Na uvedenych souradnicich cache nehledejte!
Vysoké Chvojno
Povest,vztahující
se k založení Chvojna,nás však zavede
ješte dále do minulosti.Tehdy, nekdy na konci
devátého století, se prý práve
pokrtený ceský kníže Borivoj
uchýlil na cas do severovýchodních Cech do
Hradce (Králové), aby zde vyckal, až v Praze
ochladne odpor Cechu proti jeho skutku. Casto se oddával
loveckým radovánkám,ale tentokrát se
své družine vzdálil a brzy v hustém lese
zabloudil.Tma rychle houstla a kníže prestal doufat ve
shledání se svými dvorany.Pri
predstavách divé zvere,nebo ješte hure
neprátel, se s obavami prodíral stále
hustším lesem. Až tu najednou uslyšel
slabé kokrhání a brzy uvidel do tmy
blikající milíre. Uhlír, který
se tuto noc Borivoje ujal, získal za odmenu
šlechtický titul a hned první úkol. Mel
dozírat na stavbu lesní kaple. Delníci museli
nejdríve na urceném míste vykácet huste
stojící stromy a ze získaného
chvojí si zhotovili prístrešky. To byl
prý pocátek osady Chvojna. Na streše
nové drevené kaple byl podle povesti upevnen
plechový kohout aby neupadlo v zapomenutí, proc byla
zbudována.Nedaleko ní potom vznikl dvur Chvojno..
Musíme však upresnit, že ani tato povest
nám neodpovídá na otázku, zda se
jednalo o Chvojno u Holic nebo v té dobe
existující jiné Chvojno, položené
severneji. Brzy, v první polovine 14.století, o
Chvojnu prameny hovorí již jako o mestecku s
rozsáhlou tvrzí, jež bylomajetkem krále a
strediskem zboží chvojenského.Tato první
prímá písemná zmínka
pochází až z 9.dubna 1336, kdy král Jan
(Lucemburský) astavil tvrz a mestecko Chvojno s vesnicemi
Belcí, Albrechticemi, Hodešovicemi,
Štepánovskem, Ostretínem, Redicemi,
Rovní a Holicemi Pertoltovi (proboštovi na
Vyšehrade )a bratrím z Lipé za 2000 kop
grošu. Další majitel, Jindrich z Lichtenburka,
smenil roku 1340 (7.brezna) chvojnovské zboží s
farárem Mikulášem z Chvojna za 2 lány
role v Cankovicích,které patrily k
chvojenskému kostelu.
Pozdeji drželi Chvojno s
ostatními vesnicemi holictí páni ze
Šternberka, z nichž zde Jan, pán na Chlumci a na
Chvojne, prebýval patrne v letech 1358-1376.Roku 1408 se o
podací kostelní (kostel s veškerými
platbami k nemu náležejícími) ve Chvojne
delil se svými príbuznými Jan, potomek techto
pánu holických, pán na Zajecicích,
soucasne používající prídomek z
Chvojna. Naposledy se pripomíná 30.zárí
1415, kdy se zarucil spolu s Jaroslavem ze Šternberka za
dluh Petra ze Šternberka.
Husitské války
se znatelne dotkly Chvojna tak, jako rady jiných osad a
obcí. Behem nich zanikla zminovaná tvrz, byl zboren
kostel, již ve ctrnáctém století
farní, a dosavadní mestecko pokleslo ve svém
významu na pouhou ves. O nekteré z techto
zážitku by se s námi mohl podelit
nejstarší -prostrední z puvodních peti
zvonu prikostelu sv.Gottharda, datovaný do roku 1590. Byl
zavešen v pozdeji obnoveném, jak jinak než
dreveném kostele. Spolu s krtitelnicí datovanou do
pocátku 17.století (1615)dokládá,
že kostel setrval farním prakticky až do
belohorských událostí roku 1620 a poté
se stal místní chvojnovskou filiálkou kostela
v Holicích.
V držení
pánu ze Šternberka setrvala obec patrne až do
roku 1465, kdy se naposledy pripomíná Jan, pán
na Chvojne, Zajecicích a Býšti. Pozdeji je
již Chvojno považováno za soucást
panství Holického, které zakoupil roku 1481
Neptalim z Frimburka. O 12 let pozdeji se majitelem
zboží holického, a tím i Chvojna, stal
Hynek Tluksa Bradlecký z Meckova, ale ani ten zde nezakotvil
na dlouho.
Podle zápisu v
Deskách zemských se Chvojno již roku 1507 stalo
soucástí ohromného komplexu, který
držel až do roku 1560 ve východních
Cechách puvodne moravský rod
Pernštejnu.Vilém z Pernštejna,
nejvyšší hofmistr království
Ceského,získal v cervnu roku 1507 koupí spolu
s Holicemi, Redicemi a Ostretínem i "Chvojno vysoké,
ves celu a dvory kmetcí s platem, podací
kostelní v Holicích i na Chvojne"za dva a pul
tisíce kop grošu.Ve stejném duchu pokracovali
i Vilémovi synové Vojtech a Jan.Nejenže
sverené pardubické a kunetickohorské
panství dále rozširovali, ale snažili se
jej i hospodársky zdokonalovat. Presto, že centrum obce
je soustredeno podle dochovaných map kolem návsi,
nasvedcuje pozdejší usporádání
polí spíše lánovému typu jako u
okolních osad. Úzké pruhy
obdelávaných pozemku, ústících
od domku ci cesty, se táhly huste vedle sebe až k
okrajum lesu.
Písemné stopy
zachycující jména tehdejších
obyvatel obce lze vysledovat v nejstarším
dochovaném urbári z roku 1506, jakési
úcetní knize vrchnosti.A nejen to,urbár
odkrývá také výši úroku v
penezích i v naturáliích, které povinne
odevzdávali osedlíci dvakrát v roce, a to na
sv.Jirího (23.dubna) a na sv.Havla (16.ríjna). Pouze
z roboty secné platili o sv.Jane 22 grošu.
Naturálie v podobe slepic a ovsa skládalo vrchnosti
tehdy 28 místních hospodáru,z nichž 7
náleželo Holicím,ale platilo rychtárovi
do Chvojna. Penežní dávky odpovídaly
velikosti držené nemovitosti a nejvetší z
nich vlastnili podle zmíneného urbáre
hospodári Václav,Stanek a Martisa.Ti obhospodarovali
od 1 lánu po 11 prutu pozemku a nejmenší
pozemky tvorily v této dobe 4 až 1 prut.
O osmdesát let pozdeji
lze pozorovat výraznou zmenu ve jménech
místních osedlíku,zato však tato
príjmení v obci zakorenila a objevují se
ješte více než po stu letech.To již bylo
Chvojno soucástí královského
komorního panství.Synové Jana
Pernštejna,Vratislav,Vojtech a predevším
Jaroslav, jemuž pripadlo pardubické panství,se
postupne financne vycerpali díky zdedeným dluhum i
nákladnou službou na králove dvore.Císar
a král Ferdinand I.Habsburský rád odkoupil
jejich majetek zminovaného roku 1560 pro svého syna
Maxmiliána II..Soucástí této koupe bylo
pochopitelne i Chvojno.Tehdy obec,cítající 23
hospodáru,náležela k rychte v
Býšti.Táhlý pás lesu kolem
Chvojna,nazývaný "Na
království",znamenající pro majitele
zdroj zábavy a predevším lovné zvere,se
po stupne rozdelil na ctyri hájemství.Obhospodarovalo
jej celkem sedm hajných,a to z
Belce,Hodešovic,Nízkého
Chvojence,Vysokého
Chvojna,Pobežovic,Štepánovska a
Albrechtic.Obyvatelé osad v tomto lesním komplexu si
pronajímali a využívali lesní
paseky,pálili zde kolomaz,les byl zásobárnou
zboží pro ptácníky,a tak nezname nal pro
poddané pouze další povinnosti,i když
už tehdy se vše vyvíjelo v nájemní
rovine,z které vyplývaly od o sadníku
další platby v penezích nebo
naturáliích.Mezi nejmovitejší
hospodáre tohoto období bychom mohli zaradit Jakuba
Záleského,Jana Bidlo nebo Mikuláše
Cenkovkého.
Utužování
feudálních vztahu v 17.století souviselo s
rustem vrchnostenských monopolu, což se projevovalo
napríklad nuceným odberem piva nebo mletím v
panských mlýnech.Chvojnovská krcma
provozovaná Jakubem Bidlem pozdeji náležela k
pivovaru v Dašicích.Také dašický
mlýn k sobe soustredoval mimo Chvojna ješte Redice,
Komárov, Chvojenec, Kostenice, Práchovice,
Lány u Dašic a Rokytno. Z toho pro chvojnovské
hospodáre vy plývalo, že nemohou mlít
své obilí nebo odebírat pivo nikde jinde,
než v Dašicích.
Jak jsme se už
zmínili, Chvojno patrilo k vesnicím
ležícím ve forštu (poplatek za
užívání lesa)a jeho obyva telé
casto trpeli na svých políckách a
lukách škody od lesní zvere,což se
snažila vrchnost ponekud kompenzovat jistými
výhodami.Jako náhradu za vzniklé ztráty
povolil Maxmilián II.(1564-1576)urcité úlevy.Z
každého domu v obci odpustil berne 20
krejcaru,osedlí dostávali z okolních lesu
drevo pro svou nejnutnejší potrebu,mohli kšaf
tovat (porizovat záveti,dedit majetek)a byli osvobozeni od
rocního platu odevzdávaného
hajným.
V 17.století již
byla na Chvojne myslivna,která vyhorela spolu s
ostatními staveními pri velkém
požáru roku 1866.V její blízkosti
prý stávala chaloupka pro forta a kulna,kde se
chovali psi ohari.
Majitelé rozsáhlých panství zacali od
druhé poloviny 15.století rozvíjet a
využívat vlastní režijní
výrobu.
Nejrozšírenejším,a také
nejvýhodnejším odvetvím z hlediska
snadného získávání potravy i
zboží k prodeji,se stalo
rybníkárství.Tato sféra
šlechtického podnikání se jevila
výhodná i Pernštejnum.Na pocátku
16.století využil Vilém snad všech
dostupných možností a vytvoril na Pardubicku a
Bohdanecsku sít rybníku,jež mela
dukladnýa promyšlený systém chovu ryb.I
v okolí Vysokého Chvojna najdeme nekolik
menších ci vetších vodních
ploch, tvorících podkovu okolo obce na její
jižní strane.Zda rybníky
Smilek,Hluboký,Kocour nebo Blázen vznikaly
práve ve výše uvedené dobe
nevíme,jisté ale je,že byly
využívány podobným zpusobem,a to
predevším jako rybníky poterní.
Velice
zajímavým územím je
prírodní rezervace "U parku". Rozkládá
se na 4,43 ha a rezervací je od roku 1955. Jedná se o
zbytek smíšeného listnatého lesa (buk,
dub, jasan)s prímesí smrku na opukové
stráni s jižní expozicí a navazuje na
park ve Vysokém Chvojne, který založil
Alexander Pallavicini. Stárí stromového
porostu na této tzv."Prachovské stráni" je
více než 170 let.
Park ve Vysokém
Chvojne je prírodním skvostem, který
založil markrabe Pallavicini na pude vykoupené od
chvojnovských obcanu. Byly zde vysázeny ruzné
cizokrajné stromy a kere. Dodnes se zde z té doby
zachovaly nejvzácnejší druhy, jako jsou
pazerav sbíhavý, smrk strukovitý, jalovce
kanadské, jeffreyovy borovice, jeráb
prostrední, jeráb brek, liliovník a
prevládající cervenolisté buky.
Prastarou lidskou touhou bylo a stále je nahlédnout
do minulosti. Kdo rád projíždí vesnickami
naší krajiny, bud se nad jejich názvy usmeje,
nebo v nem vyvolají otázku, proc se obec jmenuje
práve takto. Kdo však projíždí
nádhernými lesy po silnicích od Belecka,
Albrechtic ci od Borohrádku do Vysokého Chvojna, toho
název neprekvapí. Kolik bylo toho chvojí
všude kolem a jaký krásný rozhled se
naskýtá od kostelní zdi dolu do
okolního kraje.
Zdroj
Cache: Keska je umistena nekde v parku. Vase geoauto
doporucuji nechat na techto souradnicich: N 50°6.560 E
015°58.609. Pro urceni souradnic musite rozlustit tuto sifru:
086 121 108 117 115 116 105 032 114 101 098 117 115 121 032 045 032
112 111 115 108 111 117 112 110 111 115 116 105 058 013 049 041 032
112 237 250 253 115 097 232 107 112 107 115 097 046 046 013 050 041
032 106 100 116 232 112 154 115 046 046
50°6.[((A1*B1)*(B1+A1))-((A1*25)+(B1*87))-5]'
15°58.[(A2*B2+A1*B1)*4+(B2*B1+A2*A1+4*A2)-(A2+A1)]'
Pro nocni hledace upozornuji, ze finalka muze byt v bahnitem
terenu, tak opatrne!