Naučná stezka Po stopách Františka Malocha byla otevřena na podzim r. 2003. Težištěm naučné stezky je chráněné území Malochova skalka a rezervace polesí Háj. S přírodními a historickými zajímavostmi na trase návštěvníka seznamuje 11 informačních tabulí s texty, mapkami, fotografiemi a ilustracemi. Stezka je věnována významnému botanikovi a učiteli Františku Malochovi (1862 – 1940). Svůj výzkum zaměřil nejen na Plzeňsko, ale i na Šumavu, Brdy, Český les a Domažlicko. Výsledkem jeho bádání byla encyklopedie Květena v Plzeňsku, dodnes považována za jedno z nejvýznamnějších pojednání o flóře, daleko přesahující rámec kraje. Františku Malochovi byla v r. 1951 odhalena pamětní deska na skalce, kterou rád navštěvoval a která je v místě 4. zastavení na naučné stezce. Autorem koncepce naučné stezky, textu a většiny fotografií na informačních panelech je absolvent Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni PhDr. Petr Charvát, který se zpracování naučné stezky věnoval ve své rigorózní práci.
Naučná stezka je dlouhá přibližně 9 km. Cesta je většinou dobře schůdná, s nenáročným terénním profilem. Svým průběhem ji lze doporučit i pro rodiny s dětmi, nicméně je třeba děti ohlídat (vzít je za ruku) na některých úsecích, kde je na pravé straně prudký sráz skalnatým terénem dolů k řece. Nedoporučujeme pro kočárky, pro osoby se sníženou pohybovou schopností a raději ani pro kola. Doporučujeme pevnou obuv, dlouhý oděv a v letním období případně repelent proti klíšťatům a následnou domácí prohlídku. Okolí Berounky je krásné, nicméně na klíšťata bohaté. Na trase je mnoho krásných rozhledů do údolí Berounky, především od Malochovy skalky. Mimořádným zážitkem pro milovníky přírody je jarní období s množstvím pestré květeny nebo časný podzim s dozlatova zbarvenými habry, které zde dominují. Cesta, vedoucí po žluté turistické trase je zároveň nejstarší cestou na Plzeňsku, která byla v r. 1893 upravena výhradně pro turistické účely ve spolupráci tehdejší Obce Plzeňské s Klubem českých turistů.
K 49°46,562, 013°24,542 - puvodní pocet Boleveckých rybníku (AB)
L 49°47,061, 013°25,074 - rok odkoupení tvrze městem Plzeň (ABCD)
M 49°47,363, 013°25,431 – číslo popisné mlýna postavené mlynářem Martinem Janatou (AB)
N 49°47,097, 013°26,148 – množství nashromážděných rostlin botanikem Františkem Malochem (ABCDE)
O 49°46,896, 013°26,120 – stáří spilitu v Malochově skalce v milionech (ABC)
P 49°46,500, 013°26,305 – nadmořská výška, ve které řeka Berounka ústí do Vltavy (ABC)
Q 49°46,673, 013°26,534 – rok vyhlášení přírodní rezervace Háj (ABCD)
R 49°47,079, 013°26,825 – počet vegetačních pater v polesí Háj (A)
S 49°47,322, 013°26,766 – počet typů kreslených listů na informační tabuli (A)
T 49°47,709, 013°27,063 – počet rybníků v katastru obce (A)
K= AB/3
L= (1530-ABCD)/5
M= A+B
N= (ABCDE/1000)-19
O= (ABC/100)+3
P= (A+B+C)-15
Q= (A+B)-(D-C)
R= A/4
S= A+2
T= A
Souřadnice finálové keše tedy jsou: 49°KL,MNO 013°PQ,RST
Vzhledem k potížím při dohledávání uznáme log i při zaslání správných finálových souřadnic, nejlépe i s přiloženou fotografií z místa hledání.