Ustredni jatky prazske 1895 Mystery Cache

HISTORIE

Podnet k zrizeni ustrednich jatek prazskych dal vynos kralovskeho mistodrzitelstvi z 3.cervence 1872 o zruseni malostranske porazky. Vsechny prazske jatky se do te doby nachazely uvnitr mesta, za hradbami, v nevyhovujicich hygienickych podminkach. Mnozily se i stiznosti obyvatel na zapach z jatek a rev zvirat. Bylo rozhodnuto o prestehovani jatek za hranice mesta. Zvolena jatecni komise vybrala za misto vybudovani ustrednich jatek Holesovice, oblast za karlinskym viaduktem. Protoze slo o financne velmi narocnou investici, musela si mestska rada zajistit, aby byl provoz jatek rentabilni. Po slozitych, zdlouhavych jednanich byl 5.1.188(B) schvalen a 9.3.1889 potvrzen panovnikem zakon, ktery narizoval povinne uzivani jatek pro vsechny obce prazske i predmestske. Lhuta tri let, do kdy mely byt jatky zrizeny, musela byt prodlouzena kvuli sporum o to, zda maji byt jatky jedny nebo dvoje (zvlast pro vnitrni mesto a zvlast pro predmestske casti) o dalsi tri roky.

AREAL JATEK 

Projektantem jatek byl Josef Srdinko, mestsky stavebni rada a zkuseny architekt (mestanska divci skola ve Skolske, realne divci gymnazium v Lazarske, mestanska divci skola Na rejdisti, ale take mestsky chudobinec ve Vysehradske ulici, v nemz dnes uraduje ministerstvo spravedlnosti). Jatka z jeho dosavadni tvorby naprosto vybocovala, ale presto se s nimi vyrovnal se cti.

Hlavni vchod byl koncipovan z jizniho Bubenskeho nabrezi, kde zustal az do dnesnich dnu, stejne jako dvojice soch na vysokych zdenych podstavcich podle navrhu Bohuslava Schnircha a Cenka Vosmika. Zejmena Schnirch, autor Muze s bykem, byl prvotridnim socharem spolupracujicim s prednimi ceskymi architekty, predevsim s Josefem Zitkem, diky cemuz vznikly jeho slavne trigy pro narozni pylony Narodniho divadla nebo lvi a sfingy hlidajici vchody do Rudolfina.

Dne 1. cervence 18(F)5 byly konecne otevreny Ustredni jatky kralovskeho mesta Prahy. Soucasti arealu byl domek pro vratneho, jatecni burza, prodejna masa z vyseku, hostinec, budova pro spravu jatek, vyberny, chlevy a dalsi zarizeni, predevsim pak jatecni cast, kde byly i chladirny a laborator.

Ustredni jatky a dobytci trh mely od sameho pocatku svuj vlastni vodovod a kanalizaci. Mohutne ocelove stresni konstrukce budov jsou dilem tovarny Ceskomoravska - Kolben - Danek.

V roce 192(E) zde zahajila provoz Reznicko-uzenarska banka, kde probihaly veskere platby za koupene a prodane zbozi.

Jiz ve dvacatych letech se objevovaly snahy zridit nove, modernejsi jatky, protoze tyto jiz prestavaly vyhovovat zvysenym potrebam rozsirujicicho se mesta. Presto byly zruseny az v roce 19(A)3, kdy byly otevreny nove masokombinaty v Pisnici a Cakovicich.

Nasledne tu byla otevrena trznice, ktera slouzi dosud.

PROVOZ JATEK 

Podel cele zapadni hranice ustredniho trhu vedla zeleznicni vlecka zakoncena rampou. Odbocovala z nadrazi Praha-Bubny a do jatek smerovaly dve koleje spojene vyhybkami. K vykladce bylo mozne pristavit najednou az 18 vagonu. Hlavni trhy na zivy dobytek se konaly dvakrat tydne - v pondeli a ve ctvrtek. Jatecni cast mela porazky, vysek, trznici masa, masne komory, chladirny, stanoviste povozu, strojovnu, sklad kozi, kotelnu, skladiste uhli, strevarnu, drzkarnu, kaliste bachoru, laborator. Nejvetsi plochu ze vsech staveb jatek - asi 11 500 m2 - zabirala budova veprove porazky, vystavena podel cele severni fronty jatek v delce priblizne 230 metru a sirce (C)0 metru. Zapadne od vchodu byvaly tri budovy chlevu, v nichz bylo mozne ustajit asi (D)70 kusu hoveziho dobytka. Severne od trznich chlevu bylo otevrene, obdelnikove dlazdene trziste, opatrene zeleznymi zabradlimi pro privazani 1600 kusu dobytka. Kupci si tak mohli bez nebezpeci vybirat. Byla tu i mostni vaha k soucasnemu vazeni vetsiho poctu dobytka najednou. Ke krytemu trzisti prilehala na severni strane kryta trznice, do ktere se veslo zhruba 600 kusu. Trznice na veprovy a drobny dobytek byla oddelena ulickou. V trznich chlevech a venkovnich salasich bylo mozne ustajit asi sest tisic vepru. V jihozapadnim cipu trzni casti stala mensi prizemni budova pro prodej masa, sadla a krve z nuceneho vyseku. Cekarna a prodejna, kde si lide mohli koupit nanejvys tri kilogramy masa nebo sadla, byla pristupna primo z ulice. Prodavalo se pod dozorem veterinarniho lekare. Osoby, ktere maso dal zpenezovaly, mely nakup zakazany. /Svet prace/

KOSEROVANI 
Dnesnim ochranarum prirody a milovnikum zvirat by se zrejme vubec nelibilo tehdejsi usmrcovani dobytka. Dost dlouho se totiz take v prazskych jatkach porazelo zidovskym ritualnim zpusobem, tzv. koserovanim, coz je vykrvaceni zvirete bez predchoziho omraceni.

strazce milosrdne smrti

Evropska komise chce zajistit, aby na jatkach zvirata trpela co nejmene. Deni na jatkach se totiz ridi zastaralymi pravidly z roku 1993. Na kazdych jatkach by mel nove byt povinne jakysi "strazce milosrdne smrti", ktery by dohlizel na to, aby zvirata netrpela zbytecne. I dalsi pracovnici jatek by meli mit certifikaty humanniho zpusobu zabijeni zvirat. Tyto certifikaty by bylo nutne kazdych pet let obnovovat. Menit by se mely i technicke standardy. Take by mela vzniknout jakasi centrala v kazde zemi, na kterou by byla vsechna jatka napojena. Ta by v pripade potreby ihned informovala o epidemiich jatecnich zvirat apod.
(18.9.2008, www.ct24.cz)

OBJEKTY JATEK

Zofinek

Burza, elegantni stavba, jiz se prezdivalo „Zofinek“ nas svym noblesnim vzhledem oslovuje i po letech. Musela vypadat reprezentativne, protoze se v ni hralo o spoustu penez. Uzaviraly se tu i ze soucasneho pohledu neuveritelne vynosne obchody, zvlaste po tom, co si v ni sve prostory otevrela Reznicko-uzenarska banka. Roku 1929 uz bylo prostrednictvim banky proplaceno 73 milionukilogramu masa a 85 milionu kilogramu ziveho dobytka v cene 1 870 000 000 Kc! Tehdy take na jatkach pracovalo cca 1500 zamestnancu.

Dvoupatrova spravni budova, situovana za burzou, tvorila centrum rizeni trhu a jatek.

Vodarenska veZ PraZskych jatek
Sloh - novobarokni
Architekt - Josef Srdinko
Stavitel - fa Elhenicky na Smichove
Prislusenstvi - hodiny, studna

 

River Town Prague

Podle predstav novych americko-izraelskych najemcu (majitelem je mesto) se ma stat trznice nejenom mistem soustredeneho nakupovani, ale take zabavy a odpocinku: River Town Prague. Mimochodem, v hale c. 25, kde byla puvodne trznice hoveziho dobytka, ma byt otevrena nejvetsi prazska diskoteka - tady byl skot nabizen na plose tri tisic tri set metru ctverecnich...

ULOZENI CACHE 

Uvodni souradnice vas privedou pred branu arealu, kde si muzete prohlednout alegoricke pilire.

Samotna cache je jiz ulozena mimo areal jatek, resp. trznice. K jejim souradnicim se dostanete po dosazeni pismen z predchoziho textu: 

ZDROJE
Judr. Zdimal – Prazske jatky (vyd. Prota, 1932)
Miroslav Moutvic: Ustredni jatky mesta Prahy v Holesovicich 1895-1951 (Praha 2007)

Historie verzi
ver.0.0 09.06.06 ulozena, zmizela pred zverejnenim cache
ver.1.0 30.06.06 zalozena, 08.07.06 odstranena restrikce PM
ver.2.0 21.11.06 zmena listingu a vypoctu final stage
ver.2.1 21.12.07 renovace, vymena krabicky i logbooku
ver.2.2 05.02.08 renovace po ztrate

ver.2.3 26.04.09 zmena umisteni na stejnych souradnicich
ver.2.4 04.04.10 ulozen finalni, docasny logbook pred archivaci

Posledni kontrolni navsteva: 4.4.2010
Posledni editace listingu: 26.4.2010

KARMA	Cache zazila zmenu listingu i umisteni. Predpokladem pro jeji dlouhou zivotnost byla radnici Prahy 7 planovana pozitivni promena mista, kde je cache umistena. Zamer nebyl zcela realizovany (a byl i zrejme utopicky vzhledem ke kvalite nasich spoluobcanu) a prostredi se meni vyrazne k horsimu. Nebude to bohuzel prvni keska, kterou jsem z tohoto duvodu archivoval. !!! PLANOVANA ARCHIVACE !!! Protoze se misto finalky zmenilo tak, ze tam jiz nelze ulozit logbook, najdete ho cca 20 m zapadneji: KOREKCE FINALNICH SOURADNIC: N= - 0°00.002´ E= - 0°00.013´
KEŠKY	(PO DATU 30.4.2010 PONECHAN POSLEDNI LOGBOOK JEHO OSUDU. MOZNOST LOGOVANI BEZ ZARUKY)