Lochotin Lazne / Lochotin Spa
Prolog
Francouzsky spisovatel Gabriel Chevallier nazval sve 3. pokracovani slavne trilogie Zvonokosy Lazne. Roman humorne lici, jak v malem mestecku objevili lecivy pramen a postavili lazne. Malokdo dnes vi, ze i Plzen zazila pred vice nez 150 lety neco podobneho...
Plzensky pramen se jmenuje Kopeckeho pramen. Je to prirodni pamatka a slouzi jako zdroj plzenske lazenske vody, obsahujici znacne mnozstvi zeleza, manganu, siranu a oxidu uhliciteho. Poprve uvazoval o lecebnem vyuziti pramene v 18. stoleti plzensky lekar Bernard Riha. Ale az z podnetu plzenskeho purkmistra Martina Kopeckeho ve snaze povznest Plzen vybudovanim lazni byl pramen v roce 1833 podchycen a vyuzivan pro pitne kury. Zcasti byla voda vedena potrubim do nove zrizene budovy lazni (dnes Lochotinsky pavilon) a vyuzivana pro vanove koupele. Nad pramenem byla postavena kamenna kolonada, pozdeji nahrazena drevenym altanem s pumpou.
Vydatnost pramene (0,4 l/s) vsak nestacila potrebam lazni, ani o lazne samotne nebyl dostatecny zajem, takze byly v roce 1849 prodany mestanskemu pivovaru (dnesni Plzenske pivovary), ktery vybudoval restauraci a udrzoval prilehly park az do znarodneni v roce 1947. S resenim dopravni situace byla v roce 1979 mimo jine zbouran znejhonosnejsi objekt lazni zvany Cisarska dvorana a Karlovarska ulice byla naprimena a rozsirena na dvojnasobek. Stejne tak se nedochovala studna ani altan. Kopeckeho pramen ma dnes charakter plosneho prameniste 10 x 15 m a voda je svedena korytem do jezirka, ktere se nachazi pod chranenym uzemim.
V mistech puvodnich lazni je dnes Lochotinsky park, ve kterem lze nalezt uz jen trosky byvale slavy. Pozorny badatel vsak nalezne fragmentu z minulosti ponekud vice, nez je ukazano zrakum bezneho svatecniho navstevnika. A to je prvni cil teto cache. Druhy cil je vyzkouset si proutkareni s virguli, kde jinde nez na miste mineralniho pramene samotnem.
1. kapitola: Kopeckeho pramen
Nase pout zacina na miste vychozich souradnic - u okrasneho bazenu, kam je pramen sveden. Socha zeny pochazi od sochare Zdenka Jilka. Puvodne zde stala kamenna kolonada zvana templ, ktera byla pozdeji prenesena do mist dnesni Hlavni posty a sluzila jako druhe masne kramy. Pri stavbe posty v roce 1893 byla zrusena. Okoli pramene a promenadni cesty bylo parkove upraveno jako tzv. Horni (Maly) Lochotin.
Momentalne je pramen sveden do kanalizace, ale uvazuje se o rekonstrukci Lochotineskeho parku, kdy by mensi prutocni rybnicky byly napajeny vodami privedenymi prave z Kopeckeho pramene.
V jakem roce byl Kopeckeho pramen vyhlasen za chranene uzemi? (198A). Na jakou svetovou stranu vyleva socha zeny vodu? Je to na sever nebo na jih (B = 4 / 5)?
 |
 |
| Kolonada u Kopeckeho pramene, rok 1914 |
Chodnicek k pramenisti, rok 2006 |
Vydejme se na sever po drevenem chodnicku. Po par desitkach metru dojdeme na jeho konec k plosnemu vyveru pramene. Svetle zluta barva vody a nanos na kaminkach a listech v korytu je neklamnou znamkou pritomosti zeleza. Zde si vyzkousime proutkareni.
Virguli je mnoho druhu, od cerstve urizle vrbove vetvicky ve tvaru Y, pres sidericka kyvadelka, az po spiralu ze stare rolety. My uvedeme zpusob jak si vyrobit virguli, ktera "funguje"prakticky kazdemu. Sezeneme si metrovy svarecsky drat cca 2 mm v prumeru (napr. UNIVERSUM GZ, Guldenerova 15, Plzen, 5 Kc za kus), prerizneme v polovine a ohneme do tvaru L asi v pomeru stran 15 ku 35 cm. Uchopime kratsi konce do dlani, ruce ohneme v pravem uhlu a virgule drzime pred sebou tak, aby delsi konce byly jakymsi pokracovanim loktu. Vyzkousime si chovani u svedeneho pramene. Pokud se priblizujeme ke korytu bokem, obe virgule by se nam mely stacet smerem ke korytu. Jakmile se ocitneme primo nad korytem, virgule se prekrizi.
Virgule funguje nejen nad pramenem, ale nad kazdou gravitacni anomalii, nad potrubim, podzemim, vykopem apod. Muzeme si to vyzkouset treba u jezirka se sochou, kdy zjistime kudy je pramen pod zemi sveden do jezirka.
 |
 |
| Chovani virgule v blizkosti pramene |
Mapka umisteni puvodnich budov lazni |
2. kapitola: Kaplicka sv. Jana Nepomuckeho
Cestou z Horniho Lochotina do Lochotinskeho parku se zastavime u kaplicky svateho Jana Nepomuckeho. Pod stitem je napis Sv. Jane z Nepomuku, oroduj za nas.
Kolik sloupu naleznete v zadni casti kaplicky (I)?
 |
 |
| Kaplicka sv. Jana Nepomuckeho, rok 1903 |
Kaplicka sv. Jana Nepomuckeho, rok 2006 |
3. kapitola: Sin pratelstvi
Lochotinsky pavilon, pamatkove chranena empirova budova, v dnesni dobe obcas vyuzivana pro konani koncertu, je jedina dochovana stavba plzenskeho lazenstvi. V postrannich kridlech byvalo po 5 kabinach s bazenky (puvodne s drevenymi kademi), stredni Sin pratelstvi slouzila k odpocinku a spolecenske zabave po koupeli. Podel severni strany budovy byvala jeste drevena chodbicka pro obsluhu hostu v kabinach, symetricky mimo objekt staly dve stavby pro raselinne koupele a kuchyni, pozdeji pro ohrivarnu vody a pradelnu. Severozapadne od pavilonu staval sklenik. Opodal pri Kotikovske ulici byla budova vyrovnavaciho vodojemu, pozdeji doplneneho kotelnou. Raselina se sem vozila z lozisek v boleveckych lesich. Dalsi lecebnou metodou byly pitne kury spojene s prochazkami. Lazne poskytovaly sluzby az do 40. let 20. stoleti, raselinne koupele byly behem 19. stoleti zruseny. Od roku 1919 byvala budova pronajata DTJ Kosutka na zimni telocvicnu. Budova prosla pozarem a v roce 1988 byla rekonstruovana a pristavena jizni terasa. V roce 2001 ji mesto zapujcilo frantiskanske farnosti na 15 let.
Kolik empirovych sloupu ma jedna strana Sine pratelstvi, tj. stredove casti pavilonu (C)?
 |
 |
| Sin pratelstvi, rok 1905 |
Sin pratelstvi, rok 2006 |
4. kapitola: Pomnik Martina Kopeckeho
Martin Kopecky (1777 - 1854) byl purkmistrem mesta Plzne v letech 1828 - 1850, postaral se o vyznamne stavebni reformy ve meste, mimo jine odstraneni hradeb a vybudovani sadu na jejich miste. V roce 1832 zalozil akciovou spolecnost a ze ziskaneho kapitalu zakoupil pozemky pro jadro budouciho Lochotinskeho parku a zahajil vystavbu lazenskych budov. Soucasne se provadely terenni a parkove upravy na svahu Lochotina. Nejnarocnejsi byla uprava koryta potoka, kterym odtekaly vody z lazni. Pres potok staly 3 mustky, horni 2 slouzily take jako vyhlidka na vodopad. Z Plzne na Lochotin jezdil kazdou pulhodinu dostavnik.
V roce 1884 byl k 50. vyroci zalozeni parku a lazni Martinu Kopeckemu odhalen pomnik. Busta byla tehdy obracena k mestu, na ktere bylo jeste ze Sine pratelstvi videt.
Na jakou svetovou stranu se busta Martina Kopeckeho diva dnes? Je to na sever, jih, vychod nebo zapad (D = 5 / 4 / 3 / 2)?
 |
 |
| Kopeckeho pomnik, rok 1912 |
Kopeckeho pomnik, rok 2006 |
5. kapitola: Poustevna
V parku byly dle dobovych zvvyklosti umisteny ruzne figury jako Karkulka a vlk, myslivec, zajici. Sklep ve stredu parku byl vybaven figurou postevnika a zmenil se tak v jeskyni. Jeskyne postevnika je jeden z mala otvoru ve skale na Plzensku. Vlevo od vstupu byvala lavicka a pametni deska. Dodnes jsou ve skale patrne otvory od jejich upevneni. Stejne se zachoval kamenny hreben nad deskou. Vpravo od jeskyne lze pri trose predstavivosti najit misto, kde byval umely vodopad s nadrzkou vroubenou kapradinami. Mistu dodnes dominuje pametni piskovcovy sloup.
Lochotin byl mistem spolecenskych zabav, kterych se zucastnoval i buditel Josef Frantisek Smetana, ktery ma pomnik ve Smetanovych sadech (viz cache Plzenske sady od Georgecz). Byvali zaci mu venovali jiz zminenou pametni desku s timto textem:
Strom jest zeme zdobou veleslavnou
a ten pestuje Cech milerad;
cit ten vedl take Plzen davnou,
ze si zalozila tento sad.
Strom se za to povzdy chova vdecne,
stin i plod je jeho odmena.
Nuze, at v ceske vlasti vecne
Plzen, sad i blaho zelena!
Kolik hrotu stylizovanych ostepu je na mrizi v jedne rade (E)?
 |
 |
| Poustevna, rok 1912 |
Poustevna, rok 2006 |
6. kapitola: Chotkovo sedadlo
Nad poustevnu byval altanek s vyhlidkou na centrum mesta. V roce 1883 byl pojmenovan Odpocinkem Chotkovym (Chotkovo sedadlo). Hrabe Karel Chotek (1783-1868) byl nejvyssi purkrabi a prezident gubernia budujiciho sady, ktery prispel koupi pozemku.
Dnes ve vyhledu brani vegetace, ale pokud podivame pod azimutem cca 150°, muzeme tusit, ze timto smerem se nachazi vez katedraly sv. Bartolomeje. Pokud budeme pozorne hledat, najdeme ve skale dva zbytky zadnich piliru, na kterych altanek pravdepodobne stal.
AKTUALIZACE: V lete 2012 vybudovala iniciativa Majak Plzne na puvodnim miste moderni podobu sedatka.
 |
 |
| Chotkovo sedatko , rok 1912 |
Chotkovo sedatko, rok 2006 |
 |
 |
| Fragment - zaklad pilire Chotkova sedatka |
Fragment - hreben nad ceduli |
7. kapitola: Studanka
V zapadni casti Lochotinskeho parku se nachazela studanka, po ktere se zachoval jen empirovy kamenny pamatnik.
Jaky je na nem stale citelny napis? Je to "Kopeckeho studanka", "Sedatko u studanky" nebo "Partie u studanky"? (F = 1 / 2 / 3)
I na tomto miste muzeme vyuzit sluzeb virgule k vytvoreni predstavy o terenni dispozici.
8. kapitola: Hudebni pavilon
Mezi Lochotinskym parkem a ZOO se nachazi ve schatralem stavu Lochotinsky amfiteatr. Je vyuzivany pro obcasne open-air koncerty nebo jako letni kino (Filmak). Maximalni kapacita az 25 000 osob byla vyuzita jedine v 80. letech pri nezapometelnem souteznim festivalu trampske, folkove a country hudby - Porta. Vice o Porte se dozvite v tematicke cachi Porta v Plzni od JPAGeo.
V arealu se dochoval zelezny hudebni pavilon. Kolik ma sloupu? Vydelte poctem slov na pamatniku u studanky (G) .
Pobliz se nachazi jediny pozustatek bozich muk, ponicenych ve 20. letech minuleho stoleti. Jde o sokl s kryci deskou a drikem v horni casti.
9. kapitola: Kilometrovka
Kilometrovka je pamatna alej v Plzni. Vymerena v roce 1892 a o rok pozdeji vysazena okraslovacim spolkem pres lochotinske louky v udolni nive reky Mze. Duvod bylo spojeni tehdy jedineho plzenskeho parku se stredem mesta. Alej o delce 1070 metru smeruje od Kalikovskeho mlynu k Lochotinskemu parku v nadmorske vysce 310 metru.
Pobliz informacni cedule je pamatny strom. Je to osika, platan nebo dub? (H = 9 / 5 / 0)
Pro zajimavost - nedaleko se nachazi pamatny strom Korneruv dub. Je v arealu ZOO v Botanicke zahrade v miste byvale Kodetovy zahrady. Od roku 2004 je dub zakomponovan v Japonske kamenne zahrade Sowa-en (Jestrab), jedine prave zapustene japonske zahrady v CR.
 |
| Kilometrovka, rok 2006 |
10. kapitola: Pomnik J. K. Tyla
Pomnik Josefa Kajetana Tyla od Vojtecha Sipa, zaka J. V. Myslbeka, stal nejprve v Husove (tehdy Leninove) tride. Branil vsak vybudovani puvodniho autobusoveho nadrazi (CAN bylo postaveno az pozdeji), takze byl v roce 1951 presunut do vychodni casti Lochotinskeho parku. Na podzim roku 2011 byl opet prestehovan, tentokrat na Mikulaske namesti. Zde ho muzete navstivit, ale indicii J jiste zjistite i bez toho.
Kompozice pomniku je podrizena puvodnimu umisteni, kde se opticky opiralo o pruceli Metodisticke kaple (Maran Atha). Vertikala ustredni postavy koresponduje s hodinovou vezi kaple. Stredem pomniku je zadumany Tyl, zleva se k nemu prichyluje Vlast a stavi mu pred oci Narodni divadlo - jeden z nejmocnejsich prostredku pozvednuti ceskeho lidu. Vpravo stoji devcatko a zpiva ceskou humnu "Kde domov muj". U nohou ji mel sedet dudacek z hry Strakonicky dudak. Uprostred se z divadelni masky plazi had s rajskym jablkem, ktery symbolizuje Tyluv vyrok, ze divadlo mu bylo hadem z raje.
V jakem roce vdecna Plzen odhalila tento pomnik (1J26)?
J. K. Tyl se narodil v Kutne Hore, jejiz nezapomenutelna dominanta chramu sv. Barbory se nachazi v leve casti pomniku. V prave je pak dominanta Plzne - katedrala sv. Bartolomeje (viz cache Plzen, St. Bartholomeus Cathedral letterbox od Ponik & team), protoze J. K. Tyl v Plzni zemrel a je pochovan na jednom zdejsim hrbitove (viz cache Prvni Plzenska Hrbitovni od Jarmulky) a je po nem i pojmenovane divadlo (viz cache Divadlo J.K.Tyla od JPAgeo).
 |
 |
| Pomnik J. K. Tyla, rok 2006 |
Metodisticka kaple, Husova ul., rok 2006 |
11. kapitola: Cisarska dvorana
K dosavadnim budovam byl v roce 1889 k 40. vyroci panovani Frantiska Josefa I. pristaven koncertni a tanecni sal s vybornou akustikou zvany Cisarsky. Komplex budov Cisarske dvorany vcetne restaurace navstevovane az do 70. let 20. stoleti byl zbouran kvuli rozsirujici se Karlovarske ulici, ktera spojovala centrum se vznikajicim sidlistem na Severnim predmesti.
Pro zajimavost - podle puvodnich planu mela z Karlovarske odbocovat tramvaj i vlevo ve smeru na dnesni sidliste Vinice. Odpovida tomu i siroka ulice Na Chmelnicich s travnatym pruhem uprostred. Z puvodnich zameru se zrealizovalo jen odboceni tramvaje 1 vpravo na Bolevec a pokracovani tramvaje 4 na Kosutku.
Dnes z Cisarske dvorany najdeme jen velmi malo. Ale porovnanim skutecnosti s dobovymi fotografiemi a mapkou si muzeme udelat predstavu o umisteni budovy a opet nalezt fragmenty minulosti. Mohutny kameny val na svahu koryta potoka, zbytky sloupku zabradli, dva schudky ze schodiste vedouciho az k budove...
 |
 |
| Cisarska dvorana, rok 1900 |
Cisarska dvorana, rok 2006 |
 |
 |
| Koryto potoka, rok 1912 |
Koryto potoka, rok 2006 |
Epilog
Cache naleznete na souradnicich N 49°AB.CD(E-5), E 013°FG.HIJ. Budeme radi, kdyz budete do teto lazenske cache vkladat predmety souvisejici s lazenstvim a wellness, ale i s proutkarenim a psychotronikou.
Startovaci trade: 3x CWG Kate & Scooby, brozury o Plzni, ZOO, restauracich, 2 zabky na prameni, Babylonske mince z aqua parku v Liberci (odkaz na Zvonokosy - Babylon), solny krystal ze Solne jeskyne, hermeticky uzavrene tibetske vonne tycinky, laserove okazovatko (pro nazornejsi vyklad), pruzna tuzka, housenka, dinosaurus (ve vode nabude o 600%) a jako odmena pro FTF nalezce - lecitelem vytvorena virgule typu Vlastovka i s navodem.
Tato cache je soucasti projektu K pramenum.
