Kostel sv. Jakuba Traditional Geocache
Snagle: Hledal jsem jine misto, ale nenasel. Posledni dobou nemam moc casu na udrzovani kesek. Snad nekdo jiny najde lepsi misto.
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Keska vas zavede ke kostelu sv. Jakuba ve Stodulkách.
Historie
nalézá se na severní strane návsi puvodní vesnice na míste, kde stával románský kostelík z 12. století s rane gotickým presbytárem z 13. století. Dnešní jednolodní kostel byl postaven v letech 1901 - 3 podle plánu M. Krcha v pseudogotickém slohu. Je obdélníkového tvaru, se ctvercovým presbytárem, obdélníkovou sakristií a hranolovou veží po strane prucelí. Presbytár je sklenut krížovou žebrovou klenbou, lod krížovou klenbou. Zarízení kostela pochází z 19. a pocátku 20. století (na hlavním oltári obraz sv. Jakuba od Konst. Buška, po stranách oltáre sochy sv. Cyrila a Metodeje.) Nejstarší cástí je dochovaný kamenný gotický svatostánek, pocházející z puvodního kostela, dnes umístený v cele levé cásti lodi. První písemná zmínka o farním kostele ve Stodulkách pochází z roku 1292, kdy predává Marie z Hardeku patronátní právo nad ním rádu templáru. Po zrušení temlpárského rádu roku 1312 prechází fara ve Stodulkách se svými statky i s podacím právem na rád maltézských rytíru (johanitu). Není známo, kdy a jak johanité o toto právo prišli, ale podle konfirmacních knih náleželo toto právo roku 1360 Frenclínovi od "Veže" ze Starého Mesta Pražského, roku 1365 proboštu metropolitní kapituly pražské a roku 1401 dokonce králi Václavu IV.
Stodulecký farní kostel je poprvé uváden v seznamu papežských desátku (tzv. "svatopetrský halér") v roce 1352. Válka se nevyhýbala ani stodulecké farnosti. Roku 1421 obsadili husité Stodulky, kde se i s konmi opevnili v kostele pred útokem posádky Pražského hradu. V té dobe utekl stodulecký faráž do Žitavy. Po husitských válkách se priklonila vetšina obyvatel na stranu utrakvistu (podobojí) a patronátní právo prešlo roku 1429 na pražské purkrabství. Po potlacení stavovského povstání r. 1620 prišly Stodulky o svého kneze a byly závislé na duchovní správe purkrabských statku. Po zrízení fary v Liboci (1702) k ní byly Stodulky pripojeny až do r. 1787, kdy dostaly v rámci josefínských úprav vlastního kneze- lokalistu, placeného z náboženské matice, na níž prešlo i patronátní právo. V té dobe dostal stodulecký kostel i cást zarízení zrušeného kostela na Bílé Hore vcetne památného obrazu, který byl r. 1813 na rozkaz konzistore prenesen do znovu otevreného belohorského kostela. Roku 1806 byla na míste staré lokalie postavena nová.
Roku 1854 byla stodulecká lokalie povýšena na faru. Protože rozrustající se farnosti brzy nestacil prostor starého kostela, jednalo se o d roku 1891 o stavbe nového. Stavba probíhala v letech 1901 až 1903 pod vedením stavitele Aloise Elhenického. Novou stavbu vysvetil 11. ríjna 1903 pražský svetící biskup Fr. Krásl.
Ve druhé polovine 20. století se situace Stodulek radikálne zmenila. Kolem puvodní vsi vyrostl v polích venec sídlišt (Lužiny, Stodulky, Nové Butovice, Velká Ohrada), kterým kostelík slouží jako oáza v poušti panelu. Protože zub casu pracuje neúprosne, musel se kostel i fara podrobit dukladné rekonstrukci, která byla zahájena v roce 1992. Poslední fází byla oprava interiéru, pri níž doznal kostel nejvetší zmeny. Nutno podotknout, že zjednodušení vnitrní výzdoby (po doporucení odborníku) kostelu pouze prospelo. Po rekonstrukci kostel v ríjnu 1994 znovu vysvetil pražský arcibiskup Miloslav Vlk.
Preji prijemny odlov kesky !!!
POZOR KES NEOBSAHUJE TUZKU !!!
Additional Hints
(Decrypt)
bgibe ir mqv