Rozhledna Bolfánek Traditional Geocache

Tato keš byla 25.7.2022 převzata od Cabas01, který ji adoptoval od zakladatelů: MichalS & Flower a zlobr. Tímto bych jim chtěl poděkovat za založení a udržování této prima kešky v krásné lokalitě. Cabas01 poté za poskytnuti keše k adopci - velmi si vážím důvěry - doufám, že ji nezklamu.

Na místě, kde dnes stojí rozhledna, stávala původně kaplička, postavená na paměť řezenského biskupa, svatého Wolfganga. Roku 973 zde měl přenocovat cestou z Prahy, kde vysvětil prvního českého biskupa Dětmara. Kdy přesně vznikla, není známo. Z písemných památek je však zřejmé, že církevní stavba zasvěcená sv. Wolfgangovi zde již před rokem 1600 stávala a že byla cílem náboženských poutí.

V letech 1724–1729 zde byl na popud Františka Josefa Czernina podle projektu významného architekta této doby Františka Maxmiliana Kaňky postaven barokní kostel. Kaňka navrhl mohutný chrám se zaklenutou lodí, jehož zvonici zakončovala rozměrná cibulová báň s lucernou. Kostel měl tři oltáře - donátorem hlavního, zasvěceného sv. Wolfgangovi, byl hrabě František Josef, donátorkou bočních, zasvěcených sv. Janu Nepomuckému a sv. Václavovi, byla jeho manželka Isabella Marie, rozená komtesa z Merode – Westerloo.

Hlavní vstup do chrámu byl zřejmě ze západu pod kůrem ve věži. Od vchodu na jihu, k dnešnímu zámku Lázeň, který tehdy ještě nestál, se dalo sejít po schodech k léčivému prameni, nad nímž nechal hrabě František Josef vystavět pramennou kapli. To je však jiná historie . Každopádně bylo schodiště značně rozměrné, jak napovídají jeho relikty, v terénu stále ještě dobře patrné. Součástí kostela byla i tzv. šlépějová kaple se skaliskem, na němž je patrný údajný otisk nohy sv. Wolfganga a jeho biskupské berly. Rovněž je ve skále vyrytý pohanský, snad keltský, pentagram.

Poutě na Bolfánek se konaly vždy 21. října. Faráři při bohoslužbě a zpovědích pomáhal poustevník, pro kterého byla u kostela zřízena poustevna. Autorem tohoto obydlí byl opět F. M. Kaňka. Dnes je poustevna zrekonstruována a využívána jako ubytování a hostinství. Kde si můžete nechat udělat třeba i svatbu. Byl zde vytvořen i přírodní amfiteátr, ve kterém se hrají různé divadelní představení. Nejznámější z nich byla Chudenická Rusalka bledá.

Po pouhých 60 letech byl kostel výnosem císaře Josefa II. roku 1786 označen za filiální a jako takový zrušen. Mobiliář byl rozvezen do okolních kostelů a kaplí, chrám na Ždáru začal chátrat.Nejpozději v roce 1810 byl kostel kvůli špatnému stavu postupně rozebrán. Materiál byl a využit pro stavby v okolí - nejvíce kamene je použito v ohradní zdi Bažantnice pod Lučicemi.

Roku 1814 rozhodli Černínové o úpravě osiřelé zvonice na rozhlednu. Adaptace, při níž věž novogoticky upravil tesař Kubát z Pušperka, trvala do roku 1845. Nad vstupem do rozhledny při ní bylo v místě bývalé kruchty osazeno velké obloukové okno. Po stranách věže jsou dodnes patrná napojení někdejší chrámové lodi i její základy.

Roku 1897 byla kaple za Jaromíra Czernina z Chudenic upravena pro konání fundačních mší a při této úpravě byla patrně také přistavěna ke kapli předsíňka, kterou podpírají dva dórské sloupy.

V dnešní podobě je věž rozhledny vysoká 45m a počet schodů, který k jejímu vrcholu musíte zdolat je 138. Při hezkém počasí a dobré viditelnosti můžete v dáli vidět vrcholky rakouských Alp.

A co říká o působení sv. Wolfganga pověst? Chudenický písmák a zakladatel Muzea Josefa Dobrovského v Chudenicích Adolf Roubal o pobytu řezeňského světce píše ve svých Obrázcích ze starých Chudenic toto:

„Na zpáteční cestě z Prahy přišel sv. Wolfgang na návrší u Chudenic, kde v hustém lese na Výšensku přenocoval. Druhého dne ráno se rozhlédl a spatřil před sebou krásný širý šumavský kraj. Bylo to na pomezí blízkých hranic a sv. Wolfgang si umínil, že tu na památku svého pobytu postaví kostel.

Pustil se se svým průvodem ihned do práce. Práce se jim dařila, ale ráno, když se probudili, bylo dílo včerejšího dne zničeno. To se opakovalo druhého i třetího dne. Svatý Wolfgang poznal v tom ďábelské dílo a proto vyzval ďábla, aby upustil od svého zlého díla, a nařídil mu při stavbě pomáhati. Ďábel se tomu dlouho vzpíral a protestoval, ale nakonec podepsal smlouvu, podle které měl po dostavbě kostela právo na prvního tvora, který do kostela vkročí.

Ďábel považoval smlouvu za veliký úspěch, a proto pracoval velmi pilně. Zatím co ďábel vozil z blízkých dolů písek, který rozdělával vlastními slinami, aby bylo zdivo kostela velmi pevné, sv. Wolfgang používal při stavbě místo malty mechu, který vkládal mezi kameny. A hle: jeho zdivo bylo stejně pevné, jako ďáblovo!

Když byla stavba dokončena, očekával ďábel prvního tvora, který do kostela vkročí. Jednoho dne, když i sv. Wolfgang stál před vchodem do chrámu, vyskočil z lesa vyplašený vlk a vběhl přímo do kostela. Toho světec využil a posměšně řekl ďáblovi: „Vezmi si svou odměnu, hle, toť první tvor, který do chrámu vkročil!“

Ďábel poznal, že byl obelstěn, a proto vztekle zařval, tak hrozně, že celý les se třásl a skála pod kostelem pukla. V té puklině zmizel ďábel a zůstalo po něm jen trochu pekelného zápachu.

Skalní puklina, která se podnes v malém sklípku pod kaplí ukazuje, prý se stále zvolna rozšiřuje – a až se tak rozšíří, že do ní vejde těhotná žena, bude konec světa. To praví a věří zdejší lid. Plochý kámen pod skalou byl prý lůžkem sv. Wolfganga.

Před svým odchodem do Bavor rozloučil se tu sv. Wolfgang s českou zemí velmi dojemně. Naposledy se rozhlédl po širém okolí, vystoupil na veliký skalní balvan, v jehož skalní puklině zmizel čert, požehnal kraji a české zemi, která zřízením pražského biskupství odpadla od jeho diecése. V balvanu zůstal otisk jeho nohou a malý důlek od biskupské berle. Věřící, zejména z Bavor, sem pak putovali, líbali otisky nohou, dotýkali se otisků berle a rukama si potírali oči, věříce, že budou uzdraveni a uchráněni před očními nemocemi. U otisků neznámý hieroglif svědčí o tom, že kámen byl asi starý obětní kámen pohanský.

I nemilé vzpomínky si odnášel z Čech sv. Wolfgang. Bylť u rybníka pod Výšenskem přepaden lotry – odtud rybník „Lotrov“ a v Pravovicích se prý k němu zachovali lidé velmi zle; dokonce ho prý tělesně ztýrali. Proto se říká této vsi Nespravovice (Bezpravovice), protože tam byli lidé nesprávní a nespravedliví.

Když sv. Wolfgang odcházel z Chudenic, zastavil se ve vesničce pod Výšenskem , kde se loučil s místními obyvateli, a obec ta dodnes jmenuje se proto Lučice

Ať již pověst stojí na historickém základu, či nikoliv, faktem je, že se sv. Wolfgang stal patronem Chudenicka i rodiny Czerninů. Byl uctíván snad po tisíc let a svého druhu je zde, i na dalších panstvích Czerninů uctíván i dosud. V roce 2003 byla i z tohoto důvodu zrekonstruována „šlépějová“ kaple sv. Wolfganga v Chudenicích.

Prosím chovejte se ohleduplně k přírodě a státním či přírodním památkám. Pro odlov keše není potřeba nic rozebírat ani nikam lézt. Prosím buďte opatrní a pohybujte se v místě tak, aby se nestalo nic vám či někomu v okolí. Schránku prosím vracejte vždy na stejné místo a stejným způsobem.