Hledani Jezci skaly vas zavede na zriceninu hradu Rabstejna na ostroh nad rekou Jihlavou, blizko vodni nadrze Mohelno. Rabstejn zalozili v 1. polovine 14. stoleti pani z Janovic, pripominan roku 1358. V roce 1371 byl majetkem markrabete Jana Jindricha, na pocatku patnacteho stoleti zde sidlil loupezny rytir Hynek Suchy-Cert z Kunstatu a Jevisovic, ktery odsud podnikal sve koristne vypravy. Za husitskych valek zde radila druzina rabujici siroke okoli. Velkomeziricsky snem proto roku 1440 rozhodl, ze ma byt hrad vykoupen a zboren, k cemuz take zanedlouho doslo. Jako "hrad Rabstejn zboreny" se pak uvadi v roce 1476.
Na vychozich souradnicich naleznete sipkovnik s nekolika tabulkami. Soucet vzdalenosti na nejspodnejsi z nich da hodnotu cisla X1, soucet vzdalenosti na druhe nejspodnejsi cislo Y1. Polohu prvni zastavky spocitejte ze vzorce.
N1 = N0 + (2 * X1 + 24) / 1000
E1 = E0 - (10 * X1 - Y1 - 6) / 1000
Na prvni zastavce s vybornou vyhlidkou na vodni nadrz Mohelno naleznete pamatnik a na nem letopocet ve tvaru ABCD. Cislo X2 ziskate sectenim cislic A+C, cislo Y2 obdrzite sectenim B+D.
N2 = N1 - (X2 + Y1 - 8) / 1000
E2 = E1 + (2 * Y2 - 19) / 1000
Na druhe zastavce roste strom. Neni osamely, ale snadno jej poznate - je v tom miste zretelne jediny sveho druhu. Strom stejneho druhu na hrade nenajdete. O jaky strom jde?
- Quercus robur (X3 = 1)
- Fagus sylvatica (X3 = 2)
- Acer platanoides (X3 = 3)
- Pinus sylvestris (X3 = 4)
- Picea abies (X3 = 5)
- Populus tremula (X3 = 6)
- Ulmus laevis (X3 = 7)
- Carpinus betulus (X3 = 8)
- Sequiadendron giganteum (X3 = 9)
- Cucumis sativus (X3 = 10)
Strom jiste snadno urcite a pak uz zbyva jen vypocist souradnice Jezci skaly.
N3 = N2 + (X2 * X3 - 10 * X3 + 6) / 1000
E3 = E2 - (10 * (X2 - X3) + 3) / 1000
Od 21. dubna 2006 sidli na hrade novy pan, pan Jezek z Rabstejna.