-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
O HISTORII PODZEMÍ - Kdyžtak preskocte
--------------------------------------
Mesto Znojmo vzniklo na skalnatém ostrohu nad rekou Dyjí v podhradí slavného Bretislavova hradu. Nejstarší zmínka o nem je z roku 1046. Tehdy to ješte nebylo mesto v dnešním slova smyslu. Bylo budováno podle dlouhodobého plánu jako vojenská pevnost se tremi hlavními branami, s opevnením, hlavním námestím a komunikacemi. Teprve, když bylo roku 1226 listinou krále Premysla Otakara I. povýšeno na královské mesto, došlo ke sloucení ctyr tržních osad a tak byl dán základ k úspešnému rozvoji nejvýznamnejšího mesta pri jižní hranici Moravy. Historický rozvoj mesta vyvrcholil ve 14. století rozšírením poctu kamenných budov a dláždením ulic. K meštanským domum patrily i podzemní prostory. Pod tímto pojmem je zahrnován systém ražení štol, tvorící puvodne nižší úrovne sklepu obytných domu. Znojemské podzemí dnes patrí k unikátním historickým památkám nejen u nás, ale i v rámci strední Evropy. Stredoveké Znojmo, uzavrené souvislými a ve své dobe témer nedobytnými hradbami, melo približnou plochu 35 až 40 hektaru. V podstate na celé ploše bylo podzemí postupne budováno. Predpokládáme, že pocátek budování chodeb spadá do prelomu 14. a 15. století. Chodby nebyly budovány v pravidelných obdobích. Naopak v údobích neklidu a v casech válecných, v nichž si stredovek dosti liboval, byly práce prerušovány. Ješte na konci minulého století byly nekteré úseky prohlubovány, zrejme však již výhradne z hospodárských duvodu.
S ohledem ke strukture hornin bylo úmerné i jejich opracování pri budování chodeb. Na budování chodeb se zrejme podíleli i jihlavští havíri, kterí meli ve stredoveku vynikající povest jako odborníci na horní díla. V jedné z chodeb v jižní cásti Znojma je zachován havírský znak - zkrížený mlátek a kladivo. Pomoc jihlavských havíru však nemuže zakládat domnenku o vzniku podzemních chodeb ve Znojme v souvislosti s težbou rud, jak tomu bylo napríklad v Jihlave ci v Kutné Hore. Dyjský masív, v nemž je znojemské podzemí zbudováno, nemá na rozdíl od Jihlavska zlatonosné a stríbronosné žíly. Ani sít chodeb nenasvedcuje tomu, že by zde bylo dobýváno ložisko nerostu. Chodby byly budovány jednoduchými prostredky, které byly úmerné stredoveké technice. Pracovníci používali sekác, mlátek, špicák, lopatu a drevenou putnu nebo kožený vak, v nemž vynášeli vyrubaný materiál. Pokud meli drevená kolecka, nebo dokonce rumpál, pak byli na svou dobu již znacne mechanizováni. Protože hornina byla vetšinou tvrdá zapalovali v cele chodby smolná, dobre horící dreva a pak rozpálenou horninu polévali proudem vody. Touto jednoduchou technikou hornina rozpukala a pak se snadneji dobývala. Na stavbe znojemského podzemí pracovali námezdní delníci, nádeníci, mestská celed a snad i veznové, odsouzení za menší preciny v žalári. Tito pracovníci byli však podstatne vzácní, nebot stredoveké trestní právo bylo velmi kruté a za prekrocení zákona trestalo vetšinou smrtí. Pracovníku pri budování chodeb asi nikdy dostatek nebyl a s celkem primitivní technikou ražení v pevné a tvrdé skále pokracovaly práce velmi pomalu. O to obdivuhodnejší je rozsah prací, protože dnes už spolehlive víme, že uvnitr historického jádra mesta je vybudováno okolo 12 km chodeb. A to jsou pouze prostory druhého tretího a místy ctvrtého patra. Tedy chodby pod sklepy meštanských domu v hloubkách zhruba od trí do jedenácti metru.
Pri budování podzemních chodeb bylo odteženo okolo 50 až 55 tisíc krychlových metru rostlé, pevné, tvrdé skály. Nevíme presne, kam byl vytežený materiál ukládán. Mužeme jen predpokládat, že vetší kusy, pevné a odolné, tvarem vhodné byly používány pri dobudování, rekonstrukci a opravách rozsáhlých mestských hradeb. Mnoho spekulativních záveru se týkalo puvodne strategického a obranného úcelu techto chodeb. Puvodne však byly chodby pravdepodobne budovány jako hospodárské zarízení. Stredoveké Znojmo bylo mesto bohaté jednak svou polohou, která zarucovala dobrou úrodu chutného vína i ostatních zemedelských produktu, jednak tím, že leželo na duležité obchodní ceste a bylo proto význacným obchodním strediskem. Pro vhodné uložení zboží byly tedy podzemní chodby po všech smerech výhodné. V dobe, kdy melo Znojmo výsadní postavení v retezu hranicních pevností, prevzaly chodby znojemského podzemí roli duležitého a nedílného clánku pevnostního systému mesta. Je pozoruhodné, že v žádném archívu ani v mestské kronice nejsou dochovány plány znojemských chodeb. Je to možno vysvetlit tím, že mesto dobre strežilo svuj systém obrany a plán chodeb byl velmi úzkému okruhu osob mestské správy. Predpokladu o využívání chodeb pro obranu mesta v dobách války nasvedcuje i jejich mimorádne spletitý a neprehledný systém, jak horizontálním, tak i vertikálním smeru.
Za povšimnutí jiste stojí i problém cirkulace podzemních vod. Jejich vetší cást pritéká do podzemí prulinami v sedimentech a puklinami v pevných horninách.V podzemí byla voda jímána v celé rade studní a spojena s dumyslnou odvodnovací štolou - tzv. jezuitským vodovodem. Název není odvozen od toho, že by se jezuité bezprostredne, fyzicky podíleli na jeho budování. Je však treba ríci, že vybudování tohoto dumyslného objektu, který zásoboval Znojmo pitnou vodou i v dobách zlých, patrí ke svetlým stránkám pusobení jezuitského rádu ve Znojme. Je to systém hlavního tahu a vedlejších vetví, které zasahují do ruzných ctvrtí stredovekého mesta a ve spojitosti se studnami , kašnami a jímkami svádely prameništní vody z okolí Mansberka severne od mesta. Vybudování vodovodu bylo snad ješte obtížnejší než ostatních chodeb již proto, že trasa vodovodu byla vedena více než jeden kilometr mimo hradby mesta ve zvlášt zbudované chodbe v mekcích píscitých horninách za mestem.
Další zajímavostí, pripomínající stredoveké soudnictví, je rozlehlý dvoulodní sál pod bývalou budovu radnice /dnes obchodní dum CENTOS/ zaklenutý lomovým kamenem do stredních pilíru - nyní vinárna. Dá se predpokládat, že zde byla stredoveká mucírna s kobkami ve spodnejším patre.
Postupným zanášením podzemních prostor po 2. svetové válce, zejména v souvislosti s odklizením ruin po bombardování, došlo k narušení odvodnovacího systému podzemních vod. Její pusobení se projevilo v pocátku 60. let, kdy došlo na mnoha místech k havarijnímu stavu mestské zástavby a komunikací. Proto bylo 1963 1965 zapocato se systematickým pruzkumem a rozsáhlou sanací znojemského podzemí. Výstavba obchodního strediska porušila využívanou cást chodeb a nekteré byly i zrušeny. Podobne bylo množství chodeb zazdeno nebo zasypáno již v historické dobe. Všechny sanacní stavební zásahy jsou rešeny se snahou o zachování co nejvetší vernosti tvaru a povrchu chodeb, které jsou významným stavebne historickým dokumentem o zpusobu stredovekého štolování.
O KEŠI SAMOTNÉ
--------------
Jedná se o klasickou cache v centru mesta Znojma. A jak už to bývá, není moc možností kam cache uložit a presto upozornit prespolní na danou památku. Proto je to mikro a na míste s né príliš dobrým signálem. Pouhých 5 satelitu pri zaznamenání polohy.
Takže poloha vám urcí prímo stred nejmenovaného námestí ve Znojme. Pokud ne, stoupnete si doprostred (stred vnitrního obrazce z jinak barevných dlažebních kostek). Poté udeláte cca 9 kroku intuitivním smerem a mužete hledat.
Obtížnost odlovu je ale veliká, díky proudícím mudlum, kterých tu bývá až hamba.
Na trade tam není moc místa, keš obsahuje pouze logbook.
Additional Hints
(Decrypt)
Cbq ilpaíinwípíz xnzrarz an mrzv.