ŠTEFÁNIKOVA HVEZDÁNA
V r. 1917 byla ustavena Ceská astronomická spolecnost, která si predsevzala zrídit v Praze hvezdárnu, aby popularizovala výsledky astronomie pro širokou verejnost. V cele spolecnosti tenkrát stáli ing. Jaroslav Zdenek Štych, Karel Andel a Josef Klepešta. První pozorovatelnou pražských astronomu byla nejprve jedna z veží Wilsonova nádraží, pozdeji zkoušeli pracovat dokonce v umelé jeskyni v Grébovce, ale z duvodu osvetlení centra mesta nevyhovovala ani vež pražského Klementina. Po roce 1926 bylo rozhodnuto vybudovat zcela novou hvezdárnu na Petríne pri Hladové zdi. Pražská obec tehdy propujcila k tomu úcelu parcelu, na níž stála bašta opevnení se strážním domkem. Dobrichovický stavitel a clen astronomické spolecnosti J. Veselík upravil domek a pristavel nové krídlo, které melo nahore terasu a první tzv. východní kopuli, v níž byl umísten hledac komet. Byla zde i pracovna, knihovna, prednášková místnost a byt správce. Po dokoncení této první etapy byla hvezdárna 24. cervna 1928 zprístupnena nejprve clenum astronomické spolecnosti a od kvetna r. 1929 i široké verejnosti. Od svého založení nesla jméno slovenského významného astronoma, generála francouzské armády, letce, diplomata a spoluzakladatele ceskoslovenského státu, ministra vojenství v první vláde CSR Milana Rastislava Štefánika. Stavba hvezdárny i ostatních kopulí pokracovala a byla dokoncena r. 1930. Do nové hlavní kopule byl umísten veliký Zeissuv dvojitý astrograf s prumerem refraktoru 200 mm, zakoupený se znacnou slevou (za tehdejších 80 000 korun) z pozustalosti vídenského astronoma Rudolfa Königa. Na realizaci projektu tehdy prispel i T. G. Masaryk. Technicky obtížný byl jeho prevoz z Vídne i jeho instalace. Dalekohled byl upevnen na patnáctimetrový pilír, zazdený v základech o hloubce sedm a pul metru. Raritou je, že do pilíre jsou uloženy urny s popelem dvou významných astronomu, ing. Jaroslava Štycha a Karla Andela. Dalekohled se roku 1930 stal hlavním dalekohledem hvezdárny a oba prístroje se používají dodnes.
V kvetnu 1945 utrpela hvezdárna znacné škody, když byla ostrelována ustupujícími nemeckými jednotkami. Byla poškozena hlavní kopule i tubusy nekterých dalekohledu, cenné objektivy však byly naštestí vcas ukryty. Následne bylo vše opraveno.
Velkou prestavbu a rozšírení prodelala hvezdárna v letech 1971 - 76. Objekt byl zvýšen o jedno patro, byl rozšíren pocet pracovišt a podstatne zlepšeno vybavení. I když má dnes hvezdárna dalekohledy s vetším prumerem objektivu, puvodní Zeissuv dalekohled je stále její vznešenou dominantou. Verejnosti jsou zprístupneny dve ze ctyr pozorovacích stanovišt, západní a hlavní kopule. V západní kopuli je umísten moderní zrcadlový dalekohled typu Maksutov Cassegrain. Jeho optika umožnuje sledovat až 2600 krát menší objekty než ty, které lze pozorovat pouhým okem. Návštevníci hvezdárny mohou za jasného pocasí pozorovat ve dne Slunce se slunecními skvrnami, prípadne i protuberance, nekdy i planetu Venuši. Vecer pak lze pozorovat povrch Mesíce, nekteré další planety, dvojhvezdy i vícenásobné hvezdy, kulové a otevrené hvezdokupy, galaxie a mlhoviny. Ke všem pozorováním dostanou návštevníci odborný výklad. Hvezdárna nabízí porady pro školy a mládež, porádá výstavky a venuje se i publikacní cinnosti, vydává mapy a atlasy hvezdné oblohy a od r. 1933 vydává Hvezdárskou rocenku, která zacala vycházet již r. 1921. V prubehu casu se pojmenování hvezdárny menilo, ale od r. 1990 je používán opet název Štefánikova hvezdárna.
Dalekohledy hlavní kopule:
Zeissuv dvojitý astrograf (nazývaný König) – refraktor s prumerem 200 mm (r.v. 1905-1907)
západní kopule: Zeissuv Maksutov-Cassegrain – reflektor s prumerem zrcadla 370 mm (r.v. 1967)
východní kopule: MEADE LX200 – moderní reflektor s prumerem zrcadla 406 mm
pozorovací domecek: Zeissuv Hledac komet – refraktor s prumerem 200 mm (1921)
Prehled hlavních události v historii Hvezdárny a planetária hl. m. Prahy
1917 založena Ceská astronomická spolecnost (CAS)
1919 ustaven Fond k uctení památky Štefánikovy
1928 slavnostní otevrení Štefánikovy hvezdárny
1929 Štefánikova hvezdárna zprístupnena verejnosti
1930 dokonceny práce na stavbe Štefánikovy hvezdárny; instalován hlavní dalekohled
1955 astronomický kroužek v Dáblicích zahajuje stavbu hvezdárny
1958 zahájení výstavby Planetária Praha
1956 zahájení provozu Hvezdárny Dáblice
1960 slavnostní otevrení Planetária Praha
1969 Hvezdárna Dáblice je pripojena ke Štefánikove hvezdárne jako její pobocka
1973 otevrení Koperníkovy kopule na Kleti
1976 po rozsáhlé rekonstrukci je Hvezdárna Petrín opet prístupna verejnosti; instalován zrcadlový dalekohled o prumeru 37 cm
1979 Hvezdárna na Petríne, Planetárium Praha a Hvezdárna Dáblice jsou slouceny pod Hvezdárnu a planetárium hl. m. Prahy
1990 Hvezdárna Petrín se vrací k puvodnímu názvu Štefánikova 1991 v Planetáriu Praha je zahájen provoz prístroje Kosmorama
1994 pred Štefánikovou hvezdárnou je prezidentem republiky Václavem Havlem slavnostne odhalena socha M. R. Štefánika
NA UVEDENÝCH SOURADNICÍCH ŽÁDNOU CACHE NENAJDETE!!
Cíl vašeho hledání se nachází na souradnicích
N 50°AB,CDE
E 014°FG,HIJ
K vyrešení potrebujete znát:
Dvojitý astrograf v hlavní kopuli má refraktor s prumerem 2A0 mm
Odhalení sochy M. R. Štefánika pred Štefánikovou hvezdárnou bylo roku 199B
Otevrení Štefánikovy hvezdárny pro cleny astronomické spolecnosti bylo v roce 192C
V roce 19D6 byl zahájen provoz Hvězdárny Ďáblice
Zeissuv dvojitý astrograf (nazývaný König) – refraktor s prumerem 200 mm byl vyroben v roce 1E05-1907)
Hvezdárská rocenka zacíná vycházet v roce 19F1
Dalekohled v západní kopuli má reflektor s prumerem zrcadla G70 mm
Zahájení výstavby Planetária Praha bylo zahájeno v roce 195H
Po rozsáhlé rekonstrukci je Hvezdárna Petrín opet prístupna verejnosti od roku 197I
Otevrení Koperníkovy kopule na Kleti proběhlo v roce 197J
9.6.2022 kvuli stavebnim upravam v okoli hvezdarny jsou posunuty vychozi i finalni souradnice.
6.1.2023 kvuli stavebnim upravam v okoli hvezdarny jsou posunuty vychozi i finalni souradnice.
12.3.2024 úpravy finálních souřadnic