SLAVNE MAJOVE DNY 1891
Cela Jubilejni vystava byla ve znameni modernich technologii. Vedle lanovky na Petrine byla soubezne s vystavou smontovana zelezna rozhledna,ktera byla volnou kopii slavne Eiffelovky.
Symbolicke bylo, ze v den, kdy se otevirala vystava, byla za ucasti nejvyssich zemskych predstavitelu i reprezentantu cisarskeho domu otevirana nova budova Narodniho muzea na Vaclavskem namesti. V tentyz den zahajovala cinnost Ceska akademie ved a umeni - prave v budove Narodniho muzea, pod jehoz strechou pak desetileti sidlila. 15. kveten 1891 byl tedy velkym svatkem ceskeho naroda a Praha mela proc slavit...
Rok 1891 mel velky vyznam take pro ceske narodni uvedomeni a znamenal i posun v politicke scene. Z ceske politicke sceny v tomto roce mizi starocesi a na jejich misto prichazeji mladocesi. Paradoxem je, ze ackoliv Jubilejni vystavu organizovali staroceske spicky, politicky z ni profitovali mladocesi.
ROZHLEDNA
Neni divu, ze si Klub ceskych turistu k postaveni rozhledny vybral prave toto misto. Inspiraci clenove klubu nasli v roce 1889 v Parizi, kde byli uchvaceni Eiffelovou vezi. Zemska jubilejni vystava, konana v Praze v roce 1891, realizaci prani klubu urychlila. Bylo ustaveno Druzstvo rozhledny na Petrine, spolecnost s rucenim omezenym.
Vystavba Petrinske rozhledny trvala pouhych pet mesicu a sest dnu. Na vyrobu konstrukce se spotrebovalo 175 tun zeleza. Sedesatimetrova rozhledna byla neoficialne zpristupnena od 28. cervence 1891 a slavnostni otevreni se uskutecnilo 20. srpna tehoz roku. Navstevnici mohli na jeji vyhlidkovou terasu vystoupat po 300 schodech nebo pouzit vytah pohaneny plynovym, pozdeji elektrickym, motorem.
BLUDISTE
Pobliz rozhledny je zname BLUDISTE - zrcadlova sin v Pavilonu ceskych turistu, ktery byl puvodne v roce 1891 umisten na prazskem Vystavisti a o rok pozdeji prenesen na sve nynejsi misto. Pavilon je miniaturou stredoveke brany Spicka, ktera byla soucasti vysehradskeho opevneni. V budove je take umisten panoramaticky obraz "Hajeni Prahy proti Svedum".
LANOVA DRAHA
Atrakce rozhledny vyzadovala, aby se k ni navstevnici mohli snadno dostat. Od sameho pocatku tedy Druzstvo rozhledny na Petrine uvazovalo o vystavbe lanove drahy. Tato kratka dopravni stavba ma dnes jiz bohatou historii. V prubehu vice nez sta let se tu provoz na lanovce zahajoval celkem trikrat:
Prvni lanova draha na Petrin
Draha prvni lanovky byla rovna a o neco kratsi. Dolni stanice stala o neco vys nez nynejsi, temer proti dnesni ulicce U lanove drahy. Horni stanice byla pobliz restaurace Nebozizek. Lanovka prekonavala vyskovy rozdil 102,2 m, vodorovna delka trati byla 383 m a sikma delka (tedy skutecna delka) 396,5 m. Jednim z bezpecnostnich prvku byla tzv. Abtova ozubnice, pojmenovana podle svycarskeho konstruktera lanovych drah. Zajimavy byl pohon lanovky na principu vodni prevahy. Vozy mely ve sve spodni casti nadrz na vodu. Vzdy v horni stanici byla nadrz naplnena vodou a takto zatizeny vuz vytahl druhy vuz nahoru. V dolni stanici se voda vypoustela. Jizda po trati trvala 6 minut. Provoz lanovky byl zahajen 25. cervence 1891 a az na pocatku prvni svetove valky musela byt doprava zastavena. Po valce bylo podniknuto nekolik marnych pokusu o obnoveni provozu, naposledy v roce 1921.
Druha lanova draha na Petrin
Otazkou lanovky se zacaly zabyvat Elektricke podniky hlavniho mesta Prahy az pred IX. sokolskym sletem. V roce 1931 byla lanovka prevedena do jejich majetku a okamzite se pristoupilo k jeji zasadni rekonstrukci. Puvodni vozy byly rozrezany do srotu a tratove teleso bylo zlikvidovano. Nekolik drobnosti, vc. ukazky ozubnice bylo predano Technickemu muzeu. V dolni casti byla trat lanovky castecne prelozena a zaustena do barokniho domu cp. 412-III, ktery byl upraven na stanici. Horni usek byl prodlouzen prulomem v Hladove zdi a pobliz rozhledny byla postavena nova, moderni stanicni budova se strojovnou. Na Nebozizku zustala zastavka, ale stavelo se v ni jen pri jizde nahoru. Lanovka dosahla po rekonstrukci delky 511 m a prekonavala nyni vyskovy rozdil 130,45 m. Vozy vyrobili opet u Ringhoffera. Byly velmi elegantni, 12 m dlouhe a 2,4 m siroke. Na lanovce byl poprve na svete pouzit novy system brzdnych lan Pohlig, ktery umoznoval v pripade nutnosti zachytit a zastavit vuz na sve brzdne lano kdekoliv na trati. Provoz lanovky byl plne automaticky.
Lanovka zahajila provoz 5. cervna 1932 a byla dlouha leta vyhledavanou turistickou atrakci. Bez uhony prezila i druhou svetovou valku. Osud lanovky naplnila priroda. Dne 7. cervence 1965 doslo pod vlivem dlouhotrvajicich destu k silnemu podmaceni trati a jejimu vaznemu naruseni. Provoz musel byt okamzite zastaven. O dva roky pozdeji doslo na Petrine k rozsahlemu sesuvu pudy, ktery definitivne znicil cast drazniho telesa. Strojni a elektrotechnicke zarizeni i podvozky vozu byly dobrovolniky zakonzervovany a v bezvadnem technickem stavu tise cekaly na svuj dalsi osud.
Treti lanova draha na Petrin
Celych 16 let se cekalo na zasadni rozhodnuti mestskych organu o pripadne obnove lanovky. Teprve v roce 1981 bylo po rozsahlych sanacich petrinskeho svahu a nekolika odbornych expertizach rozhodnuto o zahajeni rekonstrukce. Sesuta stredni cast trati byla nahrazena monolitickou mostni konstrukci, ulozenou na podperach zalozenych na mikropilotech. Strojni a pohonne zarizeni lanovky bylo ve skvelem stavu a po peclive kontrole bylo i po dvacetilete prestavce pouzitelne k dalsimu provozu. Z puvodnich vozidel bylo pouzity napravy vcetne jejich ulozeni a take zarizeni bezpecnostni brzdy. Strojni vybaveni lanovky i brzdny system Pohlig jsou puvodni z roku 1932.
Slavnostni zahajeni (ci vlastne obnoveni) pravidelneho provozu s cestujicimi se uskutecnilo 15. cervna 1985.
PODZEMNI PETRIN
Petrin je prospikovan stolami na tezbu uhli a cerpani vody.
Tezba uhli na Petrine se koncentrovala do prostoru mezi restauraci Nebozizek a Hladovou zdi. Jiz v roce 1821 pozadal F. Kurz z Krce o povoleni tezit uhli v zahrade Hasenburg, jak se driv rikalo Nebozizku. V roce 1846 nechal razit F. Schusta stolu s cislem X, ktera je dnes pristupna ze spize restaurace Nebozizek. Jeji portal je dodnes zachovan.
Na smichovske strane Petrina v tzv. Kinskeho zahradach je ukryto 6 jimacich vodovodnich stol. Vytok ze stol nad Kinskeho letohradkem nazyvany Vodopad poskytuje kvalitni podzemni vodu. V horni casti smichovske strany Petrina vyvera znamy pramen Na Hrebenkach, u nehoz doslo vlivem vystavby Strahovskeho tunelu k poklesu vydatnosti.
Oblast Nebozizku ukryva 4 stoly, z nichz odvodnovaci galerie a ochranna stola byly vybudovany pod telesem lanovky pri jeji sanaci v roce 1985. Voda odteka do Certovky pod Hellichovou ulici.
Dalsi system 9 stol (Grotova, Lohelova, Zahradni, Peklo atd.) je na uzemi prilehlem ke Strahovskemu klasteru. Na malostranskem svahu Petrina vyveraji drobne praminky napr. Petrinka, Peklo - vinny sklep, Mlecny sklep. Vetsina vody ze stol byla svedena do rezervoaru v arealu nemocnice "Pod Petrinem". Dnes voda odteka do Certovky.
Podzemi Strahovskeho klastera
"V prubehu roku 1991 se stala najemcem nejzajimavejsich podzemnich prostor klastera jedna italska firma, ktera zmenila Vinny sklep Peklo a Letni sklep na supermoderni podzemni restauraci s diskotekou. Kdo se chce v tomto podzemi rozsoupnout s partnerkou tak se mu to za pet i vice tisic zajiste podari ( k dispozici jsou i krajove speciality, treba bramboracka za Kc 100,- ). Mozna brzo budou toulky podzemni Prahou jenom snobskou zalezitosti. Je to uz druhe financne narocne podzemi na Petrinskem vrchu (do Schustovy stoly se chodi jen pres kuchyn restaurace na Nebozizku)."
DALSI POZORUHODNOSTI PETRINA
Na Petrine je take STEFANIKOVA HVEZDARNA, ktera zahajila cinnost v roce 1930.
KOSTEL SV. VAVRINCE, puvodne romansky, dolozeny uz v roce 1135 a prestaveny barokne v letech 1735 - 70, patril v minulosti k tradicnim poutnim mistum Prazanu.
Jednim z mnoha pomniku na Petrine je slavna SOCHA basnika K. H. Machy od J. V. Myslbeka, zhotovena v letech 1910 - 1912.
ZAHRADY:
Kinskeho, Lobkovicka, Nebozizek, U rozhledny, Ruzovy sad, Seminarska a Strahovska. Nejmladsi je Ruzovy sad, zalozeny v roce 1932.
Na Petrine se dochovala take cast barokniho OPEVNENI Prahy - bastiony c. IV (sv. Karla), c. V (sv. Vavrince) a c. VI (sv. Vojtecha).
Vyhlidkova trasa
Navrhl ji hradni architekt Vaclav Sokol (otec filozofa Jana Sokola). Dnes sice slouzi hlavne navstevnikum a milencum, ale puvodne byla planovana jako strategicka komunikace, kudy se mel v pripade valky dostat prezident z Prazskeho hradu do krytu v jizni casti Prahy, aniz by skoncil v dopravni zacpe na Male Strane.
ROZMERY A ULOZENI CACHE
Lock&Lock krabicka. Je ulozena v temne dutine (nehledejte na zemi ani na stromech). Svatecni obleceni neni idealni ;-)
PRI LOGOVANI PROSIM UDRZTE VNITREK KESKY SUCHY. Krabicka je vodotesna. Dekuji.
ENGLISH
Petrin Hill
Above Mala Strana is central Prague's largest stretch of green and one of the favourite parks for its residents. The park was formed by linking up the gardens which had gradually replaced what had once been vineyards. A fun way to ascend the hill is to take the Petrin Funicular Railway (lanova draha) from Ujezd, a continuation of Karmelitska, which lies at the bottom of Trziste.
Petrin Observation Tower
The 60 m high iron tower at the highest hill in the centre of Prague (327 m) was built in 1891 within the framework of the jubilee Prague exhibition as the five times reduced replica of the Parisian Eiffel Tower. Leading to Petrin from Ujezd is a cable way, to the top of the observation tower the visitors ascend on 299 stairs.
Labyrinth at Petrin
The pavilion of the former Club of Czech Tourists located during the Land Jubilee Exhibition 1891 at the Prague Vystaviste (Exhibition Grounds) and later transferred to Petrin has the form of the old Gothic gate Spicka, originally a part of the fortification of Vysehrad. Inside the mirror labyrinth and diorama Fight of the Prague Students with the Swedes at Charles Bridge in 1648. The park was established in the 19th and 20th century by gradually connecting the older palace and monastery gardens. The so-called “Fasting” (Hladova) Wall climbs along the hillside and hilltop; a part of the Lesser Town’s Gothic fortress. The steel Petrin Viewing Tower stands on the highest point of the hill at 63.5 metres tall and is a free replica of the Parisian Eiffel Tower. There is a mirror maze near by, whose optic games bring pleasure to visitors of all ages. For those who love astronomy, we recommend a trip to the Stefanik Observatory. Then the upper cable car stop is just a few steps away, which leads down the hillside to Ujezd Street.
| KARMA |
Aktualni verze: misto c. 2, krabicka c. 8 |
Aktualni stav: nedostupna |
 |
Tato cache byla soucasti SERIE PRAHA 1891. Po prestehovani na nove misto zacala sbirat favorite body, coz mne potesilo, ale zaroven to eliminovalo mou moznost udrzet kesku pri zivote, kdyz se stala nedostupnou po uzavreni stoly... Pochybuji, ze by si jeji pripadna nasledovnice mohla body pripsat zaslouzene. Docasne jsem nechal splynout tuto cache s jeji planovanou, bohuzel vsak nerealizovatelnou, verzi, jejiz listing bylo mozno stahnout. Po neuspesnych jednanich, ktera mela otevrit moznost oficialne zpristupnit stolu pro ucely geocachingu a vzhledem k tomu, ze predchozi umisteni, stejne jako ulozeni na nektere z 5 vytipovanych nahradnich mist, by bylo aktualne v konfliktu s jinymi keskami, se keska ocitla ve slepe ulicce, odkud vede cesta jen do archivu... |
| KEŠKY |
Posledni editace listingu: 19.10.2012 |
Posledni kontrolni navsteva: 25.12.2012 |