Sv. Michal - Znojemske hradby I. Traditional Geocache
Sv. Michal - Znojemske hradby I.
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Mestska cache, ktera vas zavede ke kostelu sv.Michala a k jednomu z pozustatku znojemskeho mestskeho opevneni. S prekvapive dalekou vyhlidkou. / Urban cache which will lead you to the St.Michael's church and to one of the remnants of Znojmo town fortifications. Surprisingly far view.
[ENG] St. Michael's church - Znojmo town fortifications I. / More detailed English info WILL be provided... sometime in the future, as time permits. However, you can find the cache right now, even without any further instructions. Note: the cache is quite small, but can accommodate smaller TravelBugs and GeoCoins. For that reason, the cache is almost empty right from the start, and should remain that way. Thank you, have fun! Don't hesitate to contact me if you want more information!
[CZ]
UVODNI POVIDANI O KOSTELU, JEHO OKOLI A ZNOJEMSKEM MESTSKEM OPEVNENI
Ach ano. Dalsi BBBubakuv rozvlacny uvod. Jsem ale presvedcen, ze ma svuj smysl - prochazet misty, o kterych neco vime, je urcite hodnotnejsi nez jen proletet cizim mestem a vnimat je v podstate jen jako soubor chodniku a domu, sem tam nejakej kostel... :] Pro nalezeni cache to samozrejme cist nemusite, stejne jako nemusite cist ani druhou cast, popisujici jedno z peknych pojeti cesty ke kesi, ale… vase skoda 
.
Puvodne románský kostel sv. Michala archandela je pravdepodobne nejstarším kostelem ve Znojme. Na jeho míste se již v 10. století, tedy pred vznikem mesta, nacházela trhová ves Bala. Plošina nad strmým svahem do údolí Gránického potoka, na níž kostel stojí, je nejvyšším místem na území mesta. Stavba kostela nebyla prvním využitím tohoto výrazného místa, zrejme tu již mnohem dríve bývalo pohanské kultiste. Presná doba založení kostela není jasná, první doklad o jeho existenci je písemná zpráva z roku 1226, která obhajuje jeho práva (uz!) jako farniho kostela ve sporu s farou sv. Mikulase. Dnesni podoba kostela je vysledkem nekolika prestaveb, probihajicich od 15.stoleti. Jedna z nejvyznamnejsich prestaveb uzce souvisi se zvlastnosti tohoto kostela, pomerne ojedinelym stavebnim rysem – oddelenou zvonicí. Puvodní vez, která byla soucasti kostela, se roku 1581 zritila. Byla obnovena, ale zritila se znovu roku 1642 a tezce pritom poskodila cely kostel. To si vyzadalo rozsahlou opravu, ktera byla i s vnitrni vyzdobou dokoncena r. 1677. Zvonice byla pozdeji obnovena radeji uz jako samostatne stojici vez, ktera se zacala stavet r. 1694 a plne dokoncena byla az r. 1852. Dnes tedy stoji vlastne ‘pres ulici’ vychodne od kostela. V dobe techto uprav patril kostel jezuitum (od r.1624, zatimco predtim slouzil temer sto let protestantum) – tomu odpovida typicky stavebni raz, patrny predevsim na pruceli. Ve stavbe kostela se tedy misi pozdni gotika presbytare s ranym barokem chramove lode a pruceli. Vetsina vnitrni vyzdoby je take barokni, pochazi z konce 17. a pocatku 18. stoleti, jejimi autory jsou predevsim Karl Dankwart a Jan Michal Fisee.
Zapadne od kostela, proti hlavnimu vchodu, stoji barokova kaplicka sv. Jana Nepomuckeho, renovovana r. 1824.
Jizne od kostela se nachazeji budovy vehlasneho Jezuitskeho gymnasia, zrizeneho kratce pote, co r.1624 jezuite prevzali skolu, zalozenou pri kostelu uz v polovine 16.stoleti. Studovaly zde mnohe vyznamne osobnosti nejen znojemske historie. Pri blizsim pohledu naleznete na dome pametni cedulku. Jezuity dále pripomina i nazev namesti, kde kostel stoji, i ulice, vedouci od kostela smerem k Velke Michalske a namesti Svobody.
Severne od hlavniho vchodu kostela je (krome cache :]) pruchod k jednomu z pozustatku mestskych hradeb. Ty byly budovany jiz od zalozeni mesta a dokonceny na prelomu 13. a 14. stoleti. Obrana zapadni a jihozapadni strany mesta byla nejjednodussi, prirozenou ochranu tu tvori strme svahy a skaly nad udolim Granickeho potoka a Dyje. V techto mistech stacila jedna hradebni zed, nejsilnejsi cást navíc tvorily mohutne hradby znojemskeho hradu, navazujici na hradby mestske. Ze severni, vychodni a jizni strany bylo mesto zranitelnejsi, opevneni tu tedy tvoril slozitejsi systém. Hlavni hradebni zed byla vysoka kolem 6m a silna asi 2 metry. Byla postavena z mistniho kamene – ruly – a zakoncena cimburim, na jeji vnitrni strane obihal ochoz. Asi 5 az 10 metru pred hlavni hradbou probihala nizsi parkanova zed, nekde oddelena i mensim prikopem, a pred ni pak byl mohutny hlavni prikop, siroky asi 20 metru. V jiznim a vychodnim useku byl system dokonce trojpasmovy - pred hlavnim prikopem byla jeste treti predsunuta obranna zed a pred ni opet prikop. Na dulezitych mistech bylo opevneni posileno valcovymi nebo hranolovymi vezemi – bastami, ruzne vysokymi, vetsinou však kolem 10m. Ty byly také zakonceny cimburim a mely kuzelovou nebo valbovou strechu. Vzdalenost mezi bastami byla 50 az 80 metru. Do stredovekeho Znojma se v dobe plneho opevneni vstupovalo pouze ctyrmi branami. Od Prahy tzv. horni ci severni branou, která jedina se dochovala a muzete si ji prohlednout v ramci hledani této cache. Z dolni ci jizni brany (pro cestu od Vidne) se zachovala pouze jeji hranolova vez, dnes znama jako Vlkova (byt spravnejsi nazev je Vlci) vez. Na vychode, od Brna, se prichazelo tzv. stredni branou, která se ale nedochovala. Nejmene vyznamna brana byla na zapade, k ni nevedla zadna vyznamnejsi cesta, pouze se ji vodil k Dyji napajet dobytek - byla tedy nazyvana napajedelska. Z ni zustal vlastne jen nazev, který dnes nese ulice mirici od mesta dolu k rece.
Mam-li popis mista dovest k uplnosti, zminim ješte budovu mestskeho archivu (stojici vychodne) a Veselou ulici, mirici k jihu. Jeji nazev mozna pochazi z pozdniho stredoveku, kdy zde pry bylo velke mnozstvi vykricenych domu. Do roku 1454 ovsem tvorila zidovske ghetto, oddelene od zbytku mesta brankami. V kratoucke bocni ulicce nedaleko Vaclavskeho namesti (dnes ji poznate podle obchudku Stella) byvala synagoga, z niz se dodnes zachovala mikve. Ale to uz je zcela jiné tema…
Uvod tedy mame za sebou, muzeme se, vyzbrojeni informacemi, smele vypravit pro cache. Nasleduje další povidani, spojujici tipy kde zacit a kudy jit s dalsimi informacemi, co je v blizkosti kostela k videni.
TIPY NA VYPRAVU ZA CACHE – KDE ZACIT, KUDY JIT A CO JE KOLEM ZAJIMAVEHO K VIDENI
Jako vychozi bod, pokud si samozrejme svuj pohyb po Znojme nenaplanujete zcela po svem, doporucim namesti Svobody. Dostat se tam muzete ruzne, podle toho, jak jste se ve Znojme ocitli.
> Pokud prijedete autobusem od Prahy, muzete se nechat vyplivnout jeste pred hlavnim autobusovym nadrazim na zastavce Znojmo,,nám.Svobody lázne … a je to. Ale klidne jedte az na konecnou, a budete na tom stejne jako ti, co prijedou vlakem. Vyzkouset znojemskou MHD muzete, ale nestoji to za to. Radeji najdete mezi vlakovym a autobusovym nadrazim postu a od ni vyrazte nahoru ulici Rudoleckeho, která vas privede do Husovych sadu. Ty tvori prijemnou spojnici jizni a severni casti mesta, vede tudy i pekna cyklostezka, a když pujdete porad nahoru (mimochodem, podel vychodniho okraje historickeho mesta, predpolim hradeb, na nekolika mistech i zde dochovanych), dovedou vas neomylne az na namesti Svobody.
> Pokud jste prijeli autem, není také moc co resit, skoro cele namesti tvori velike (bohuzel placene) parkoviste. Ale parkovani se da najit i bezplatne v prilehlych ulicich kolem panelaku, u zimniho stadionu atp. – obtizne je to podle denní a rocni doby nekdy vice, nekdy méne.
At uz jste se tam dohrabali jakkoliv, urcite postavte sve nohy na VYCHOZI BOD, zhruba na N48°51.579 E16°02.879. Stojite pred horni, prazskou branou, jedinou, která se dochovala ze znojemskych stredovekych bran, i když jen jako soucast domu – zustal z ni goticky kamenny portal a klicove strilny, puvodne prilehla vez ji uz nezustala. / Vlevo je budova mestskych lazni a pred ni je vstup do Husovych sadu. Pokud jste tudy neprisli, muzete aspon nakouknout a treba se tam pozdeji vratit na prochazku nebo si odpocinout ve stinu stromu. Je to jeden z nejvetsich znojemskych parku, který vznikl v predpoli mestskych hradeb na miste zasypaneho velkeho prikopu. Prave pri prochazce timto parkem muzete videt další dobre zachovalou cást opevneni i s parkanovym valem a vyraznou hranolovou bastou. Za laznemi v parku je i male mestske koupaliste, stridave otevrene i zavrene, aktualni stav si budete muset overit. /
Ted ale stojime pred branou, ze ano. Vetsinu casu je brana otevrena a muzete ji symbolicky vkrocit do mesta. Vzapeti z nej ale zase vypadnete a vydejte se k jihozapadu (zprava) kolem zelezarstvi, které pekne cele obejdete. [Jen pokud jste prijeli na kole, zamyslete se, jestli se vam ho bude chtit vynest kousek po schodech – jestli ne, jedte smerem do mesta a první odbockou doprava uzkou ulickou (Jezuitska) – pozor, je jednosmerna, takze mozna uz spis pesky - a dostanete se primo ke kostelu zezadu.] Cestou na jihozapad muzete po prave ruce obdivovat velikou, az spis obludnou budovu oblozenou kachlickami – dnes tam sidli Urad práce a Financni urad, postavena ale byla jako OV KSC a dodnes ji vsichni rikaji Bily dum. Klidne to s kracenim na jihozapad trosku prezente a bezte az na místo, kde za malym miniparcikem prudce klesa jedna ulice dolu do lesa a hned vedle klesa jina ulice o neco méne prudce smerem k zajimavym vilkam. Je tam pekny vyhled do udoli Granickeho potoka, a také si muzete poradne prohlednout zvlastni kulaty dum po vasi leve ruce, o kterem bude ješte rec. Pokracujte doleva skrz miniparcik, tam, kde jste jiste jiz zahledli hradebni zdi. Vyjdete po schodech a vida, jste za parkanovou zdi, po leve ruce mate malou valcovou bastu. Další schody, branka a hle, jste zase ve meste, prekonali jste hlavni hradbu! Ve stredoveku to tak jednoduche rozhodne nebylo. Muzete se vrhnout do hledani cache.
Vylezte po nekolika schudcich na ochoz hlavni hradebni zdi, nebo spise na to, co z ni zbylo. Je odtamtud prekvapivy vyhled. První co uvidite, když vylezete na ochoz a podivate se primo pred sebe, bude asi zapadnim smerem pres udoli kostel sv. Hyppolita na Hradisti (bachrata kulata lod a stihlejsi vez) a velmi blizko u nej kaple sv. Antonina Paduanskeho tamtez.
Trosku popojdete a o neco vic doprava muzete zahlednout i pomerne znamou Maresovu vilu, peknou ukazku funcionalismu, ale najit ji asi nebude snadne na první pohled. O ni mozna jindy. Naopak nalevo byste celkem bez problemu meli najit malou, ale na hrebeni kopce vyraznou Eliasovu kapli (zamerit si ji muzete podle stejnojmenne cache :] ). Ješte o neco doleva jsou k videni hradistske terasy, opet muzete zamavat na cache U Josthy, a pod nimi je videt i voda znojemske prehrady a dozadu ubihajici udoli Dyje. Pod Hradistem na svahu lze zahlednout bile kaplicky krizove cesty. Uplne vlevo, pohledem uz zpatky ve meste, muzete videt casti znojemskeho hradu a mestskeho muzea, pozornosti asi neuniknou vyrazne cervene strechy veze a hlavni lodi Mikulaskeho kostela. Pokud popojdete po ochozu nad branku, do mist kde je uz jen pozustatek siroke valcove basty, muzete se opet podivat na ten zvlastni kulaty dum. Puvodne to byla delova basta, vystrcena z hradeb zrejme jednak proto, aby pekne kontrolovala prostor pred prazskou branou, hlavne vsak kvuli skladovani strelneho prachu - aby pri pripadnem vybuchu nedoslo k prolomeni hradeb nebo pozaru uvnitr mesta.
Prohlidkou hradeb jste mimo jiné overili, ze z nich nevyhlizi zadni mudlove, a muzete se smele vrhnout do hledani cache. Nemelo by to byt nijak tezke, jen prosim davejte pozor, abyste nebyli spatreni, lide se objevuji necekane z vice smeru, kolem jsou i nejaka okna...
Pozdeji, pri prohlidce kostela, si muzete vsimnout mimo jineho i maleho, ale zajimaveho detailu. Na rohu kostela prilehlem k cache je kamenna pametni deska ci snad primo zakladni kamen, ve kterem jsou zachovane morske lastury - zvlast v leve casti je jedna velka a na prvni pohled patrna. Nevim presne, odkud kamen pochazi, ale zdaleka to nebude. Ano, i v okoli Znojma byvalo more :].
PAR POZNAMEK O CACHE JAKO TAKOVE
Cache je jiz od zacatku v podstate prazdna, obsahuje jen par drobnosti, treba na pamatku pro prvniho hledace. Témer prazdna je zcela zamerne – ac je pomerne mala, svou polohou muze poslouzit jako prilezitostna prestupni stanice pro cestovatele, TravelBugy nebo GeoCoiny. S ohledem na toto mozne vyuziti prosim cache zbytecne nezaplnujte. Napríklad vselijake priserky z kindervajicek a veci podobneho typu bych v ni nevidel prilis rad. Pro tuto cache také prohlasuji, ze z ni kdokoliv muze odnest nejakou tu malickost bez toho, aby za ni za kazdou cenu vlozil nahradu. Uvazujme o této schrance spise jako o prerostle micro, kde vlastne zadny obsah na vymenu byt nemusi. (Dodatek - reaguji ted na nekolik prvnich hledacu: Jiste ze tam spousta vecicek byt muze, neni zde zadny kategoricky zakaz - ale pokud prijdete s TB a budete na nej potrebovat udelat misto, proste cache bez rozpaku 'vycistete' :]). Diky vsem za pochopeni. :]
Preji hodne zabavy a prijemnych chvil, at se Vam ve Znojme libi!
P.S. Od 29.1.2007 mela tato cache v miniserii sestricku - Znojemske hradby II. - JIH (visit link) Ale uz ji zase nema...
Puvodni verze cache byla ukryta v dutine akatu vpravo za kovovou brankou vedouci od hradeb ke kostelu. Po dvou letech bez problemu pak behem nekolika mesicu trikrat za sebou vzdy velmi rychle zmizela. Asi se na ni nejaka nestastna bytost zamerila a chodila ji opakovane vykradat. Ted s novym ukrytem zkousim, jak dukladne to tato bytost bere...
Additional Hints
(Decrypt)
[CZ] anuber, nyr ar hcyar. arcefv an av.
[ENG] hc, ohg abg ng gur gbc. fnsr sebz enva.