Kes je historicka, a proto nebudu listing prepracovavat, ani opravovat chyby. Opraveny jsou pouze casti se zadanim.
A je tu opet los keška, hip hip hurááá. Tentokrát Vás zavede k tajemnému kameni a i dál….
Výchozí bodík najdete na souradnicích N50 07.930 E14 20.670 Co tam napsat dál? Tak jo, inspirujte se novým produktem Bila Gatese a spocítejte tuto vec na vychodni a jizni casti baráku c. 278. A máme tu císlo A ( pocítejte mín ne víc).
Dosadte A do souradnic N50 07.9A5 E14 20.AA3 a vyražte k predmetu podle kterého se dnešní keška zove. Pokud jste si ale mysleli, že tam neco najdete, najdete prd. Ke keši je to ješte flák cesty. No vlastne zas tak daleko ne.
Takže abychom se dostali dál – zmerte viditelnou výšku predmetu který tu stojí již hodne dlouho.
A muže to být bud
1) 60 cm
2) 68 cm
3) 80 cm
4) 95 cm
vyberte správnou možnost a máte císla B,C
Vraž do toho kopu vajec … sorry to je zase neco jinýho, a ty by jsi porád taky neco žral( tvoreno ve 2 lidech, pozn. Autoru)
Ne takže se vrátíme zase zpet k tématu N50 08.(B-A-1)(A-1)C , E14 21.C(B-5)A
Takže zavažte Kanicky a vyražte dál. No a co tam dál, no vlastne nic jen zjistete kolik vidite skruží, no z ceho jinýho než z betonu, to dá preci rozum ne?? Tím získáte císlo D. Ne aby jste si jí vzal nekdo do ruksaku. To by pak nebyla hrááá.
No tak zase prestanem kecat a vyrazíme na final. N50 08.(D+C)(B+D)(A-D) E14 21.(D+C)(B-A)(A+D) No tak si myslíme, že tech našich kecu jste si užili už dost a zase se nekdy setkáme na další los keši (Doufáme, todle si prece nemuže nechat nikdo ujít)
Citát: "Pro hlupáka každý hloupý"
Pokud víte z kterého filmu tento citát je, prihlašte se do emailu na seznam.cz a vyplnte prihlašovací okno ve tvaru- Jméno – losmenhiros, Heslo –celý název filmu bez mezer.(Pro rejpaly bez velkejch písmen) Zde naleznete ve složce Souřadnice již cílové souradnice, takže se ušetríte toho pocítání a našeho rozumování nad nesmrtelností chrousta. Nicméne nevynechejte to kvuli cemu jsme tuto kešku vlastne delali. Fakt ten kdo to nevymyslí z hlavy by si to mel projít!! Náký Goglování je k nicemu!!
Domnelý menhir o soucasné celkove výšce cca 95 cm je možné zaradit do skupiny menších pískovcových objektu, stejne jako následující tri (Orasice, Smecno, Kersko). A stejne jako kámen v Karlachových sadech na Vyšehrade.
Nápadné je pritesání kamene, predevším témer kvádrový tvar jeho báze, který s ohledem na relativní cistotu provedení muže být i pozdního data (ackoli cástecne využívá prírodní rozpad horniny). Také kamenná hlava na vrcholu, o níž se vetšina pramenu zminuje a která se nedochovala, byla pravdepodobne až druhotne vytesaná (což by dokazovalo, že puvodne byl kámen podstatne vetší) ci dodatecne pripevnená.
Materiálem je hrubozrnný slabe železitý pískovec svrchnokrídového stárí, rezave okrové barvy, znacne navetralý. Na jižní a západní strane kamene jsou zbytky i souvislejší plochy tmavé železito-manganové krusty, jaké se místy vyskytují na odlucných plochách pískovce. To jednoznacne svedcí o tom, že pro získání požadovaných hran byly využity prirozené pukliny ve skalním masívu, které tvorily témer pravoúhlý systém. Pritesat bylo tedy nutné vlastne jen zbývající dve plochy kvádru.
Nejbližší výchozy podobných pískovcu se nacházejí až približne 5 km odtud. Podloží v míste je tvoreno krídovými slínovci na rozhraní se sukem proterozoických buližníku, který vystupuje již cca 100 m severne od menhiru a vytvárí nápadné skalní výchozy na nedalekých Kozích hrbetech u Suchdola.
Práve tato skutecnost je až zarážející: v bezprostrední blízkosti se nalézá zdroj rezistentního i nápadného buližníku (tedy materiálu za velmi podobných podmínek využitého v Chabrech), presto byl zvolen méne kvalitní pískovec. Bud byla preferována výrazná odlišnost artefaktu od podloží – za cenu delšího transportu a snad i vedome nižší kvality – nebo byl menhir vztycen kulturou s menšími zkušenostmi v práci s kamenem, která nedovedla buližník vytežit a opracovat. Každopádne jde o kontrast oproti nejbližšímu menhiru v Chabrech, z cehož je patrné, že menhiry v Horomericích a v Chabrech nejsou stejne staré nebo prinejmenším, že každý byl vztycen nekým jiným.
Objekt samozrejme muže být i pozdního vzniku, tedy z dob, kdy se kamenické práce ve stredních Cechách rutinne zhotovovaly z pískovce. I tento kámen však údajne zapadá do astronomicko-geometrické síte ceských menhiru (zejm. podle Špurka, 1987), což by pak svedcilo o umístení v tradicne po staletí dodržovaném a vyznacovaném bode.