Tyto soradnice vas zavedou na namesti obce Novy Hradek,kde
stoji pamatnik venovany obetem okupace.Na predni strane kamenne
desky pamatniku jsou
umistene letopocty a jmena mistnich obyvatel
kteri padly v dobe okupace.Z techto udaju spocitejte:
1) Promenna X je pocet padlych ve svetove
valce,jejichz jmena
jsou na desce
2)Promenna Y je celkovy pocet pismena P na
desce
3)Promenna Z je celkovy pocet pismena B na
desce
4)Promenna Q je celkovy pocet pismena V na
desce
Finalni souradnice kesky pak jsou:
N50°(Y x Y ) -
Q ,(Y x X x
X x Z ) - ( Y x
Z )
E016°X + Z +
Y ,(X x Q x
Y ) + [(Y x X )
- Y]
Hrad Frymburk
Pomnik
Prvni zminky o hradu
Hrad Frymburk byl zalozen zrejme nekdy pocatkem 14. stoleti dnes
jiz neznamym zakladatelem. Vzhledem k rozsahu stavby nemohl byt
investorem zadny bezvyznamny slechtic, ale nektery z vyznamnych
feudalu te doby.Hrad se skladal z mohutne okrouhle vere mimoradne
silnych zdi o prumeru cca 18 m, s plnym prizemim a prvnim patrem,
dale z hradby horniho hradu, budovy dvou podelnych palacu pri
severni a jizni hradbe, brany pro pesi od zapadu a z predhradi
(dolniho hradu). Kolem hradu byla vybudovana soustava hradnich
prikopu, pres ktere vedly dva visute mosty (do predhradi a do
horniho hradu - sidla feudala). Stavba si musela kvuli obrovske
kubature vyzadat velke naklady.
Hrad Frymburk je zajimavou kombinaci sily, vzdornosti a vysky
opevneni i maleho pudorysu. Je typem hradu sveraznym a u nas
neopakovatelnym. Proto i velmi vzacnym. Bez nadsazky lze
konstatovat, ze se jedna o hrad v ramci soustavy ceskych hradu
unikatni. O vyznamu hradu svedci mimo jine fakt, ze severni cast
dnesnich Orlickych hor, vcetne hory Vrchmezi, byla po staleti
nazyvana horami Frymburskymi.
Nejstarsi drzitele hradu
Prvnim znamym drzitelem hradu Frymburku (v te dobe se hrad jmenoval
Friedenburg) je Matous z Frymburka, pripominany 11. cervna roku
1354, kdy podaval noveho kneze ke kostelu v nedaleke Olesnici. Po
nem mel hrad v drzeni Cenek z Lipe, ktery byl v letech 1349 –
1360 nejvyssim marsalkem kralovstvi ceskeho (tj. v dobe vlady Karla
IV.). Diky tomuto slechtici je i prvni zminka o Novem Hradku (tehdy
jen Hradku), ktery je po staleti s Frymburkem svazan. 18. cervence
1362 podaval kneze ke kostelu v Hradku.
Dalsim drzitelem hradu byl Jan, receny Jira, kastelan Krakovsky.
Ten vsak brzy zemrel a tak jiz roku 1364 je jako drzitel Frymburku
veden Jindrich z Lipe, rovnez nejvyssi marsalek kralovstvi. Ten
vsak tehoz roku prodal panstvi Frymburske Janovi z
Lichtenburka.
Prvni znami majitele hradu se v jeho drzeni stridali velmi rychle.
Roku 1367 koupil panstvi pan Hynek z Dube a drzel ho spolu se svym
bratrem Leskem.
Dalsimi znamymi majiteli hradu jsou Stepan a Jan z Opocna (rok
1376), pozdeji pak pouze Jan. Pod panstvi Frymburske krome Hradku v
te dobe zrejme patrila i Dobruska, Dobrany, Olesnice, Slavonov a
dalsi vsi v okoli. Tento majitel se pozdeji jiz vyhradne psal jako
Jan z Frymburku a v historii hradu je jeho zrejme nejdelsim
majitelem. Umrel nekdy pred rokem 1430 a hrad tedy drzel v te dobe
temer neuveritelnych vice nez padesat let.
Slozita doba za husitskych valek
Po smrti Jana z Frymburka zdedil panstvi Frymburske jeho synovec
Jan Mestecky z Opocna, ktery zrejme jiz nekolik let spolu se svym
strycem hradu uzival. Tento Jan Mestecky z Opocna proslul nechvalne
jako jeden z nejkrutejsich lidi te doby a rovnez jako "korouhvicka"
– vzdy se pridal na tu stranu, kde mu to nejlepe
vyhovovalo.Pred husitskymi valkami byl znamy jen jako loupeznik,
ktery roku 1415 na den Vsech Svatych vyplenil Opatovsky klaster a
opata umucil. V te dobe tez opanoval hrad Hradiste a bez vedomi
jeho praveho majitele tento hrad prodal. V te dobe se hlasil k
husitum, avsak jiz v roce 1420 stal na strane kralove, ackoliv
slibil byt na strane Prazanu a Zizky. V roce 1421 dobyl Chotebor a
na tisic Taboritu tam jsoucich povrazdil a jednoho nechal v
Chrudimi uprostred namesti upalit. Kdyz potom Prazane Chrudim
oblehli, prosil je pokorne, aby mu odpustili, ze byl odpurcem
pravdy. Dva roky pak drzel s Prazany, ale roku 1423 se opet spojil
s protivniky husitu a spolecne chteli porazit Zizku pobliz Horic.
Ten je vsak rozprasil a tak Jan Mestecky se svymi kumpany ze vzteku
vypalil jednu ulici na predmesti Hradce a zabil jednoho kneze.
Protoze bylo zjevne, ze podporuje krale Zikmunda, dockal se brzy
husitske odplaty. Nejprve bylo mnoho jeho lidi zabito a zajato roku
1424 v bitve u Skalice a v roce 1425 dobyvali husite Janova hradu
Landsperku. Na chovani sveho pana doplatil i Hradek, protoze nekdy
kolem roku 1425 dobyli husite i mestecka Hradku. Ze na to mnoho
obyvatel mestecka doplatilo zivotem, zdravim a majetkem, o tom
nelze pochybovat. Kdyz v roce 1429 byl dobyt vedle Landsperku i
dalsi Januv hrad Lichtemburk a zustaly mu Zampach a Frymburk, dal
se zase k husitum (Sirotkum). V roce 1431 tento hradni pan, ktery
kolem sebe siril pouze zkazu, zemrel v Hostinnem.
Jedno panstvi Frymburske s Opocenskym
Po Janovi Mesteckem z Opocna drzel Frymburk Jirik z Dube a z
Vizmburku, ktery se o panstvi soudil s Alesem ze Stenberka. Jak
soud dopadl, neni znamo a rovnez nejsou znamy zadne zpravy o
Frymburku az do konce 15. stoleti. Pouze v roce 1491 je
pripominano, ze mestecko Holice drzel pan Neptalim z Frimburka.
Na pocatku 16. stoleti byl Frymburk v drzeni Hynka Andela z
Ronovce a po nem jeho syna Achylla Andela z Ronovce. Ten prodal
nekdy pred rokem 1534 Frymburk a cele panstvi Janovi Trckovi z
Lipy. Dne 8. cervence roku 1537 se o panstvi Frymburske rozdelil
Jan Trcka z Lipy rovnym dilem se svym strycem Zdenkem mladsim,
panem Vlasimskym. Hned pristiho roku 1538 prodal Jan Trcka z Lipy
svuj dil Janu Trckovi z Lipy mladsimu, ktery byl synem druheho
spolumajitele Zdenka. Takze kdyz Zdenek roku 1543 zemrel, cele
panstvi se opet spojilo pod jednoho majitele. Janovi mladsimu
patrilo krome Frymburku i Opocno a tak se Frymburk dostal k panstvi
Opocenskemu. Roku 1544 dal Jan mladsi vetsinu svych statku, vcetne
hradu Frymburka a mestecka Hradku do zastavy Vilemovi Trckovi z
Lipy za pujcku 1000 kop. Tak se stalo, ze po smrti Jana mladsiho se
panem na Frymburku stal Vilem Trcka.
Spojeni panstvi Frymburskeho a Opocenskeho zpusobilo, ze Frymburk
prestal byt vyuzivan jako feudalni sidlo, nebot co se pohodli tyce,
nemohl se s Opocnem rovnat. Ackoliv nazev panstvi Frymburske udrzel
se az do konce 16. stoleti, hrad byl nekdy od poloviny 16. stoleti
opusten. Snad jen nejaci urednici nebo pansti zrizenci tu jeste
bydleli a panstvi spravovali. Zadne opravy se vsak neprovadely a
hrad zacal nezadrzitelne chatrat.
Kruta nezotavitelna rana hradu zasazena
Svedy
Zkaza kdysi mocneho a nedobytneho hradu Frymburku byla dokonana v
prvni polovine 17. stoleti, kdy pri velkem selskem povstani na
Opocenskem panstvi roku 1628 sedlaci hrad Frymburk vyplenili a co
jeste zustalo, spalili pristi rok pri svem tazeni ceskou zemi
Svedove. Pri odhadu hodnoty panstvi r. 1635 byl Frymburk zapsan
jako hrad zboreny. Vyuzivana byla pouze lesovna v drivejsim dolnim
hrade a nekolik dalsich staveni v podhradi.
Jiskricka nadeje v obnovu hradu novymi
majiteli?
Plnych 290 let drzeli hrad Frymburk nebo spis uz jen zriceninu
hradu majitele Opocenskeho panstvi Colloredove z Mansfeldu. Od nich
dne 22. srpna 1925 koupil Frymburk pan JUDr. Josef Barton z
Dobenina a vlastnil jej dohromady se svou manzelkou Marii. 24.
srpna 1939 preslo vlastnictvi hradu na syna pana Bartone Vaclava.
JUDr. Vaclav Barton mel v umyslu nechat hrad opravit a proto si v
roce 1940 nechal zpracovat odborny posudek celkoveho stavu hradu. V
rijnu 1940 bylo zapocato s opravami, na ktere dohlizel znamy
prazsky architekt ing. Pavel Janak. Zrejme vzhledem k probihajici
II. svetove valce byl nakonec pouze odstranen stavajici nalet
drevin a opravena mala zed pred hlavni branou.
V roce 1948 byl hrad Frymburk znarodnen. Hned v roce 1950
upozornoval tehdejsi MNV v Novem Hradku Statni pamatkovou spravu na
nutnost urychlene zachrany hradu, avsak marne. Do roku 1989 se
jeste nekolikrat uvazovalo o mozne oprave hradu, ale vzdy zustalo,
bohuzel, pouze u tech uvah. Az po sametove revoluci se nekolik
nadsencu pokusilo hrad opravit. Za tim ucelem byl dne 22. unora
1991 ustaven Kruh pratel hradu Frymburka a opet se zacalo s
nejnutnejsimi opravami. Znovu vsak byly odstraneny pouze naletove
dreviny, nebot hrad byl v restituci vracen Josefu Bartonovi a od te
doby opet pouze chatra.