Stare Strakonice - Otava serie Mystery Cache
Stare Strakonice - Otava serie
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Tato cache je zarazena do souboru cachi nazvanych Otava serie, proto si nezapomente z vícka cache opsat kod
Na zadanych souradnicich cache nehledejte, jsou to souradnice 1. stage (viz. nize)
Dalsi zastavkou pri nasem putovani po rece Otave bude mesto Strakonice. Vybrali jsme jej nejen proto, ze zde mame hluboko zapustene sve koreny, ale take a hlavne proto, ze bychom Vam chteli ukazat mista, ktera nejsou az tak turisticky zajimava a leckde neuvidite honosne palace, ci slohove ciste domy, ale mista, ktera ackoliv prisla o svuj puvab, maji stale navstevnikum Strakonic co rici.
Nejprve, jak je nasim zvykem par slov o rece: Otava je ve Strakonicich dost surove spoutana regulaci, vyplyva to z historie povodni, ktere prakticky kazdorocne suzovaly cele mesto. Nad mestem i pod nim tvori Otava sirokou ricni nivu, ktera dovoluje pri vysokem prutoku jeji rozliti. Mestem vsak reka „proleti“, jen tak si poskoci na dvou jezech, ktere lze v pripade velke vody sklopit, a opet zklidni svuj proud na ceste do Pisku.
O samotnych Strakonicich lze napsat spoustu stranek, ale to neni ucelem teto cache. Aby vsak milovnici historie nebyli ochuzeni prikladame odkaz na stránky mesta, kde se o Strakonicich dozvite asi nejvic.
Nyni uz pristupme k samotne cache: Vime, ze politika do geocachingu ne uplne patri, ale doba je takova, ze preference a vliv strany, ktera nam vladla velkou cast minuleho stoleti, rostou a my si myslime, ze je dulezite upozornit, co by se mohlo opet prihodit a co opravdu nechceme. Strakonice jsou zarnym prikladem toho, jak lze z krasneho mesta plneho romantickych zakouti vytvorit monoliticky prvek po vzoru sovetskeho realizmu. Velkou smulu mely Strakonice v tom, ze jsou prakticky ze vsech stran sevrene kopci a jejich rozsirovani bylo problematicke. Pro potreby narodnich podniku Fezko a CZM (nyni opet CZ) vsak bylo nutne vytvorit „ubytovaci kapacity“ a obcanskou vybavenost pro zamestnance. Nejjednodussi bylo tedy „rekonstruovat“ centrum mesta. My jsme vybrali 11 zastaveni, na kterych bychom chteli ukazat zaslou romantiku a novodobou „krasu“ Strakonic. Nebude to vsak kes uplne pesimisticka, nebot pri vasi prochazce poznate, ze ve Strakonicich zbylo spousty krasnych a romantickych mist. Nalezli jsme stare fotografie techto mist a vytvorili jejich soudobe protejsky.
Co je tedy vasim ukolem: Projit vsech 11 zastaveni, ktera jsou na fotografiich, a zjistit pozadovane indicie. Jednotliva zastaveni nemaji souradnice a vy je musite najit pouze podle fotografie a popisu. Vyhodu budete mit (pokud Strakonice neznate), kdyz se budete drzet stanoveneho poradi jednotlivych zastaveni a dobre cist listing. Cela prochazka by vam nemela zabrat pri cteni listingu a hledani indicii a zaverecnem pocitani dele nez 1,5 hod.
Zastaveni prvni
Sem vas privedou vychozi souradnice. Stojite na (pro nasi serii) dulezitem miste, kde Otave predava sve vody a tak konci svou 37 km dlouhou pout reka Volynka. Prostranstvi pred Strakonickym hradem a nad soutokem Otavy s Volynkou se rika Dubovec. V soucasne dobe je nove zrekostruovano, avsak „stary Dubovec“, romanticke misto, ktere mnoho Strakonaku vyuzivalo pri svem nedelnim korzovani, zmizelo diky premosteni z roku 1976. Drive vedly na Dubovec dva mosty, zelezny pres Otavu a dreveny a nasledne betonovy pres Volynku. V 70. letech pri budovani regulace soutoku bylo premosteni „sjednoceno“ ctyrproudou silnici vedouci od „nikud nikam“, resp. od byvaleho hotelu Bily Vlk k pivovaru. Romanticky Dubovec se stal pouze ostruvkem zelene pred vstupen do hradu a pietnim mistem pro pokladani vencu padlym ve 2. svetove valce. Na fotografii si jiste vsimnete jeste jednoho rozdilu a tim je vez kruhoveho pudorysu. Ve Strakonicich ji nikdo nerekl jinak nez „Trucbasta“. Pochazela z roku 1884 a dal ji vztycit velkoprevor Othenius Lichnowsky z Werdenberka. Bohaty rod Steinu - strakonickych Zidu, ktery vlastnil jednu ze zdejsich tovaren na fezy si totiz pred svym podnikem a hned vedle hradu nechal vystavet honosne sidlo, dodnes strakonickym lidem nazyvane „Palac“ (budova vlevo) a velkoprevor samozrejme nesnesl to, aby mu Zide bezbozne zirali primo do jeho komnat. Dal tedy postavit tuto pseudogotickou vez pripojenou k hradu vysokou zdi. Pokud stojite na tomto miste a otocite se uplne vlevo uvidite komplex obchodnich domu. Objekt nejblize k rece se jmenuje Labut, snad proto, ze labuti je zde v zime skutecne dost a obcas i nejaka zajde to tohoto domu na navstevu. Budova je z 80. let minuleho stoleti. O neco starsi je obchodni dum Otava, dnes Prior, ten je z roku 1976 a byl vybudovan soubezne s jiz zminovanym premostenim. Vysoka budova za vami je Hotel Bavor dokonceny az pocatkem 90. let. Puvodne se mel jmenovat Mozyr - podle sovetskeho partnerskeho mesta. Na miste, kde se rozkladaji tyto tri budovy stavala drive puvodne osada, pozdeji ctvrt zvana Bezdekov. Stavala tu jeste v 70. letech, tvorilo ji nekolik peknych mestanskych domu a Zidovske ghetto s nadhernou synagogou. Jelikoz po valce zili ve Strakonicich pouze 2 Zide, presla synagoga do rukou Cirkve ceskobratrske. Pri velkem budovani a pretvareni mesta v 70. letech zanikla spolecne s celym Bezdekovem. Na jejim miste v parteru mezi obchodnimi domy a hotelem Bavor je ocelova konstrukce, ktera ma funkci altanu a je „zdobena“ osvetlenim v podobe velkych sklenenych kouli. Pro uspesne nalezeni cache spocitejte sloupy tohoto altanu. Cislo si zapiste do tabulky jako A.
Zastaveni druhe
Z prvniho zastaveni se sem dostanete nejlepe, kdyz projdete Strakonickym hradem, kde muzete navstivit Muzeum Stredniho Pootavi a dozvedet se dalsi zajimave informace o Strakonicich a okoli a podivat se na mesto z veze Rumpalu. Misto, ktere je na fotografiich, byvalo mistem odpocinku mnoha mistnich, byvala zde drevena plovarna, ktera byla pozdeji po kultivaci Podskali (tam se take podivate, nebojte) presunuta na protilehly, „osidlenejsi“ breh. Vas zde zajima budova byvaleho hradniho spycharu, kterou, pokud jste na spravnem miste mate za zady. Na vychodni strane spycharu spocitejte okenka a zapiste je do tabulky jako cislo B.
Zastaveni treti
Na tomto miste jsme se znovu priblizili k rece Otave a jeste chvilku u ni zustaneme. Na fotografii je opet kostel Sv. Markety. Vlevo od nej je mlynsky nahon, ktery se jeste vetvil na dva toky a tvoril uprostred mesta dva ostrovy. Misto bylo nazyvane „Strakonicke Benatky“ a patrilo k nejromantictejsim mistum nejen ve Strakonicich (co by za ne treba v takovem Ceskem Krumlove dali). Na miste, odkud jsou porizeny fotografie a kde se (doufame) nachazite, zacina Naucna stezka Podskali. Po prave ruce mate jeden ze dvou strakonickych jezu. Je to ten vetsi dodnes zvany Petikolsky - podle Petikolskeho mlyna, ktery tu staval. Vas vsak zajima prvni zastaveni Naucne stezky, ktere pojednava o rece Otave, dozvite se tam i to, ze oproti minulosti je dnes Otava mnohem cistsi. Opiste si udaj o obsahu dusikatych latek uvedeny v mg/l do tabulky jako cislo G.
Zastaveni ctvrte
Nyni si trochu odpocineme od mestskeho ruchu a podivame se na Podskali. Na misto na fotografii se od predchoziho zastaveni dostanete, pokud pujdete kolem pivovaru (zde si muzete zakesovat) dal proti proudu Otavy. Stara fotografie ukazuje dum, ktery ma spoustu mistnich stale ve sve pameti, nebot tu staval az do konce minuleho stoleti. Podle svych obyvatel se mu rikavalo „U Zavadilu“. Muselo to byt prekrasne bydleni, ze? Po demolici domu to dlouho vypadalo, ze zarostla zahrada se zaklady domu bude nechana napospas prirode, avsak pred nekolika lety se vse najednou obratilo a my si myslime, ze k dobremu. Na miste byvaleho domu U Zavadilu, byla postavena letni restaurace „Zavadilka“, kde se pred dalsi cestou muzete obcerstvit. A nebo ne, pokracujte na dalsi zastaveni a obcerstveni i ukol si nechte na cestu zpatky – neni nad to, kdyz ma clovek na vyber. Pokud se rozhodnete pro konzumaci, tak pro vas behem prvniho vychlazeneho Nektaru nebude problem spocitat, kolik drevenych sloupu drzi pristresek restaurace. Tento pocet jsou pro vas cisla HI.
Zastaveni pate
Dalsim romantickym mistem strakonickeho Podskali byvala restaurace na brehu Otavy, ve ktere byly tez letni byty pro navstevniky Strakonic. Restaurace neprezila 80. leta minuleho stoleti a opustena doslova spadla. I zde, ac se to nezda, probehla regulace toku, resp. zvyseni brehu. Je to pekne videt na fotografiich, kdy zidku pred restauraci, ktera je videt na stare fotografii, muzete najit pod lavickami na fotografii nove. Misto byvale restaurace muzete vyuzit k odpocinku a vase ratolesti se zde mohou patricne vydovadet pred cestou zpet do mesta. Vy v klidu spocitejte lavicky na miste byvale restaurace (pocitejte jen lavicky pod strani, tj. mezi houpackou a klouzackou) a udaj zapiste do tabulky pod hodnotu J.
Zastaveni seste
Misto na stare fotografii pozna dnes uz maloktery ze Strakonickych rodaku. Misto na fotografii nove pozna samozrejme vetsina. Vam ostatnim prozradime, ze se jedna o krizovatku ulic Celakovskeho a Havlickovy. Havlickova ulice (ta vlevo) drive vedla ven z mesta. Vy muzete jit k dalsimu zastaveni ulici Celakovskeho. Je to dalsi misto velmi poznamenane dobou 70. let minuleho stoleti, staval tu rodny dum Frantiska Ladislava Celakovskeho, jednoho z neslavnejsich strakonickych rodaku. Dvorky domku pri severni strane teto ulice prilehaly k mestskym hradbam. Ano, zde byl jeste v prvni polovine 19. stoleti severni okraj Strakonic. Pokud pujdete Celakovskeho ulici, muzete zbytky opevneni videt v proluce mezi panelovymi domy na fotografii. Bohuzel jsou soucasti „dvoru“ za panelaky, takze vam je bliz neukazeme . Jeste nez se na ne alespon pres plot podivate, opiste cislo popisne prvniho domu po leve strane ulice Celakovskeho - prvni panelak, ktery navazuje na novostavbu. A to ve tvaru KLM. Pokracujte dal Celakovskeho ulici. Trochu mimo kesovani stoji za zminku hospudka "Pod terasou", kolem ktere projdete. Neni na ni nic zvlastniho, dokonce - pokud mate hlad, tak ji ani neodoporucime, je zacouzena a teple jidlo maji "a la fritovaci hrnec". Pouze pokud mate radi nakladany hermelin, tak ten tu delaji nejlepsi ve Strakonicich a mozna i dal (pozor na jeho obchodni nazev "Ohnivec"). Hospudka je zajimava hlavne tim, ze je jakousi „zakladnou“ Nektarbrothers a pokud kolem pujdete v patek vecer, je dost pravdepodobne, ze nas zde potkate. Jinak je to prave to misto, kde jsme nas geospolek u nekolika sklenic Nektaru zalozili. Na dalsi zastaveni se dostanete budto pres sidliste stale Celakovskeho ulici, nebo muzete sebehnout ulici Na Strazi dolu kolem Sokolovny az na Velke namesti a pokracovat vychodnim smerem pres namesti na dalsi zastaveni. Touto cestou muzete zahlednout sporitelnu z roku 1906 se sgrafitovou vyzdobou, ke ktere se vaze pekny pribeh – citace z www.strakonice.net: "Na miste dnesni sporitelny stal rokokovy dum Hrbkuv, kde se narodil Josef Smidinger (o nem si povime jindy u pripravovane cache). Byval zde Ventuv kram v ulici, ktere se rikalo V Dlazdeni. Roku 1905, kdy se ocekaval prijezd cisare Frantiska Josefa I., byl dum jiz urcen ke zboreni. Musel proto byt zakryty pytlovinou a ozdoben papirovymi girlandami kvetin. Kratce po odjezdu cisare byl dum zbouran a na jeho miste byla vybudovana v secesne novorenesancnim slohu sporitelna. Nejprve zde byla mestská, poté statni a nyni Ceska sporitelna. U vchodu je umistena Smidingerova pametni deska. Byvala mestska sporitelna byla dokoncena v roce 1906 podle navrhu stavitele Karla Bubly. Vyzdobu pruceli provedl Josef Bosacek podle navrhu Vaclava Maleho." Dalsi pamatkou, kterou na namesti potkate, je budova Masnych kramu, opet citace: Masne kramy jsou zastresena uzka ulicka z obou dvou stran lemovana kramky. Zachovala si svou stredovekou dispozici jak pudorysnou, tak i ve vystavbe. V barokni dobe, v pocatku 18. stoleti byl vchod do teto ulicky z namesti zakryt branou. V baroknim stite z roku 1700 je v nizkem reliefu proveden plasticky vyjev porazky byka. V tympanonu trojbokeho stítu je reznicky lev se sekyrou.
Zastaveni sedme
Celakovskeho ulice je videt i na teto fotografii a to uplne nahore. Jinak se jedna o pohled do ulice Hrncirske. Pred vybudovanim paneloveho sidliste tu bylo velke mnozstvi romantickych zakouti, malych domacich podniku a krasnych domu a domku. Pokud naleznete misto na fotografii, mate po leve ruce sirokou ulici, ktera se jmenuje honosne Velke namesti a po ktere jste meli prijit, pokud dobre ctete listing. Pro mnohe navstevniky z mest, ktera maji sva „velka“ namesti, toto oznaceni vyvola usmev a my vas samozrejme o nej nechceme pripravit, a proto jen dodavame, ze mnisske Strakonice vznikle spojenim nekolika osad nikdy namesti v pravem slova smyslu nemeli a nemaji, a tak jsme radi alespon za tohle. A dokonce jsme moc radi, ze se opet jmenuje Velke, protoze v drivejsich dobach, kdy se jmenovalo Revolucni, prestoze na nem nikdy zadna revoluce neprobihala, byl usmev navstevniku Strakonic nejen lehce skodoliby, ale mnozi si udivene tukali na celo. Kazdopadne Velke namesti a Lidicka ulice, kterou pujdeme dale, jsou pravdepodobne nejmene zasazena mista, ktera zbyla ze starych Strakonic. Je tu k videni spousta zachovalych mestanskych domu, z nichz nektere jste videli cestou. Vy abyste splnili dnesni ukol, zjistete cislo popisne budovy tiskarny pana Pacla na fotografii a zapiste je do tabulky do pozic NOP. Jeste nez se vydate na dalsi zastaveni, prectete si jeho popis, at se zbytecne nevracite.
Zastaveni osme
Sem se dostanete Lidickou ulici. Minete nekolik historickych, nebo zajimavych domu (napr. byvaly hotel, pozdeji kino Novy svet a naproti nemu budovy s baroknimi stity, ktere trochu drze vstupuji do ulice. Mistu na fotografii nikdo ve Strakonicich nerekne jinak nez „U Hvezdy“. Pojmenovani je podle obchodniho komplexu na jihovychodni strane krizovatky. Ze stare fotografie je patrne, ze misto byvalo take mnohem romantictejsi. Misto parkoviste domky, misto semaforu kaplicka, ale tak to proste chodi. Dominantou na obou fotografiich je budova zakladni skoly (drive Mestanska skola chlapecka a divci) z roku 1888. Vas zajima jeji cislo popisne (modra tabulka) ve tvaru QRS. To je umisteno vedle bocniho vchodu v Lidicke ulici.
Zastaveni devate
Toto misto je pro vas velmi jednoduche najit, ze? Pokud stojite na devatem zastaveni, tak jak je vyobrazeno na fotografiich, pouze se otocte a uz jste na zastavenim desatem. Zde je videt, ze ne vsecho bylo ve Strakonicich zniceno a prestaveno na panelaky. Divate se na Domov duchodcu, drive Siebertuv ustav. Viktor Siebert ve sve posledni vuli, kterou sepsal ve vojenskem lezeni pred Rabem dne 20. 6. 1685, odkazal 10 tisic zlatych na stavbu domu pro deset zchudlych strakonickych mestanu. Jeho otec Vincenc Karel Siebert, primator mesta koupil za tyto penize na predmesti u Repicke brany chalupu a na jejim miste byl postaven spital. V roce 1948 byl v tomto spitalu oficialne otevren domov duchodcu, ktery se pozdeji v letech 1955 - 1956 rozsiril o dalsi objekt priclenenim ke stare casti. Dalsi rozsireni a rekonstrukce domova byla dokoncena v tomto roce a myslime si, ze se povedla. Kaple sv. Martina (objekt s vezickou) slouzi mimo jine take k prilezitostnym vystavam. Pro splneni ukolu nikam nechodte, jen spocitejte sloupky zabradli u silnice (modre zabradli, u ktereho byste meli stat, jinak je videt i na fotografii osmého zastaveni) a zapiste jako TU.
Zastaveni desate
Ppredposlednim zastavenim pred finale je hostinec „U mesta Prahy“. Jako posledni na teto mozna trochu chmurne ceste je dum, ktery prakticky nezmenem pretrval i casy pro mnoho strakonickych pamatek osudne. Staval tu od 19. stoleti az za tzv. Prazskou branou jako zajezdni hostinec. Dnes ho pohltilo mesto a trpi komplexem nove doby, protoze v patre kde byvaly pokoje hosti, je dnes herna. Jako hostinec vsak funguje dodnes a pokud se zde objevite v dobe obeda, muzem vam zdejsi „hotovky“ vrele doporucit, pokud vam vsak nevadi prostredi „nizsi cenove kategorie“. Pred vstupem jen zjistete cislo popisne ve tvaru VWX, zapiste do tabulky a po obede se dejte do pocitani.
Zastaveni jedenacte
Ted se vydejte kousek zpět na Velké náměstí, kde si před posledním zastavením můžete prohlédnout plastiku symbolu Strakonic - Dudáka a od něj se vydat dolů.... No a po posledním zastavení u kostela by si vyluštii souřadnice finálky, Na fotografii je kostel Svate Markety. Kostel tu staval jiz ve 13. soleti a za Bavora III. k nemu prilehal spital Johanitu. Dnesni podoba se datuje do roku 1583. Budova vedle mostu na stare fotografii je jeden z mnoha strakonickych mlynu, zvany priznacne Mostecky mlyn. Most na stare fotografii je dukazem, ze i tudy tekla Otava. A verte, neverte, tece tudy stale, jen je spoutana do obrovskych betonovych trubek. Pokud se otocite a prehlednete parkoviste, uvidite ji, jak na jeho jihovychodnim konci vyteka a tvori rameno v minulosti zvane Nahon nebo Mlynska stoka, dnes uz ji malokdo rekne jinak nez proste Stoka. Vy vsak pujdete na druhou stranu smerem k pivovaru. Jeste nez tak ucinite je vasim ukolem najit na kostele Sv. Markety, resp. jeho vychodni stene (na fotografii) kriz s napisem, ve kterem je take uveden letopocet. Ten si opiste do tabulky do pozic CDEF.
Finalni zastaveni
Cache naleznete na souradnicich, ktere lehce spocitate dosazenim do tvaru:
N ER° (N-T)(A-Q),(B+J)(F-K)(X-I)
E CV° (L+P)(S+W),(B+K)(D-G)(U+O)
Cache neni daleko, je trochu stranou, ale presto, jak uz to tak ve mestech byva, projde kolem nekolik mudlu prave ve chvili, kdy se date do hledani, ci ukryvani, budte proto opatrni. Malou napovedou je to, ze z mista ulozeni jeste jednou muzete spatrit Mlynskou stoku. Misto je celkem geojasne, ale signal asi nebude uplne optimalni, kdyztak pouzijte napovedu.
Additional Hints
(Decrypt)
Myhgl crf