Kostel Povýšení svatého Kríže
Bohoslužebná budova Katolické církve na hrbitove U Kríže.
Kostel je pojmenován po významné události z dejin krestanství. V roce 628 získal byzantský císar Hérakleios I. cásti kríže, na kterém zemrel Ježíš Kristus, a které byly jako válecná korist uloženy v Persii. Podle tradice byl kríž opet vztycen na popravním míste, vrchu Golgote v Jeruzaléme, dne 14. zárí. Tento den je slaven jako svátek Povýšení svatého Kríže a je také poutním dnem popisovaného kostela.
O nejstarší historii kostela nejsou žádné zprávy. Predpokládá se, že byl založen v osade, archeologicky doložené již pro dobu románskou. Kolem kostela se pohrbívalo nejpozdeji od 11. století. V roce 1349 je kostel v listine arcibiskupa Arnošta z Pardubic oznacován jako ecclesia sancte Crucis (kostel Svatého Kríže). Roku 1421 byl kostel znicen Žižkovým vojskem a téhož roku zde zanikla i fara. Kostel nadále sloužil jako hrbitovní. Byl nekolikrát opravován a v letech 1863-1874 byl regotizován stavitelem Františkem Schmoranzem starším.
Kostel je orientovaný k východu, je jednolodní, s polygonálne uzavreným presbytárem. Na severní strane je pristavena malá sakristie a vnejší kamenná kazatelna, na západní strane otevrená sloupová predsín. Hlavní vchod v západním prucelí je gotický, ve tvaru lomeného oblouku. Nad ním je rozetové okno a v melkém výklenku vysoký kamenný kríž. Strecha je sedlová, nad presbytárem nižší. Nad lodí je vybudována vežicka s lucernou. Lod je zaklenuta tremi poli s krížovými klenbami, presbytár jedním polem s krížovou klenbou paprscitou. Kostel je vydlážden opukovými deskami. Délka stavby je asi 21 metru, šírka lodi pres 7 metru, presbytáre 6 metru. Výška veže vcetne kríže ciní zhruba 26 metru.
Vnitrní výzdoba je v soucasnosti velmi prostá. V minulosti zde ale bývala hodnotná umelecká díla. Na hlavním oltári byl od roku 1677 obraz Sedmibolestné Panny Marie, který je nyní v kapli kostela Nanebevzetí Panny Marie. Ve stejném kostele je obraz P.Marie, sv. Barbory a sv. Kateriny od Mistra královéhradeckého oltáre z konce 15. století, který byl soucástí jednoho ze zdejších bocních oltáru. V Regionálním muzeu jsou uloženy obrazy z pocátku 16. století z dalšího bocního oltáre, a to vcetne predely, na níž jsou zobrazeni sv. Prokop, sv. Ludmila, sv. Václav a podle tradice i Jan Hus se svatozárí.
Pri regotizaci v šedesátých a sedmdesátým letech 19. století bylo do vnejších zdí kostela vsazeno asi dvacet náhrobníku a náhrobních desek, prípadne jejich fragmentu. Vpravo od hlavního vchodu je zazden náhrobník Jana Schmidla ze Schmidenu z roku 1805 a náhrobníky dvou detí rodiny Schmidlovy, která mela v predsínce kostela svou kryptu.
A práve tyto tri náhrobníky Vás budou zajímat, nebot obsahují letopocty ve tvaru ABCD a EFGH (shora) na prostredním náhrobníku a IJKL na tretím.
Zjištená císla dosadte do vzorce:
N 49º 56.(C-L) G (A+H+I)
E 015º 47.(F-J+L) L (K-B)
Záverem Vás chci jen upozornit, že ve dnech svátku (jako jsou „dušicky“, vánoce atp.) zde bude premudlíno, ale to Vás urcite taky napadlo. Hrbitov se pravdepodobne na noc nezamyká a tak i nocní odlov bude pri troše opatrnosti možný, přesto dopuručuji odlov behem dne. Geovozidla zanechejte na doporuceném parkovišti. Pokud zajedete ke kostelu hned z hlavní silnice, mužete se dostat do krížku s mestskými strážníky nebo policií.
!!!Skrýš se nenachází na hrbitove!!! Proto po získání indicií hledejte z venku a pri šmátrání budte obezretní, at na sebe neupozorníte byt i pro Vás neviditelného mudlu. Po odlovu uvedte maskování do puvodního stavu.
POZOR!!! Schránka změnila velikost na micro a není v ní tužka, proto si prosím přineste svoji!!!
Preji úspešný lov.