a Francouzi. V neděli 3.října 1744 se plukovník uherských husarů Emerich Dessewfi (čti Deševi) zde (na místě, kde stojí výklenková kaplička) dostal se svým předvojem do léčky. Vypráví se, že si v tísni vzpomněl na Pannu Marii Sepekovskou (jejíž obraz si předchozího dne v sepekovském chrámu prohlížel) a prosil ji o pomoc. S velkou odvahou a vírou ve vítězství se vrhl celý jeho oddíl do boje a podařilo se jim prosekat se z obklíčení. Na poděkování za záchranu v této těžké bitvě věnoval plukovník kostelu v Sepekově kostelní lavice, a ve své poslední vůli odkázal všechen svůj majetek „úctě Panny Marie Sepekovské“. Na památku byla v místě bitvy postavena kaplička s obrazem Panny Marie Sepekovské a proti ní na louce zasazen kamenný smírčí kříž, v místě, kde byli pohřbeni mrtví vojáci. Kříž zde vydržel do šedesátých let 20. století, kdy nedaleké pole oral traktorista a kříž použil jako zátěž na rádla. Když práci ukončil, pohodil ho vedle pole. Odtud byl pak kříž převezen na trakaři do Milevského muzea.
Kaplička
Kapličku dal vystavět svým nákladem pan Václav Hiesler, t.č. řiditel panství Milevského, svěcení konal s přiměřenou řečí děkan za přítomnosti velkého zástupu občanů Milevských a Sepekovských. Dne 20.srpna 1899 byla kaplička na novo posvěcena.
Zdroj: Farní kronika sepekovská (publikováno v knize Kapličky na Milevsku a Písecku – Jiří Hladký)
Blízké okolí
Od kapličky můžete při pohledu jižním směrem zahlédnout věžičky sepekovského kostela.
Při cestě od kapličky směrem na Staňkov si po levé straně všimněte milevského viaduktu.
Milevský viadukt patří k největším na železniční trati Tábor - Milevsko - Ražice, vystavěné v letech 1887-9. Nad hladinou Milevského potoka má výšku 23 m, jeho celková délka je 115 m. Chcete-li se s viaduktem blíže seznámit, navštivte kešku GC2148F "Viadukt".
Při cestě od kapličky směrem na Sepekov se za lesem rýsují tovární haly a kotelna společnosti ZVVZ GROUP a.s. Tato společnost se zabývá výrobou a dodávkami vzduchotechnických zařízení pro průmyslové objekty.
Praktické informace k odlovu keše
Keš se dá ulovit, aniž byste se kapličky vůbec dotkli. Proto prosíme, při hledání ze svého slídění vynechte její už tak trochu oprýskané stěny.
!!!POZOR!!! V blízkosti keše je dobře přehledný, ale nechráněný železniční přejezd tratě Ražice - Milevsko - Tábor. Prosíme, dobře se při jejím přecházení rozhlédněte!!!
 |
Keška je součástí série kešek
Milevského vyhlídkového okruhu.
Kód potřebný pro odlov bonusové keše GC4231N naleznete pod víčkem, nebo na deskách logbooku.
|
--------------------------------------------------------------------------
Bonus pro zvídavé - historický kontext bitvy u Milevska
Marie Terezie (13.5.1717-29.11.1780) vládla habsburským zemím od roku 1740, roku 1741 byla korunována uherskou a roku 1743 také českou královnou. Byla dcerou Karla VI. a manželkou římskoněmeckého císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Byla jedinou vládnoucí ženou na českém trůně.
Roku 1940, kdy její otec Karel VI. zemřel (20.října 1740), se na základě pragmatické sankce (dědičné právo i pro ženskou linii rodu) stává vládkyní habsburské říše. Téměř okamžitě však její nástupnická práva zpochybnili zahraniční zájemci o země Habsburské monarchie. Pruský král Friedrich (Bedřich) II. a bavorský kurfiřt Karel Albrecht, podporovaný francouzskými Bourbony. Na základě toho vyvolali válku o dědictví rakouské, v níž však nakonec Habsburkové většinu svého území ubránili.
11. září 1741 Došlo ke smlouvě mezi Bavorskem (Karel Albrecht) a Saskem (Kurfiřt August). Smlouva byla uzavřena pod protektorátem Francie. Určovala vzájemné rozdělení dědictví Marie Terezie. Bavorsko mělo ke svému území připojit Čechy, Horní Rakousy a Tyroly. Sasko zase Moravu, a část Horního Slezska. 1. listopadu 1741 ke smlouvě přistoupilo i Prusko, které již od 9. září 1741 okupovalo Horní Slezsko (Vyhradilo si ještě Kladsko). Česká Koruna tak měla být rozdělena ve tři, v budoucnosti zcela na sobě nezávislé části.
24.10.1741 vpadlo do Čech Bavorské vojsko z jihu, Saské ze severu a spolu s francouzsko-bavorským předvojem, který vpadl do Čech již 21.10.1741, postupovali na Prahu. Rakouské vojsko pod vedením Karla Lotrinského (švagra Marie Terezie) jen sledovalo postup. 27. října 1741 byla Praha dobita. Prusové začali obsazovat Moravu. 7.12.1741 byl bavorský kurfiřt Karel Albrecht veřejně jmenován českým králem jako Karel III. Mimo jiné v tu dobu, tedy někdy na konci prosince, založili francouzští důstojníci v Praze nejstarší zednářskou loži v českých zemích.
Počátkem února 1742 Marie Terezie odvetou začala obsazovat Bavorsko. Rakouská armáda ovšem 17.5.1742 utrpěla porážku v bitvě u Chotusic (u Čáslavi). A Marie Terezie 11.6.1742 mírovou dohodou s Pruskem byla nucena postoupit Kladsko a Slezsko, ovšem požadovala, aby Prusko vystoupilo z koalice s Bavorskem a Francií. Zároveň docílila, aby svá vojska z českých zemí stáhlo i Sasko.
Tím mohla soustředit rakouská armáda veškerou sílu na Bavorsko-Francouzskou armádu sídlící v Praze a nakonec 2.1.1743 Prahu dobila zpět.
Marie Terezie nakonec 12.5.1743 přijala ve Svatovítském chrámu v Praze královskou českou korunu.
Ovšem téměř rok nato 24.6.1744 vznikla mezi císařem Karlem VII. (bavorský Karel Albrecht se mezitím nechal korunovat na císaře Karla VII.) a pruským Fridrichem II. nová spojenecká smlouva o připojení pravé strany Labe k Prusku, za vojenskou pomoc Karlovi VII. proti Marii Terezii.
V polovině srpna vtrhla sedmitisícová pruská armáda 4 proudy do Čech (od Chebu, Děčína, Žitavy a ze slezského Kladska. Začala tzv. Druhá válka slezská (1744-1745). 18.září 1744 kapitulovala Praha chráněná nepočetnou vojenskou posádkou. Následně Prusové postupovali směrem na Benešov, Votice, Tábor (padl 24.9.1744) a České Budějovice (vzdaly se 30.9.1744)
Koncem září a v říjnu rakouská armáda Karla Lotrinského vstoupila u Domažlic na českou půdu. Cestou se k ní připojily i regimenty saského kurfiřta Augusta III., který vystoupil nyní proti Prusku odplatou za nedávné obsazení své země Prusy. Od začátku října začaly od jihu a od západu spojené armády vytlačovat Prusy z Čech.
A v tomto čase se odehrála naše bitva u Staňkova.
co bylo dál???
Do poloviny prosince byly Čechy od Prusů vyčištěny. Bohužel v roce 1745, po sérii neúspěchů rakouské armády vedené Karlem Lotrinským (označovaným za jednoho z nejneschopnějších vojevůdců) byla Marie Terezie nucena podepsat tzv. Drážďanský mír mezi Rakouskem, Saskem a Pruskem. Potvrdil Prusku Slezsko a Kladsko, Uznal Františka Štěpána Lotrinského (manžela Marie Terezie) za římskoněmeckého císaře a uložil Sasku válečné odškodnění ve prospěch Pruska. Ve střední Evropě zavládl mír.
Additional Hints
(Decrypt)
Xirgvan geinayvin