HISTORIE
Dvě dvojité vápenné Pacoldovy pece oválného půdorysu byly postaveny v druhé polovině 19. st. a dokládají vývoj průmyslu v Čechách. Vápenec se přímo do pecí navážel shora po dřevěné lávce, která se však do dnešní doby nezachovala. Vápenka pochází z období, kdy šachtové pece, podobné pecím železářským, definitivně překonaly dosavadní techniky pálení vápna v jámových pecích a vápenických milířích. Byl to ve své době významný vynález profesora pozemního stavitelství a rektora české techniky Jiřího Pacolda (1834 - 1907). Technologie byla výjimečná tím, že dokázala zpracovávat netříděný vápenec. Vápenek tohoto typu je v Čechách zachováno poměrně málo, rozšířenější byly vápenky kruhové.
Vápenka byla v provozu od roku 1898. Po 1. světové válce byla několik let v klidu, až v roce 1935 byl její provoz obnoven zásluhou obchodníka Surana. V roce 1938 byl provoz zastaven. Objekt včetně pozemku přešel po roce 1948 do rukou státu. Vlivem neujasněných majetkových poměrů mezi ejpovickými Rudnými doly a Ústavem pro výzkum rud (ten ji chtěl dokonce zbourat!), začala vápenka chátrat, jen filmaři z nedalekého Barrandova ji jako exteriérů využívali k natáčení (např.. film Přísně tajné premiéry).
V roce 1966 se podařilo Pacoldovu vápenku prohlásit za technickou památku. Její stav již nebyl ale uspokojivý. Povětrnostní vlivy způsobily borcení zdiva. Vápenka pak byla stažena kovovými pásy.
Koncem 70. let byla dána do správy ONV Praha 5, jemuž bylo zároveň uloženo, aby zadal projekt opravy. Bylo při tom uvažováno i o obnově funkce Vápenky. Zůstalo však jen u plánu...
Po roce 1989 byla vápenka vrácena v restituci potomku původního majitele. Teprve roku 2004 začala její rekonstrukce (když majitel dostal grant). Majitel měl v plánu vápenku opravit, v malém přístavku zřídit muzeum věnované zdejší historii těžby vápence a nedaleko objektu vybudovat restauraci. Na místě můžete zjistit, kolik toho zvládl...
Přírodní rezervace Homolka
V těsné blízkosti vápenky, na turistické trase Barrandovské skály - Chuchelský háj, leží Přírodní rezervace Homolka (vyhlášena r. 1982). Představují ji tři otevřené lomové stěny bývalého dolomitového lomu. Je zde odkryt geologický průřez svrchním silurem a spodním devonem.
Z místních vápenců se před časem zhotovovaly dlažební kostky pro pražské mozaikové chodníky.
Na Homolku se můžete dostat několika cestami: od relativně snadné (např.. ulicí Pod akáty), až po velmi exponovanou, kde může být chybný krok poslední!
Při stoupání od vápenky se pro svou bezpečnost raději držte na cestě vlevo od trasy, vytyčené traverzami, trčícími ze země.
NEPORUŠUJTE ZÁKAZY VSTUPU !!! - hrozí vám nejen zřícení ze skaly, ale i propadnutí do země - celý kopec je poddolovaný!
Blízký dolomitový důl je nepřístupný, je v něm skladiště trhavin. Nad dolomitovým dolem je velká rekultivovaná skládka (kopec, porostlý opravdu hrozným trním), dříve tu ale byla rozrytá krajina, která prý silně zapůsobila na Jaroslava Foglara a odrazila se v některých jeho knihách.
ROZMĚRY A ULOŽENÍ CACHE
Plastová LL krabička cca 12x18x5cm.
Přístupová cesta je fyzicky náročná, pokud si zvolíte obtížnější přístup. Lze se však až téměř ke kešce dostat pohodlně po zanikající asfaltové cestě. Nejkratší cestu lze najít i na webu mapy.cz. Ta však není nejsnazší! Já doporučuji jít z parkoviště (viz waypoint) směrem na sever, tou levou cestou - viz můj přiložený obrázek "Trail." Tak si to užijte, jak si sami zvolíte :-).
V noci se sem vydávat nedoporučuji, zvýšené riziko pádu!
| KARMA |
Aktuální verze: místo č.2, krabička č.5, logbook č.5 |
Aktuální stav: ok |
 |
Krabička se dobře zabydlela. |
| KEŠKY |
Poslední editace listingu: 3.9.2021 |
Poslední kontrolní návštěva: 13.2.2022 |