Dubice - ves založená pocátkem 13. století. Roku 1344 je zminován Zdenek "z Dupicz", který ves kolem kostelíka rozšíril. Roku 1436 byly Dubice císarem Zikmundem pronajaty Janu Kaplírovi ze Sulevic. Dubický kostelík byl postaven 1579 jako protestanský, sloužil luteránum a jako rodinná hrobka. Po roce 1579 byla obec pripojena Jindrichem Kaucem z Kauce pod panství Horní Trmice. Cást kolem kostela se nazývala Nová Dubice, pozdeji Dubicky. Kostelík byl prestaven roku 1643 a upraven 1820. Socha svaté Barbory, patronky horníku, je v nice (výklenek ve zdi) pozdne renesancního prucelí. Presbytár je sklenut krížovou klenbou.
Ves je 220m nad hladinou Labe. Vedle kostela je vyhlídková terasa. Rozhled z tohoto místa je opravdu prekrásný, hlavne na jare, kdy kolem kvetou na stráních trešne a merunky. Vyhlídku obdivoval i Johann Wolfgang Goethe, osvežením je zde prý vánek od sedmi morí. Stred rozhledu zaujímá težbou narušený Deblík, dríve zvaný Dáblík, pro pohanské obetiny (458 m), napravo Trabice (435 m), Porta Bohemica, zrícenina hradu Kamýka, dále vpravo Radobýl s krížem nad Litomericemi a zalesnené Strážište (361 m).
Jižne se nachází Doerellova vyhlídka, pojmenována po známém ústeckém malíri. Na severu vystupuje Dubický vrch porostlý dubovým lesem, vpravo za ním vyniká praveké signalizacní místo. Z kamení zde cní vysoký kríž, nazývaný Hláska nebo Mlynárský kámen.
