Most Dr.E.Benese Traditional Geocache

No a kdyz se Pitris rozhodnul, ze tuto cache prenecha na adopci, tak jsem se toho rad ujal. Puvodni misto, ale jiz neslo pouzit, nebot bylo za svoji pusobeni tolikrat ukradena, ze jsem se rozhodl o zmenu souradnic na dnes jiz (snad) bezpecne misto.

K nejvýznamejším komunálním stavbám období I. republiky patrila stavba Mostu dr. Edvarda Beneše.

První most v Ústí nad Labem

V letech 1871-1872 byl postaven první most v Ústí nad Labem. Byl to kombinovaný dvoupatrový most, horní patro sloužilo železnici a spodní povozum a peším. Pocátkem století již prestal starý most vyhovovat potrebám mesta, predevším pro velmi špatné nájezdy na spodní patro. Delší povozy a zejména nákladní automobily a autobusy mely predevším problémy s vytácením v ostrých zatáckách za mostními portály. V roce 1945 byl starý železnicní most poškozen pri bombardování mesta. Po válce byl provizorne opraven a sloužil až do poloviny 50. let, kdy byl o nekolik metru níže po Labi postaven nový železnicní most, urcený výhradne pro železnicní dopravu a prechod peších po lávkách. Urcité období stály oba mosty vedle sebe, v roce 1958 byl starý železnicní most rozebrán a odstranen. Zbyly po nem v labském koryte viditelné základy pilíru a na ústecké strane torzo nájezdu nad železnicní tratí Praha-Decín.

Výstavba druhého labského mostu

Výstavba nového labského mostu byla z technického hlediska znacne komplikovaná. Mostní konstrukci nesly dva pilíre postavené nedaleko brehu reky. Rozpetí mezi obema mostními pilíri pres Labe ciní 123,60 m, což byla tehdy nejvetší vzdálenost u mostních konstrukcí v celé CSR. Navíc z duvodu dopravní obslužnosti mostu bylo nutno na ústeckém brehu zrídit železnicní viadukt za neprerušeného provozu dráhy a asanovat podstatnou cást mestské zástavby pro vytvorení mostního námestí pozdeji nazvaného Predmostí. Obrovské rozpetí mostního oblouku vyžadovalo i odlehcenou konstrukci pokryvu vozovky. Z tohoto duvodu bylo mostní dláždení zhotoveno z drevených špalíku.

Veškeré práce na stavbe mostu byly roku 1934 velmi ulehceny nízkým stavem vody. Zapocala stavba mostních pilíru pomocí kesonových zvonu, každý vážil 37,5 tuny. Na strekovské strane byl keson snýtován 17. kvetna. Nejdrív bylo nutno vyhloubit základy pilíru, zhruba 10 metru pod úrovní labského dna. V kesonech se pracovalo nepretržite na 3 osmihodinové smeny po 17 delnících. Hloubení základu postupovalo tempem 30 cm denne. Vytežená zemina byla v kbelících dopravována elektrickým výtahem na povrch a odvážena v dulních vozících. Na strekovské strane se v hloubi 7 metru narazilo na obrovské cedicové balvany, které musely být odstreleny náloží. 18. cervna byly výkopové práce ukonceny na kóte 122,52 m nad morem, tj. 10,22 m pod nulovou hladinou Labe. Vyhloubené komory byly obloženy kvádry ze slezské žuly a zevnitr vybetonovány. 13. srpna zacaly práce na hloubení základu mostního pilíre i na ústecké strane. I zde bylo nutno odstranovat cedicové balvany pomocí trhavin. Z duvodu znacne kyselé reakce labské vody se musely pilíre betonovat železoportlandským a vysokopecním cementem. Pri hloubení základu pro mostní pilíre bylo vyteženo 3 350 m3 zeminy a kamenu. Výstavba mostních pilíru spotrebovala 4 000 m3 betonu, zhotoveného ze 690 tun cementu, 100 tun železných armatur a 360 m3 žulových kvádru.

V letních mesících roku 1934 zacaly práce na úpravách nábreží na ústecké strane. Bylo nezbytné predevším nove postavit 70 metru dlouhou hráz v okolí mostu. Stavbu hráze provedla ústecká firma Wähner & spol.

V zime dodaly Vítkovické železárny ocelovou mostní konstrukci. Vítkovická ocel byla podrobena 2 000 zkouškám pevnosti a její kvalita byla pak shledána jako výtecná. Celková váha ocelové mostní konstrukce cinila 1 760 tun. Vítkovické železárny dodaly prefabrikáty pro mostní oblouky a vozovku, pražská firma bratrí Prášilu mostní prícníky a ústecká firma Georg Schicht nosníky chodníku a zábradlí. Celkovou montáž zajistily Vítkovické železárny. Na drevené lešení pro montáž mostní konstrukce se spotrebovalo 1 200 m3 stavebního dreva. Lešení nesmelo prehradit labskou plavební dráhu a proto byl ponechán 30 m široký pruplav pro lode, preklenutý provizorními ocelovými mosty. Montáž ocelové mostní konstrukce zacala koncem kvetna 1935 na strekovské strane. Jednotlivé soucásti byly provizorne spojovány šrouby. Montáž ocelových dílcu mostu byla dokoncena 20. zárí 1935. Poté bylo provizorní spojení šrouby nahrazeno nýtováním. Vrtání der do dílcu a nýtovací práce provádelo 17 pracovních cet pomocí stlaceného vzduchu. Jednotlivé dílce ocelové mostní konstrukce spojovalo celkem 140 000 nýtu. 25. ríjna 1935 bylo odstraneno drevené lešení a oba pomocné ocelové mosty. Mezitím byly snýtovány ocelové nosice vozovky.

Na jare 1936 probehla zatežkávací zkouška viaduktu pomocí 68 tunové nákladní lokomotivy s 39 tunovým tendrem.

27. cervence probehla zatežkávací zkouška mostu pomocí 8 motorových tramvajových vozu, 8 nákladních vlecných vozu, kropicího vozu a jednoho desetitunového a jednoho osmnáctitunového parního válce. Most obstál bez problému. Krome toho týž den probehla s úspechem technickopolicejní zkouška kolejového svršku elektrické dráhy. Slavnostní otevrení

V nedeli 9. srpna 1936 byl Benešuv most slavnostne predán ústecké verejnosti. Na Predmostí byla postavena tribuna pro cestné hosty a prostor byl vyzdoben státními, ústeckými a strekovskými prapory. V 11.15 zaznela ceskoslovenská státní hymna. Poté následovaly slavnostní projevy ústeckého starosty Leopolda Pölzla, strekovského starosty Vincence Repky a ministerského rady dr. Karla Žižky z ministerstva verejných prací. Ve všech projevech zaznela myšlenka, že nový most je nejen spojením dvou obcí, ale i symbolem vzájemného porozumení Nemcu a Cechu. Po projevech se cestní hosté vydali za zvuku slavnostních fanfár do stredu mostu, kde Leopold Pölzl provedl slavnostní prestrižení pásky.

Financní náklady na stavbu Mostu dr. Edvarda Beneše Cisté financní náklady cinily približne 15,7 milionu korun, z toho:
- stavba mostu a železnicního viaduktu 14 185 000 Kc
- regulace labských brehu 635 000 Kc
- dlažba vozovky 290 000 Kc
- osvetlení 156 000 Kc
- mesto Ústí nad Labem uhradilo 12 677 000 Kc
- obec Strekov 3 023 000 Kc
s pripoctením nákladu na prípravu stavenište, vykoupení pozemku a budov cinily celkové náklady 20 380 000 Kc

Stavba mostu trvala 866 kalendárních dní, z toho bylo 650 dnu pracovních, na stavbe pracovalo každý den prumerne 69 delníku, náklady na mzdy delníku cinily 1 625 000 Kc, prumerná hodinová mzda byla 3,45 Kc pro pomocné delníky a 4,51 Kc pro specialisty.

Poplatky za užívání mostu V nedeli 9. srpna 1936 se ješte nevybíralo na moste mýtné, ale od pondelí museli uživatelé mostu platit následující taxy:

- jednorázové mýtné nezamestnaní i s bicyklem nebo vozíkem zdarma
- chodci, pasažéri v osobním voze, tramvaji nebo autobusu 20 haléru
- bicykl nebo vozík 20 haléru
- jezdci na koni 1 Kc
- jednosprežný potah 1,50 Kc
- dvousprežný potah 2 Kc
- motocykl 1,50 Kc
- motocykl se sajdkárou 2 Kc
- osobní automobil 2,50 Kc
- traktor 2 Kc
- príves za traktor nebo nákladní vuz 2 Kc
- autobus 5 Kc
- nákladní automobil 5 Kc
- nákladní automobil z okresu Ústí n. L. 3,50 Kc
- lehké tažné zvíre 10 haléru
- težké tažné zvíre 20 haléru
- mesícní predplatné pro žáky a studenty škol 1,50 Kc
- pro delníky a zamestnance s rocním príjmem nižším než 12 000 Kc 1,50 Kc
- pro obchodníky a remeslníky bydlící v Ústí n. L. a Strekove 3 Kc

Vybírání mýta bylo dost komplikované a zdržovalo provoz na moste. V ríjnu 1938 zrušila mýtné politickým gestem nacistická správa mesta a zároven prejmenovala most na Hermann-Göring-Brücke. Od té doby se poplatky za užití mostu již nikdy nevybíraly.

Cache je ulozena v miste zvyseneho pohybu lidi. Chovejte se proto podle toho a snazte se maximalne o to aby vas nikdo nevidel nebo nebyla cache ztracena padem do vody. Diky :-)