PELCL Frantisek Martin (* 11. 11. 1734 Rychnov nad Kneznou, + 24. 2. 1801 Praha) - cesky historik a narodni buditel
Predni osobnost ceskeho osvicenstvi a pocatku narodniho obrozeni F. M. Pelcl dvacet sedm let vychovaval hrabeci syny. V sedesatych letech Sternberky a od roku 1769 ctyri syny F. A. Nostice. Projevoval soucasne neobycejnou aktivitu ve vedecke praci a vlastenecke cinnosti. V 70. letech patril spolu s Voigtem k nejagilnejsim ze skupiny osvicenskych vedcu sdruzenych kolem I. Borna pri vydavani Prazskych ucenych zprav a v Soukrome ucene spolecnosti.
Pelcl jako historik navazoval na Dobnera a osvicensky kriticismus je u neho spjat s narodnim a jazykovym vlastenectvim. V roce 1774 vydal sve prvni uspesne dilo Strucne dejiny Cechu a roku 1775 dosud nepublikovanou Balbinovu Obranu jazyka ceskeho, ktera vzbudila mimoradny ohlas. V 80. letech napsal monografie o Karlu IV. a Vaclavu IV., slovnik jezuitskych vedcu a spisovatelu v ceskych zemich a Dejiny Nemcu a jejich jazyka v Cechach. Vyvrcholenim Pelclovy historicke prace byla Nova kronika ceska, jez vychazela v letech 1791-95. Zatimco predchazejici prace psal Pelcl nemecky, Novou kroniku napsal cesky. To bylo vyznamnym literarnim a buditelskym cinem, jimz zpristupnil sirsim vrstvam ctenaru dosavadni vysledky vyzkumu ceskych dejin.
V lednu 1793 byl Pelcl jmenovan prvnim profesorem nove zrizene katedry ceske reci a literatury na prazske universite. Ziskat tuto funkci v dobe, kdy v popredi vlasteneckeho usili byla obrana ceskeho jazyka a pece o jeho rozvoj, bylo vlastne vyznamnym vlasteneckym poslanim. Jmenovani tak zvyraznilo predni misto Pelcla mezi ceskymi vlastenci. Pelcl sam nekolikrat vystoupil na obranu ceskeho jazyka a take jeho projev pri zahajeni prednasek na universite je zarazovan mezi nejvyznamnejsi obrany ceskeho jazyka.
Uzka dlouholeta spoluprace i osobni pratelstvi spojovalo Pelcla s vedouci osobnosti pocatku obrozeni J. Dobrovskym. Pravidelne styky udrzoval i s V. M. Krameriem, pro jehoz noviny byl v roce 1789 ustanoven cenzorem. Spolecne s nimi uvazoval o zalozeni spolecnosti, ktera by pecovala o rozvoj ceskeho jazyka, o sestaveni uplneho ceskeho slovniku a vydavani ceskeho literarniho casopisu. Smrt vsak nedovolila Pelclovi tyto plany realizovat.
Kutnar F.: Prehledne dejiny ceskeho a slovenskeho dejepisectvi, I, Praha 1973; Slavik B.: Od Dobnera k Dobrovskemu, Praha 1975
Frantisek Martin Pelcl, tez Pelzel (11. listopadu 1734 Rychnov nad Kneznou – 24. unora 1801 Praha) byl cesky spisovatel, historik a filolog. Studoval v jezuitske skole, pote studoval v Praze filosofii, teologii a prava. Roku 1757 odesel studovat do Vidne, kde studoval estetiku a historii. V letech (1761–1769) byl vychovatel hrabat ze Sternberka, pote pusobil jako vychovatel u Nosticu. Od r. 1773 vyucuje cestinu a dejepis ve Vidni. Roku 1793 se stava profesorem cestiny na prazske univerzite. Dilo * Kurzegefasste Geschichte der Böhemen von den altesten bis auf die itzigen Zeiten – praktiky se jedna o poznamky k vykladu u Nosticu. * Kaiser Karl der Vierte, könig in Böhmen dvousvazkove dilo o Karlu IV. * Nova kronika ceska – ctyrdilna, zacina rokem 1434. Stala se vzorem pro mnoho narodnich buditelu. Dale napsal celou radu knih (vesmes v nemcine, vetsinou se zabyva ceskou historii, nebo reci. Vydal i nekolik knih, ktere drive nemohly byt vydany. Napr. Balbinovu obranu ceskeho jazyka.
zdroj: Wikipedia
Najdete hrob Frantiska Martina Pelcla.
Spocitejte pocet pismen A a O na nahrobnim napisu (zacina "Fr.", konci "MCMVII."). Pocitejte dukladne, deska je zjevne prokleta a pismena rada pred hledaci skryva.
K zemepisne sirce (N) nahrobku prictete A * 2,0215" (obloukovych vterin), k delce (E) O * 12,4440".
Na vyslednych souradnicich najdete krabici o prumeru 19 a vysce 25 cm.