Podnikatelske baroko Multi-cache

15. 6. 2019 byl změněn vzorec na výpočet a finálka přesunuta o kus vedle.

Podnikatelské baroko je architektonický sloh přelomu 20. a 21. století, který vznikl především jako reakce na strohou, neinvenční a přísně unifikovanou bytovou výstavbu socialistického období v tehdejším Československu. Uplatňuje se takřka výlučně ve výstavbě rodinných domků a vil. Vyznačuje se především složitou hmotovou dispozicí s využitím členicích prvku (věžičky, vikýře, balkóny) a tendencí k zdobnosti až jisté okázalosti. Je svojí povahou eklektický a spojuje prvky rozličných historických a pseudohistorických slohů (především barokního – odtud název) s novodobými trendy lidové architektury německy mluvících zemí, zejména Bavorska.

První stavby v tomto slohu vznikají v českých zemích na počátku 90. let 20. století v přímé souvislosti se vznikem nové společenské třídy jejich zadavatelů – bohatých podnikatelů a jejich snahou po reprezentativní architektuře vyjadřující ekonomický i mocenský vzestup této vrstvy. Stavby se koncentrují do okolí Prahy a jiných velkých měst, kde se nová společenska třída usazuje v tzv. satelitních městečkách, která jsou v podstatě na zelené louce vzniklými vilovými čtvrtěmi v sousedství původních vesnic.

Výrazové prostředky podnikatelského baroka jsou velmi proměnlivé. Většina architektů navíc pracuje pouze s některými z nich, zjevne podle přání či ekonomických možností investora. To vede mnohdy mezi odbornou i laickou veřejností k nepochopení slohu a k tomu, že je do něj šmahem zařazována většina porevoluční individuální bytové výstavby. Čistě barokních staveb je však u nás překvapivě málo a ani zdaleka mezi novou architekturou nepřevažují, jak by se někdy z ohlasu v médiích mohlo zdát.

Připravili jsme pro vás asi půlhodinovou procházku se šesti zastávkami takřka intaktně zachovanou vilovou čtvrtí v obci Řitka, během níž se seznámíte s několika stavbami a architektonickými prvky typickými pro sloh, který u nás, stejně jako baroko 17. a 18. století, velmi rychle zdomácněl a obohatil a jistě ještě obohatí českou krajinu mnoha osobitými stavbami. Zaparkovat můžete poblíž výchozích souřadnic.

1. Úvodní souřadnice vás zavedou k prvnímu domu (uvádíme orientační souřadnice ukazující na ulici před hlavním průčelím domu), jenž typickou barokní zdobnost postrádá a členení jeho hmoty i fasád tkví ješte v gotice. Výjimku tvoří vrcholně barokní zábradlí na balkónech a měděná korouhev na vrcholu čelního štítu s čtyřmístným číslem, jehož ciferný součet je sudým číslem A.

2. Druhá vila se souřadnicemi N 49° 53.424 E 014° 17.006 již ukazuje sloh ve vrcholné fázi a bez nadsázky tvoří učebnici jeho výrazových prostředků. Symetricky členěné průčelí zjevně odkazuje na santiniovskou tradici české barokní tvorby a místy rovněž na inspiraci rokokovou hravostí. Dekorativnost celého domu zdůrazňuje i sochařská výzdoba, po stranách vstupního schodiště reprezentovaná B soškami lvů (sudé číslo) od neznámého autora brokoffovského okruhu.

3. Třetí dům N 49° 53.497  E 014°17.078 byl vybrán spíše než pro celkovou architektonickou hodnotu především pro zřejmě nejtypičtější a zároveň nejrozšířenější výrazový prvek slohu – balustrádové zábradlí, kterým zde projektant rozhodně nešetřil. Nový majitel domu nechal tento cenný architektonický detail bohužel odstranit. Proto spočítejte pouze C sloupů, které podepírají balón (sudé číslo).

4. Čtvrtá stavba N 49° 53.503 E 14° 17.051 je zajímavá především důsledným použitím půlkruhově zakončených okenních otvorů, jejichž zdvojené provedení spolu s členěním fasády ukazuje na inspiraci renesančním Toskánskem a Lombardií. Úzká střílnová okénka bez vnitřních příček, kterých je na průčelí celkem D (liché číslo), zase připomínají architekturu předrománských a románských porýnských falcí.

5. Na pátém objektu N 49° 53.483 E 14° 16.992 nás upoutá především zajímavý portikus na východní straně s E plnými volně stojícími toskánskými sloupy (liché číslo) nesoucími obloukovou archivoltu, svojí inspirací i provedením opět ještě renesanční. Lze tu ovšem poukazovat (a jistě zcela oprávněně) i na tradici krytých sloupových chodeb u hanáckého hliněného domu konce 18. a 1. poloviny 19. století.

6. Poslední stavba N 49° 53.429 E 014°16.885 je zajímavá svojí zahradní zdí, rytmicky členěnou na uliční straně konkávními segmenty s mřížovou výplní, jejichž ciferný součet je sudým číslem F. Samotná vila, která svým ztvárněním odkazuje na Mansartovu přestavbu královského zámku ve Versailles, pak naznačuje vývoj, kterým by se sloh mohl ubírat v dalších letech. Podobně jako v závěru 18. století mohlo by i zde docházet k oprostění od dekorativnosti a nástupu uměřenějšího klasicismu. V takovém případě bude vhodné zavést pro toto pokračování výstižnější označení „podnikatelský empír“. Na druhé straně nelze vyloučit přetrvávání zdobnější formy slohu v dalším období, zejména pak u staveb méně movitých investorů. Tak tomu bylo i v případě tzv. lidového neboli selského baroka, které v naší vesnické architektuře přetrvalo až na samý práh 20. století.

Součet čísel A až F je dělitelný třemi (pro kontrolu).

Finalová cache se nachází na souřadnicích