Vltava je v Lenore pocatkem cesty vetsiny vltavskych vodaku, je i rajem sportovnich rybaru.
"Turisticky prumysl" je pro mistni novym zdrojem obzivy. V poslednich letech proto s obavami sleduji legislativni zmeny ohledne sjizdeni Vltavy z Lenory na Lipno.
KRYTY DREVENY MOST - RECHLE
Vyznamnou stavebne technickou pamatkou v Lenore jsou tzv. „rechle” - kryty dreveny most pres Vltavu se sindelovou strechou. Tato kryta drevena lavka se nachazi tesne pred vjezdem do obce, po leve strane silnice smerem od Volar. Rechle spojuji oba vltavske brehy pod silnici smerem na Volary.
V roce 1870, kdyz byly upraveny a vycisteny drobne pritoky Vltavy, aby se po nich mohlo plavit drevo, bylo postaveno toto kryte ceslo. Slouzily k zadrzovani a postupnemu vypousteni drevenych polen a spalku, ktere odtud putovaly po hladine reky az do papiren ve Vetrni. Delnici otvory v podlaze usmernovali v koryte reky plavene drevo. Po vytazeni silnych tramku zasunutych kolmo na lavku, ktere zadrzovaly plavena polena, doslo pak k nahlemu uvolneni nahromadeneho dreva a jeho dalsi plavbe po toku Vltavy. Provoz lenorskych rechli byl ukoncen teprve po vybudovani prehrady na Lipne.
Termin "rechle" pochazi z nemciny "der Rechen" v prekladu hrabe a oznacuje vlastne velmi trefne funkci "rechli". V rechli se take skladovala bidla, ktera slouzila k uvolnovani splavovanych polen.
POPIS
Cela rechle spociva na trech mohutnych kamennych pilirich obdelnikoveho pudorysu. Na pravem brehu Vltavy se vstupuje do rechle po rade schodu. Puvodni prostor rechle byl drive uzaviratelny z obou stran dvermi.
Cela stavba je 25 metru dlouha a je opatrena drevenym bednenim az po strechu, chodba je od podlahy vysoka 3 metry. Mostovka se nachazi cca 3 metry nad hladinou Vltavy. Podlaha ma sirku 1,8 metru a je tvorena nekolika velmi mohutnymi tramy. V techto tramech jsou zretelne otvory pro zasouvani tramcu k zadrzovani plaveneho dreva.
Cela stavba je kryta valbovou strechou. Zajimave bylo i puvodni zbarveni na bocnich bednenich rechle: na navodni strane je drevo svetlesede, na povodni strane tmavohnede. Jde zrejme o nasledek ruzneho pusobeni vetru v udoli Vltavy.
Dnesni vyznam rechle je samozrejme jiny, slouzi jako vyhledavana turisticka atrakce.
Vzhledem ke sve puvodni funkci je tato stavba cennou a ojedinelou technickou pamatkou historie plaveni dreva po Vltave.
Technicke udaje
typ konstrukce: tramova lavka-rechle
rozmery:
delka - 25 metru
sirka - 1,8 metru
vyska - 6,0 metru
stavebni material:
pilire - kamenne kvadry
most - drevo
rok vystavby: 1870
prekonavany vodni tok: Vltava
BUNKR
V tesne blizkosti mostu je jedna z mnoha pevnustek, jez ve tricatych letech 20. stoleti tvorily opevneni jizni hranice Ceskoslovenska.
"Ves je obklopena lehkym opevnenim vz. 37. Prvni sled prochazi pod obci kolem reky Vltavy a druhy po stranich nad obci. A prave jeden z objektu prvniho sledu se stal hned dvakrat svedkem nelitostneho boje. Jde o objekt typu A pod mistni samoobsluhou a hlavni silnici nedaleko od nadrazi. Na objektu by nebylo nic neobvykleho, kdyby se v okoli kdysi davno neprovadely stavebni upravy, diky nimz byl objekt kompletne zasypan z tylove strany. Tohoto jevu si nezavisle na sobe povsimlo nekolik nadsencu z jiznich Cech a jelikoz jejich bunkrologicke duse byly velmi zvedave, vyrazili jednoho dne do automobilu smer Lenora. Vyzbrojeni polnimi lopatkami, pocali pod rouskou prichazejici tmy kopat. Po dlouhem dohadovani, kde zacnou kopat, nakonec zvitezil navrh kopat u tylove steny a zjistit, zda ma objekt vubec prefabrikaci. Bohuzel objekt je zesilen a tak se podarilo najit odpoved na tuto otazku az zhruba 170 cm pod povrchem, kde byla nalezena jiz zminovana prefabrikace. To bohuzel znamenalo konec prvni vypravy a degustaci mistniho piva spojenou s debatou o kolik metru vedle se bude kopat priste…
Nasledoval mesic klidu, behem ktereho prevladaly obavy, ze nekteri domorodci budou rychlejsi a dostanou se do bunkru drive. Nastesti se tak nestalo a proto se mohla uskutecnit druha vyprava.
Mohlo se zacit kopat jiz brzy odpoledne, nebot na prvni vyprave se zjistilo, ze mistni lide jsou neskodni a maji jine starosti nez patrat po tom, kdo jim kope obecni hlinu. Tentokrat se kopalo o dva metry dale do tylu, aby nekde pod povrchem byl nalezen pokud mozno konec prefabrikace prikryty deskami, ktere se daji jiz lehce prorazit palici. Po dvou hodinach kopani nachazi jeden z kopacu v hloubce priblizne 180 cm hranu prefabrikace. Nastesti je shora oblozena kameny. Po jejich vyjmuti se nad deskou tvori dutina, diky niz se da rychleji odstranovat vrstva zeminy, branici vyjmuti desky. Kdyz je odkryta cast desky dostatecne velka, prichazi ke slovu palice, diky niz je nekvalitni beton behem par uderu znicen. Armatura je take ridka a tak po prohnuti 3 prutu armatury je konecne mozno podivat se do utrob pevnustky. Prvni prekvapeni ceka hned po vstupu do prefabrikace. Nenarazili jsme na konec prefabrikace, ale na jeji zlom. Pravy vchod do prefabrikace se tedy nachazi u prave strilny-dochovan zustal zebricek a protitlake dvere. Vstupni chodbicka samotne pevnustky je zatopena, vnitrek nastesti ne. V prave strelecke mistnosti nas ceka male zklamani. Strelecky stolek tu sice je, ale totalne ztrouchnively. Zato druha mistnost stoji za to. Strelecky stolek je krasne dochovany a navic jsou zde o stenu opreny dva periskopy - Srb a Stys a druhy Optikotechna.
Ve spojovaci chodbicce se dochoval predvalecny ventilator, bohuzel bez kliky. V obou streleckych mistnostech se nachazi torza strakonickych lafet, presneji protizavazi s lanky. Kvuli utajeni cele akce je objekt opusten a pracovni skupina se presunuje do hostince, ktery je jen pres cestu. Po tezke praci si davaji zaslouzeny zlatavy mok. Kontroluji z terasy zda nekdo nevybira kryt za ne a cekaji na sero, aby mohly v klidu prenest vybaveni do automobilu. Konecne se zacina serit. Nejprve musi byt rozsiren vstup do objektu, aby prosel na svetlo sveta strelecky stolek. Po par uderech palici pada deska ze stropu prefabrikace na podlahu povalecneho vstupu... Po necele hodine je jiz bunkr vyklizen.
Vsechen material z objektu cekala postupna rekonstrukce a opetovne usazeni v nekterem z muzei lehkeho opevneni."
Bojovali jsme u Lenory
ZDROJE
Vltava v obrazech (TV dok. serial, 2004)
web
| KARMA |
Aktualni verze: misto c. 2, krabicka c. 8 (od 26.10.2013) |
Aktualni stav: mimo provoz |
 |
"Památka byla naposledy opravena v roce 1985, bez úhony přečkala povodně v roce 2002, nyní je však v havarijním stavu a bez rekonstrukce by jí hrozila zkáza." Stavební práce byly zahájeny v červnu 2014 a mají být ukončeny v březnu 2015. Dalsi osudy teto pamatky jiz nebudou soucasti historie teto kesky. |
| KEŠKY |
Posledni editace listingu: 21.7.2014 |
Posledni kontrolni navsteva: 26.10.2013 |