Heiliger Stein / Svatý kámen Multi-cache

/CZ/ Prosím po nálezu,vrat do puvodního stavu (maskovani),NENICIT!!Dekuji.
/AT/ Bitte,wenn sie es finden,wieder in gleichen zustand bringen,NICHT ZERSTÖREN!!Danke.
/EN/ Please,if you found it just get it in the same position and condition(camouflage),Thanks.


New listing 2012 ....


Heiliger Stein / Svatý kámen

Naturdenkmal Heiliger Stein in Mitterretzbach. Beim „Heiligen Stein“ in Mitterretzbach handelt es sich um einen Schalenstein, der vermutlich schon in prähistorischer Zeit als Kultplatz diente. Eine Quelle und eine Kirche in unmittelbarer Nähe dienten später als christliche Wallfahrtsstätten Der Heilige Stein liegt auf der Anhöhe des Manhartsbergs an der Grenze von Weinviertel und Waldviertel zwischen der von Mitterretzbach nach Niederfladnitz führenden Straße und der nur 275 Meter entfernten Staatsgrenze zur Tschechischen Republik bei Hnanice. Das Denkmal ist auch von Hnanice aus über einen Weg zu erreichen, im Jahr 2006 wurde hier ein eigener Grenzübergang für Fußgänger und Radfahrer eröffnet, der bis zur Schengenerweiterung Ende 2007 betrieben wurde. Dem Bericht einer einheimischen Chronik zufolge wurde 1647 Veit Priesler, der sich nur noch mit Hilfe von Stöcken fortbewegen konnte, von seiner Krankheit geheilt, nachdem er sich mit dem Wasser der nahe beim Heiligen Stein gelegenen Quelle gewaschen hatte. Er ließ daraufhin einen Brunnen errichten und das Wasser verhalf vielen Kranken zu ihrer Gesundheit. Ein beim Heiligen Stein wohnender Eremit soll Berichten entsprechend das „Marienwasser“ genannte Quellwasser bis Znaim und Roseldorf (Gemeinde Sitzendorf) (30 Kilometer entfernt) gebracht haben. Wenn die Angaben in der Chronik des Stifts Lilienfeld zutreffen, waren es bald tausende Menschen, die zu dem neuen Wallfahrtsort „Unserer Lieben Frau am Stein“ pilgerten und dort Trost und Heilung von ihren Gebrechen suchten. Im Jahr 1650 wurde über der Quelle die Kapelle „Maria am Stein“ in den Weingärten errichtet. Zwischen dem Pfarrer von Mitterretzbach und dem von Roseldorf entbrannte ein Streit darüber, auf wessen Pfarrgebiet die Wallfahrtskapelle steht, denn es ging um die Spendengelder der Pilger. Der Pfarrer von Mitterretzbach Robert Azger (1639–1708) konnte seine Zuständigkeit beweisen, trotzdem zahlte er freiwillig der Roseldorfer Pfarre jährlich einen Gulden. Im Jahr 1709 sollte der Stein, wegen "abergläubischen Gebrauchs") zerstört werden. Der Lilienfelder Abt Sigismund Braun trat für seine Erhaltung ein. Berichte von Krankenheilungen ließen die Zahl der Pilger immer mehr ansteigen, so dass 1750 mit dem Bau einer großen Wallfahrtskirche begonnen wurde. Das Wasser der Quelle wurde in die Kirche geleitet, um dort von den Wallfahrern entnommen werden zu können. Die freigelegten Fundamente der Wallfahrtskirche, im Vordergrund der „Heilige Stein“ Kaiser Kaiser Joseph II. erließ 1784 den Befehl, die Kirche „Unsere Liebe Frau am Stein“ abtragen zu lassen. Laut Chronik wurde die Kirche am 1. Mai 1785 geschlossen und mit der Demolierung des Bauwerks begonnen. Die 88 Zentimeter große Gnadenstatue kam in die Kirche von Mitterretzbach, die übrigen Wertgegenstände in umlegende Gotteshäuser. Außerdem sollen einige Wagenladungen voll mit Krücken und anderen Gehhilfen abtransportiert worden sein. 1995 wurden die Fundamente der abgebrochenen Kirche ausgegraben. Um über diese Ausgrabung einen besseren Überblick zu bekommen, wurde 1999 eine ellipsenförmige Aussichtswarte um den Grundmauern der ehemaligen Kirche errichtet, die auch einen weiten Ausblick ins Weinviertel und nach Südmähren ermöglicht.

DE: Ein Stein mit einer Kupferplatte. ??.Geburtstag, wird der Buchstabe A. Das Jahr ist Buchstabe B.

DE: Ein Fenster mit Gittern. Zählen Sie alle Quadrate im Fenster, es wird der Buchstabe F.

DE: Wie viele Minuten ist es nach Retz? Dies wird Buchstabe G sein.

DE: Das Jahr der Kapelle? Dies ist Buchstabe C.

Odbočíme li za bývalým hraničním přechodem Hnanice – Mitterretzbach na Rakouské straně hned vpravo mezi vinohrady na asfaltovou polní cestu, jejímž středem vede státní hranice, dojdeme nebo dojedeme na kole asi po necelém kilometru na nevelký kopec zvaný Heiligenstein. Heiligenstein neboli Svatý kámen je po staletí široko daleko známé prastaré kultovní místo. Kopec ve zvlněné krajině vůbec nijak nevyniká, z jedné strany je porostlý akátovým lesíkem a ostatní svahy jsou porostlé nespočetnými vinohrady. Na holém místě, porostlém nízkou trávou a suchomilnou květenou vyčnívá několik balvanů, z nichž jen jeden má v sobě ono tajemné, svaté kouzlo. Vlastní kámen není velký, ale je údajně jeden z nejkrásnějších mísovitých kamenů v Rakousku. Mísovitých dokonale kulatých a poměrně hlubokých otvorů má na sobě několik a nikdo zatím nijak rozumně nevysvětlil, jak v žulovém balvanu asi vznikly. To, že vznikly vytlačením koleny tisíců poutníků prosící o uzdravení, jak se traduje, asi není příliš k uvěření. Koncentruje se zde množství geoenergií tak silně, že virgule na ně velice silně reagují. A právě tato koncentrovaná síla prý uzdravila a uzdravuje tisíce lidí.

Toto prastaré kultovní místo známé z dávných časů lákalo tisíce poutníků. Lidé věřili, že má kouzelné, léčivé účinky. Písemně je doloženo, že v roce 1647 se údajně muž jménem Veit Priesler u Svatého kamene vyléčil a nedlouho poté i obyvatelka z nedalekého vinařského městečka Retzu paní Katharina Oberhammerin. Ta nechala jako úctu ke svému uzdravení postavit nedaleko kamene malou kapli. Samozřejmě, že se krajem šířila pověst o zázračných uzdraveních a stále větší množství nemocných a postižených poutníků jak z české tak z rakouské strany proudilo ke Svatému kameni. Postupně tak nedaleko Svatého kamene a kapličky v následujících létech byl vystavěný poutní kostel s poněkud zvláštním jménem „Panna Maria na kameni“ nebo také „Naše milá paní na kameni“. Ovšem v roce 1785 na základě císařského nařízení Josefa II. byl kostel zrušený a zbouraný. Ale žádným nařízením není možné zrušit staré kultovní a poutní místo. A tak v následujících létech sem proudili nejenom poutníci prosící o své uzdravení, ale ve dnešní době hlavně turisté okouzleni překrásným panoramatickým rozhledem na krajinu, ale i kouzlem a zvláštní atmosférou tohoto místa. Zasypané, travou a křovinami zarostlé ruiny rozbořeného kostela byly v létech 1995 – 97 vykopány týmem archeologů a početnými dobrovolníky pod vedením dvorního rady prof. dr. G. Langmanna společně s Dipl. Ing. S. Koppovou, Arch. Dipl. Ing. W. Nowaka. Současně byla v roce 1997 obecní radou Retzbach ve spolupráci s kulturním oddělením Dolního Rakouska vypsána soutěž na architektonickou úpravu areálu bývalého poutního místa. Architekt Max Pauly, který v soutěži zvítězil, vytvořil skutečně jedinečný výtvor, nakloněný, eliptický vyhlídkový ochoz nad celým areálem. Na místě základů byly zrekonstruované a z bývalých trosek vybudované asi metr vysoké zdi dávající návštěvníkovi dokonalý přehled o velikosti bývalého poutního kostela. Celá sanace základových zdí byly hrazeny z prostředků Obnovy vesnic Dolního Rakouska a EU.

Nad celým archeologickým areálem se tyčí velký eliptický nakloněný ochoz, z něhož je nejen nádherný pohled na základy kostela i Svatý kámen, ale především fantastický, panoramatický pohled do kulturní staleté vinařské krajiny. Zleva vidíme v dálce probleskovat v hustých lesích legendární viniční trať Šobes a postupně přes další vinice U kapličky, Fládnická, U Chlupa přímo na hranicích a samozřejmě kolem dokola vinice rakouských vinařů. Dále máme před sebou Hnanice, Havraníky přes Šatov, Retzbach až úplně vpravo vidíme věžičky a budovy malebného vinařského městečka Retz. Vinicemi obklopený vyhlídkový mystickýkopec je umocněn nádhernou vinařskou krajinu kolem, tím obrovským úsilím početných vinařských generací. U některých vinic jsou informační tabule o pěstované révě, vinici atd. Merlot, Syrah, Zweigelt, Blauburger nebo Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský či Rulandké bílé a mnohé další, to jsou vysázené odrůdy révy vinné, z nichž si může žíznivý návštěvník osvěžit a ochutnat v letní sezoně v nově postaveném degustačním stánku nedaleko kapličky, nebo dole v Retzbachu a jeho část Unterretzbachu, Mittelrretzbachu doušek vynikajících vín, mající v sobě kouzlo a energii Svatého kamene.

Kládový lis v Mitterretzbachu - používání lisu je na Moravě i v Rakousku potvrzeno ve 14. století. Na volném konci klády je v mohutné dřevěné matce dubový šroub, na kterém visí kamenné závaží. Otáčením šroubu prostrčenou tyčí bylo možno kládu zvedat a spouštět. Technika lisování hroznů na kládovém lisu je zcela jednoduchá. U primitivnější verze se závažím je ke kameni stojícímu na podlaze přitahována pohyblivá horní kláda. Ta se přibližuje k pevné spodní kládě a spolu s vahou závaží vytváří silný a vytrvalý tlak, díky němuž jsou lisovány hrozny. Vinařské lisy se vyráběly z kvalitního dubového dřeva velkých stromů, které předtím muselo několik let vysychat.

CZ: Kámen s měděnou deskou. ??.Geburtstag, bude písmeno A. Letopočet písmeno B.

Barokní kostel Sv. Markéty přibližně z 15. stol. ve vinařské obci Mitterretzbach.

CZ: Jedno okno s mříží. Spočítej čtverce, to bude písmeno F.

Turistický rozcestník stojící u silnice se směrovkami do Retzu, Hardeggu a Heiligensteinu.

CZ: Kolik je do Retzu minut? To bude písmeno G.

Mariánská kaple, kterou nechala z vděčnosti za své uzdravení postavit roku 1653na místě bývalé zázračné studny vykopané poutníky již v roce 1600 paní Katherin Oberhammer z vinařského města Retz.

CZ: Letopočet na kapli? To je písmeno C.