Bolevecka municka / Bolevec minefactory Traditional Geocache
Bolevecka municka / Bolevec minefactory
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
[CZ] Cashe je umístena poblíž jediné budovy, která zustala po nejvetší katastrofe v novodobých dejinách mesta Plzne, výbuchu bolevecké municky
[EN] Cache is nearby the one building which left as only one after the biggest disaster in the new Pilsener history (explosion of bolevec minefactory)
dne 25. kvetna 1917 došlo v municce k výbuchu, bylo usmrceno na dve stovky lidí
Bolevecká továrna vznikla v roce 1901 byla v tehdejším Rakousku-Uhersku nejvetší munickou a soucasne zkušebnou del Škodových závodu. Svou rozlohou (pres 60ha) a 57 budovami se podobala menší vesnicce, která byla obehnána ostnatým plotem, chránena vysokými hlinenými valy a zajištena kulometnými vežemi. Dodnes jsou nekteré zachovalé napr. u vjezdu do areálu Škoda JS. Pracovalo zde namackáno pres 3000 tisíce pracovníku, prevážne žen, dívek a hochu. Nebylo dbáno základních bezpecnostních ani hygienických predpisu. Pracovalo se ve dne i v noci, 1 smena - 16 hodin, nebot válecná mašinérie mela stále vetší požadavky. Hbité ženské ruce šili hedvábné sácky na prach a nalévali do nábojnic trinitrotoluen, který pripomínal žlutou smrdutou kaši, ta se po svém ztuhnutí upevnila na zapalovac, hotový náboj se poté potrel tukem, vložil do bedny a byl pripraven k odeslání na frontu. Prachárna se stávala doutnající sopkou, stacil jen nepatrný náraz, aby jiskra probudila její nicivou sílu.
Pátek 25.5.1917 byl slunecným dnem, ve 13:32, krátce po skoncení polední prestávky, se ozval v budove c. 10 silný výbuch. Vyšlehl plamen a strecha vylétla do povetrí. Behem chvíle se ze všech stran rozlétl ohnostroj min, které vyvolávaly výbuchy dalších objektu. Zacal tanec se smrtí, jenž nemel konce. Poslední výbuch zahrmel v 15:08 hod. Nad munickou se objevil mohutný sloup krvave zbarveného dýmu, pripomínající tvar hribu, jenž známe z atomových výbuchu. Exploze byla tak silná že i v Plzni zpusobil znacné škody: rozbitá okna, opadaná omítka domu, vyražené okenní rámy, praskly sklenené tabule kavárny Meštanské besedy a jiné. V té dobe ustal v Plzni a okolí veškerý život. Obchody byly uzavreny, vyucování bylo ukonceno, v továrnách a úradech se prestalo pracovat.
továrna po explosi
Vnitrek municky byl hromadou zrícenin, okolní les zacal horet, rachot vybuchujících strel prekrýval nárek a volání o pomoc. Bylo ošetreno 689 zranených v pomocných obvazištích na Orlíku a v hostinci na Zavadilce. Vyproštené mrtvoly a zbytky tel byly uloženy do 143 rakví. V nekteré rakvi byly zbytky i nekolika tel, takže presný pocet obetí, ac je udáván 202, nebude nikdy zjišten. Žár pretavil jejich tela v hrst popela. Na boleveckém hrbitove stála rada rakví a vedle každé ležely prstýnky, náušnice a drobné predmety podle kterých se pokoušeli pozustalí urcit své blízké, avšak nekteré obeti byly tak zohaveny, že nebylo možné ani urcit pohlaví. 29. kvetna se konal pohreb, byl vykopán tri metry hluboký spolecný hrob, do kterého bylo uloženo 53 rakví. Rakouské úrady se snažily za každou cenu potlacit v tisku jakékoliv zprávy o této katastrofe, oficiální úrední zpráva hovorí jen o trinácti obetech.
epicentrum výbuchu
Nikdy se nevyšetrila pravá prícina výbuchu. Jako nejpravdepodobnejší se jeví, že k neštestí došlo pri závade na jedné mine nové konstrukce (14cm, 16kg, s uvolnovacím zapalovacem). Práve tyto vrhací miny se montovaly v budove c.10, která byla epicentrem výbuchu. Mistr Vojtech Žižka oznámil rediteli závodu ing. Rudolfu Thielovi závadu na této mine avšak Thiel jen mávl rukou a šel na obed. Je podezrení že tato vadná mina zpusobila pozdejší výbuch a následnou retezovou reakci. Bohužel svedek Žižka nemohl potvrdit svuj rozhovor s reditelem, ponevadž byl pri výbuchu zabit. V budove c. 10 bylo zamestnáno pres sto osob, pouze ctyri se zachránili. Reditel Thiel pozdeji spáchal ve vazbe sebevraždu.
následky v okolním lese
Bolevecká tragédie byla také inspirací pro Karla Capka, který byl toho casu vychovatelem v rodine hrabete Lažanského v Chyších u Žlutic. Celou událost pozoroval z okna zámku a byl mu podkladem pro jeho román Krakatit v nemž sopka Krakatoa a horící mesto Grottup pripomínaly zkázu bolevecké prachárny.
|
Jako zázrakem zustala nedotcena jediná budova, bývalá kantýna, která je dnes jediným svedkem této katastrofy a kde je také umístena tato cashe, k ní se mužete dostat od konecné tramvaje c.1 v Bolevci a pak dále peknou cestou po žluté znacce podél obou stran železnicní trati smer Tremošná
|
kantýna soucastnost
Additional Hints
(No hints available.)