Ruske udoli je huste zalesneno a proteka jim ricka Olesenka. Svuj nazev ziskalo podle toho, ze v nem umrzl rusky vojak vracejici se ze zajeti.
Z Olesnice se vydejte po modre turisticke znacce. Po 1,5 km se znacka staci doprava k byvale hajovne. Vy vsak pokracujte dale rovne po silnici. Dale napravo od cesty objevite take pomnicek ruskemu zajatci, ktery v udoli umrzl. Pomnicek zda zalozili clenove obce Sokolske. Deska s textem, ktera na pomnicku poslednich nekolik let chybela, byla nedavno obnovena a cely pomnicek byl krasne zrestaurovan. Dale nalevo od cesty se nachazi zdroj pitne vody pro Olesnici.
The cache is placed by a small river in Ruske udoli - Russian valley - near Olesnice v Orlickych horach. This wooded valley is called Russian valley, because a Russian soldier freezed to death here on his way from capture.
Follow tourist trail marked blue from Olesnice. After 1.5 km the trail turns right to former gamekeeper's house, but you have to stay on the road and continue straight. Further on your way, to the right from the road, there is a small memorial the russian soldier, who died in the valley. The Memorial was founded by members of Sokol, and has been nicely restored recently. Further, to the left from the road, there is source of water supply for Olesnice village.
Cache je uschovana na miste, kde v roce 1945 havarovalo letadlo Dakota nebo jeho ruská kopie - Lisunov 2. Dnes jiz na miste neni vubec nic patrne a po havarii tu nezustalo ani stopy. Melo se jednat o civilni letoun. Z dostupnych pramenu neni jasne, zda se posadka zachranila ci zahynula. Vlastne cela udalost je obestrena zahadou. Protoze v dobe havarie byla vetsina mistnich obyvatel nemecka, je dnes problem cokoliv zjistit.
Cache is hidden on the spot where an airplane crashed in 1945. It was probably Dakota or it's russin copy - Lisunov 2. It was probably a civil plane. Today you can't find or see anything at this place. We don't know if the crew survived or not. In fact all this event is puzzling. Majority of the people in Olesnice were Germans in 1945, so it is difficult to get some information today.
A nakonec pribeh o tom, jak Ruske udoli prislo ke svemu jmenu
Neznamy vojin.
Bylo po Novem roce 1920. Spousty snehu lezely na Orlickych horach a mraziva vichrice buracela jindy zamlklou prirodou nanasejic nove a nove zaveje v uzlabiny poli a lesu, cinic vsechny cesty neschudnymi. Zima kruta, kdo opravu nemusel, ani ven nevychazel. Za takove vanice clovek by ani psa nevyhnal. A prece, dve postavy zahalene v dlouhe vojenske plaste, borily se hlubokym snehem a tezce bojovaly se zbesilou vanici. Obaleni snehem, omrzli, unaveni vysilujicim pochodem, jen pomalu drali se kupredu. Chuze stavala se utrpenim. Vyhybali se silnici, az na samote u Smorancu v horni Olesnici zabouchali na vrata, aby se poptali na dalsi cestu. Potom se vlekli k lesu dal… Vecer tehoz dne, kolem jedenacte, slysi svec Hartman v ‘Krovinach’ (Buschorfl) klepani na dvere. Byl jeste vzhuru, a tak svitil a pracoval, kratky den nastavoval noci. Polekan dosti nerad otevrel. Dva neznami muzi, zasnezeni, jakousi divnou, roztresenou reci zadali o nocleh ci ptali se, kudy maji jit dal. Nerozumel jim, a tak jen posunky jim cestu ukazal. Postavy zmizely v temnu noci. Za nekolik dni pak nalezla pohranicni straz a drevari v tichem lesnim udoli pod Vrchmezim zmrzleho ruskeho vojaka. Lezel na kraji lesa pri ceste a vyhasle, zavate ohniste opodal nasvedcovalo, ze tu ubozak hledal zotaveni po namahavem pochodu zasnezenym lesem. Metrova polena, kterymi bylo ohniste oblozeno, byla jen castecne ohorela, syrove drevo spatne horelao a vydalo malo ohne a zadouciho tepla. Vojak, ktery prosel hruzami valky bez uhony, podlehl tu krutemu prikazu prirody. Nedaleko, co by kamenem dohodil, stal krmelec s vonnou pici pro lesni zver. To pristresi mu mohlo byt zachranou, lec nelitostny osud nechal mlady, nadejny zivot zhynouti v zemi, kde vojak hledal sve utociste. Snad utekl se svym kamaradem ze zajateckehpo tabora v rozvracenem, tehdy hladovejicim Nemecku, aby v nasi vlasti nalezl druhy domov. Snad se chtel protlouci az do sve otciny. Nezname jeho jmeno, nevime, z kterych koncin velke sire Rusi se dostal az k nam, lec podle obleku, reci i pravoslavneho krizku ze stribra vime, ze to byl slovansky bratr, jehos doma ocekavaji snad jeho rodice ci rodina. Proto: Budiz mu lehka ceska zeme! Neznamy rusky vojin je pohrben na hrbitove v Olesnici. Mistni telocvicna jednota sokol upravila jeho spustly horb, opatrila nahrobkem a misto nalezeni vojina oznacila pametnim kamenem. Je to z Olesnice pul hodina krasnym udolim v lese, zvanem Kohlgraben pod vrchmezim. Dnes tomuto udoli rikame ‘Ruske udoli’. Stanete-li nekdy u rovu ci kamene ruskeho vojaka, vzpomente jej a vsech tech bezpocetnych obeti svetove valky, neznamych vojaku, kteri za prava narodu i nasi svobodu bojovali, trpeli a domu se nevratili!
Napsal Josef Kubin do casopisu ‘Od kladskeho pomezi’ rocnik X. 1932-33.
