Uvedene souradnice vas zavedou na male parkoviste u ricky Olesenky, nedaleko taborove zakladny. Zde je mozno zanechat automobil.
Jak vylustit sudoku? V kazdem radku a sloupku musi byt cislice od 1 do 12. Dale pak vsech 12 mensich obdelniku musi obsahovat cislice od 1 do 12. Vice informaci o sudoku a sudoku online naleznete zde.
The above coordinates are for the parking near Olesenka river. You have to complete this sudoku to get the coordinates of the cache. All numbers from 1 to 12 must appear in each row, column and in each of the 12 rectangles.
Vysledne souradnice pak jsou:
The coordinates of the cache are:
N 50º XX,YYY´ E 16º ZZ,QQQ´
XX = (L6+E9+I10+D4+H7+F9)
YYY = ((I12+C5+K8+L5+C10)x(F5+D1)+ G8xD6-1)
ZZ = ((J10+E4+B9)/A8)
QQQ = (D2xF6xI6xK5+(D7+H10)xA5xE3+I10)
(Nezapomente, ze nasobeni ma prednost pred scitanim a odcitanim)
Samotna keska je ulozena nedaleko pechotniho srubu NS-53 (N50.35969° E16.28392°), kteremu mistni nereknou jinak nez u Svedika. Duvod je naprosto jednoduchy. Pobliz bunkru stoji dnes velike staveni, kde byly drive zbytky po chalupe, kterou obyval mistni obcan Josef Svedik. Primo za chalupou mel jeden z mnoha ropiku. Kdyz mu chalupa zacala chatrat nad hlavou a nemel jiz dostatek sil na jeji opravu, presidlil do velkeho bunkru. Nastehoval si dovnitr mala kaminka, trubu od nich vyvedl strilnou ven a bylo vystarano. Clovek to byl sverazny. Tato keska je venovana jeho pamatce.
Vice informaci o pevnostnich objektech naleznete zde.
The cache is placed near bunkr from World War II. NS-53 (N50.35969° E16.28392°), which has local name "u Svedika". Near the bunkr you will find a house, which was build on the place of former cottage. In this cottage lived Josef Svedik. One small bunkr was right behind his cottage. When his cottage started to decay and he had no power to restore it, he moved to the big bunker NS-53. He was really individual. This cache is dedicated to him.
Co se lze docist o Josefu Svedikovi v mistni kronice
13. unora 1974 zemrel Josef Svedik delnik z Luzan
Ve stredu 13. unora 1974, zemrel v Olesnici z Luzan, znamy vsem vsude po okoli Josef Svedik potulny rodak z Provoze u Dobrusky, zemrel bidne osamocen ve veku 73 roku. Narodil se v roce 1901 v Provoze u Dobrusky. Byl to syn snad po cestari z Provoze. A jak se sem na Luzany dostal? Na kraj v Luzanech u lesa Polunka, v hospodarskem staveni cp. 61 obce Polom, zila od nepameti stara rodina Zeuneru-Cejnarova a posledni potomci Jan Cejnar s Albinem otcem se ze sveho rodiste z ohledu znehodnocenim pozemku stavenim vojenskeho opevneni vystehovali do uprazdneneho lepsiho mesta na Broumovsko. Tim se misto po Cejnarovych na Vaclava 1945 uvolnilo, do ktereho se k jaru 1946 nastehoval novohospodar svobodny ze Snezenskych koncin Lada Smolu (cp. 65) s nahodilou druzkou polske narodnosti, kteremu dala matka Smolova do pocatku k chovu kravu. Kdyz ale asi za 2 mesice, druzka Polka od Lady na Tasov mezi Polaci utekla, sebral Ladislav kravu, rozloucil se na Luzanech s chalupou a hospodarstvim a odesel zpatky domu k mame pod Borovinu. A chalupa na Luzanech byla znova prazdna. A nasel se po delsim case novy zajemce. Az z Provoze Svedik. Pristehoval se na konci ctyricatych let na Luzany doposud zachovaleho lepenkou pokryteho staveni, se svou starou ovdovelou matkou jiz sehnutou, sam zdanlive bez zensky a privedli si kravu, konika a nejakou drubez slepice a pejska. Svedik se sice pry ozenil, vzal si zenskou snad z Boroveho, ale bydli osamocene, jen s matkou. Svedik je udanlive slabomyslny, vyuceny snad mechanisator strojnik anebo nedouceny, po okoli znamy, mel take a ma pred zenitbou syna a dceru snad vic, dochazi k nemu mimo zeny i jine nekde od Broumova a pro jeho neobvykle pocinani a pro okoli neskodne chovani, venuje mu pozornost cele okoli. Jak jiz uvedeno, prisel sem a zil s matkou, byla to starena k 80 letum, uplne sehnuta k zemi a svym synem zda byli zivi v nuzote neporadku, uboze. Chovali tu sic dobytek, kravu, kone, drubez, ale zivi byli prevazne ze skrovneho duchodu, ktery matka Svedice pobirala. Bylo to asi 200,- Kc mesicne. Lezela tu k posledu na posteli po Cejnarovych v cuchanine a hadkach bez prikryvky, za zimy hladu a bez obsluhy az v tomto doupeti dokonala. Pohreb mela 7. ledna 1954 slusne vypraven, postarala se o to pribuzna z Vysokova, prevezena rakev do Dobrusky, kde uboha matka a babicka stara Svedikova, ktera na Luzanech dlouho nepobyla, byla pohrbena za zimy a mrazu u Sv. Ducha v Dobrusce. Svedik po odejiti sve matky na Luzanech osamel, nyni uplne bez prostredku. Zivil se dal vselijak. Sbiral sachy po okolnich lesich, nejaky ten sous a vozil to do Ohnisova a Valu, nekomu obcas neco s konickem privezl nebo zavezl apod. Z hospodarstvi mnoho nemel, ponevadz to radne nevedl. Zdrazuje se v dlouhych casech hodne pro pobaveni rekreantu tady v Dlouhem ve Fucikovych chatach (Bartonovy vily), kde dela pri kuchyni posluhu a topice zvlaste v zime a libuje si v teplicku, prespi prevalen u kotle - kamen ustrojen, ani se nezouva, nesvleka. Nechal se zarusti prirezavelym hustym plnovousem, neholi se vlasy delsi, na hlave vecne hlubokou tmavou pletenou cepici, zakoncenou do spice a trapcem. Ustrojen chodi stale v odlozenem nekym komisnim od SNB munduru se vymenenymi knofliky, vylozky odstraneny. Cini na pohled u turisty dojem, ze je to "Krakonos". Pri tom vsem Svedik choval jeste dlouho doma na Luzanech po smrti matcine kravu, kone i drubez a tak myval po nekolik zim od chat k Luzanum cesticku uslapanou. K ochrane sveho majetku a pribytku choval Svedik 2 male psiky u dveri v boude uvazane a sel-li nekdo vedle chalupy po ceste na Luzany, tu jeden pes z boudy dirou pro psa se stekotem vyskocil, ale uvazan pred dirou na delku retizku u dveri poskakoval a nafal. Druhy jiny pejsek probuzen radil v uzavrene svetnici za stekotu poskakoval z okna do okna, divze chatrna okna misty rozbita bez skla ucpana hadry nevyrazil. Vetsinou byli pejskove hlidaci doma sami, casto rozmrzeni cekali, co jim a jestli hospodar jim nejakou kosticku k okousani v kapse v papiru prinese. Vetsinou meli pejskove hlad a pust. Svedik si nskde koupil za par korun vyrazeny motocykl a jezdil na nem bez prukazu, bez helmy a lid a snad v humoru rika, ze bezpecnostni organy prukaz na nem nezadaji, znaji Svedika, neme vsechny pohromade, tak at si jezdi. Jedenkrat ho v Olesnici, predce na motocyklu zastavili, motocykl mu odebrali, Svedik musel domu na Luzany pesky, ale pristi noc, kdyz drive vystihnul, kam organ bezpecnosti motocykl postavil, se ho majitel bez papiru zmocnil opet, sedl na nej ujel, jel k Luzanum s veselou domu. Mel motocykl opet, jezdil bez papiru, bez helmy, kam chtel a potreboval. V roce 1955, majitel chalupy v Luzanech, Jan Cejnar z Viznova, odboural si zadek u chalupy, ve ktere Svedik na Luzanech bydlel, stodolu, mel k tomu povoleni a metrial z bouracky drevo, zavezl si Cejnar do Viznova a tak Svedikovi zustala puda u chalupy bez stitu otevrena bez lomenice, vitr zanasi snih a dest do chalupy na stropy, lepenkova strecha, neudrzovana, nemazana vytravenaje oskubana, diry jsou do strechy, ze by kazdy clovek snadno prolezl. Okna jsou zchatrala, ta vypadaji, diry po skle ucpany hadry, zadelany kusem rezaveho plechu. Kolem tohoto bydliste, natahano konickem z okolnich lesu neosekanych, travou kolikaterou zarostlych sousu, v tom vezi rozbite sane, zbytky jiz nepotrebnych vozu, plechu a rezavych plechovych sudu od asfaltu apod. V tom Svedik bydlel, pokud to z nouze ponekud slo a kdyz to jiz neslo, prespaval take za polorozborenou chalupou v roce 1938 postavenem pri opevnovani hranic ve vojenskem prazdnem malem betonovem krytu. Jeste nejaky cas po matcine smrti Svedik zvirectvo, kravicku a konicka v chatrajici choval, ale pod nimi hnuj neodstranoval, zvirata se dostavala vys a vys, vyrazila hlavou u prkeneho stropu diru, takze Svedik kone a kravu mohl krmit z pudy. Ale dlouho ne, byl nucen dati kravku pryc a zbyl mu nestastny konik. Svedik prestaval jezdit, pole neobdelaval, seno nevozil, to nechaval v kupkach na louce, nemel na cem, sam pak konikovi malo venoval, byl vic mimo domova, chatrajici to chalupy a studeneho betonoveho vojenskeho bunkru zbytku z opevneni, ve kterem si tez topil a tu prespaval a zdrzoval se hodne v rekreacnim podniku ve vilach, kde mu vedouci Sorm, nejakou praci lehci za stravu daval. Kdyz se nahledlo , ze nestastny Svedikuv kun uzavreny trpi bez obsluhy, tu na popud p. Sorma byl kun jiz ku zadne potrebe uznany - zastrelen. Svedik se zlobil, ale jiz se stalo. A tu jiz Svedik, prestaval domova na Luzanech pouzivat, ten opustel, prislali ho navstivit zena, dcera nebo milenka, nejaka jemu rovna zena nebo syn, prespali na Luzanech v bunkru a vyrizeno, sam pak spal ustrojen nenarocne - kde se dalo. Nejvice spaval pak ve vilach, nebo u "Stavbaru", u topnych teles, u kotle, u kamen a pod. Pri tom se nemyl, neprevlekal, ve vilach, a stavbari o neho nestali, pres to prezevsechno jej vedli jako zamestnance, byl tu pojisten proti urazu a aby dosahnul a docekal se duchodu ku staru. Kolikrate prisly svatky, v uvedenych podnicich provoz zastaven, z personalu se ho nikdo neujal, domu ho na svatky ku pr. Vanocni nikdo nechtel, venku to predrzet neslo, tak prosil sousedy by ho nechali prespat kdekoli treba ve chleve. Stalo se, ze v blizke Olesnici v podniku "Velodruzstvo", potrebovaly na noc hlidace a nebyl, vzpomneli si na castecne se potulujiciho se po okoli vousateho v dlouhem, barvy komisni po zem plasti, s tlustou holi a hlubokou cepici na Josefa Svedika. Ten nikde nebyl vazan zadnou praci, nabidku hned s ochotou prijal s podminkou, aby mel kde byt, aby na nej neprselo, nebyla zima a bylo neco k jidlu.Dohoda uzavrena a na podzim 1972 Svedik v Olesnici sluzbu nastoupil. Byl tu spokojen, u kotle si tu v noci lehl, jak byl, zadne svlekani- oblekani a na den mu podnik opatril malou komurku s kaminkama v budove nad namestim, byvala Utzova tkalcovna, by mel - mimo hlidani kde bydlet. Od tech casu se Svedik drzel bliz Olesnice. Mimo sluzbu, prisel casteji posedet, s cepici na hlave, s holi v ruce, s dlouhym zimnim kabatem na sobe do hostince, zasel si I do Rokole. Strava jeho byla skromna, jedl tu kdyz bylo, kdyz nebylo nejedl - postil se, poledne nepoledne vse jedno. Lahev podmasli - sedleho mleka, lepsi nez dobry obed. Bylo to asi 2 dni pred smrti, nekde se cestou z hlidky zdrzel, byl doprovozen ku sve ubykaci, zavrel si a lehl si. Kdyz asi po 2 dni nevychazel, dostali se k nemu s usilovnou moci, a shledana smrt, snad mrtvice. Vyrozumena dcera Ruzena, zamestnana v Nachode na nadrazi CSAD a syn Bohuslav t.c. v ustave? A vnuk Frida, kteri mu obstarali jak se patri slusny rim-katolicky pohreb. Zemrel ve stredu 13. Unora, pohreb se konal v utery 19. Unora ve 14.30 hodin z kostela sv. Vaclava v Dobrusce, kde byly jeho telesne pozustatky vykropeny a po cirkevnich obradech na mestskem hrbitove v Dobrusce ulozeny. Rakev kostele uzavrena pri 3 vetsich vencich, jeden mu venovali zamestnanci Velodruzstva v Olesnici. Pohreb byl s hudbou, 10 - 12 hudebniku. Ucast na pohrbu pri obstojnem klidnem pocasi byla hojna, lide byli z Ohnisova, z Dobrusky a z rodne vsi z Provoze z Olesnice a nekolik z naseho vylidneneho kraje. Za zaver kronikar vyjmenovava konkretni osoby na pohrbu zucastnene.
