Sedlecká skála se zvedá do výšky 462 m n.m. nad obcí Sedlec. Na vrcholu jsou v jihozápadní části pozůstatky valového a příkopového opevnění z doby halštatské. Směrem ke Lhůtě se podle archeologických nálezu nacházela též středověká vesnice a tvrz.
Vyhlídka je asi 50 metru západně od úkrytu cache - je odtud dobře vidět směrem na Starý Plzenec a Plzeň. Nejlepší výhled jižním směrem (Šťáhlavy, Nezvěstice) je ale z nedalekého vrcholu kopce (N=49°41.477, E=013°30.429) - pozor na blízkou střelnici.
Vesnice Sedlec je rozložena po obou stranách reky Úslavy asi 10 km jihovýchodně od Plzně. První písemná zpráva je z roku 1266, kdy byl Sedlec v královském majetku.
V Sedlci se nachází bývalá železárna, jejíž historie začíná v roce 1578. Tehdy zde byl Kokořovci založen hamr s vysokou pecí. K významnému rozvoji průmyslu dochází po roce 1710, kdy byly postaveny 2 vysoké pece a 3 zkujňovací hamry. Na začátku 19. století byla továrna v majetku Valdštejnů schopna vyrábět parní stroje. Sedlecké železárny zaujaly postupně, pod vedením m.j. Františka Belaniho, první místo v kraji. V roce 1859 byla postavena pobočka závodu v Plzni, která se prodejem Emilu Škodovi osamostatnila a stala se základem Škodových závodů.
Objekt empírové kychty, která sloužila k dopravě materiálu do vysoké pece, je chráněnou technickou památkou. Dnes jsou budovy továrny využívány firmou SERW, která zde vyrábí vysokonapěťové přístroje pro energetiku.
Okolí Sedlce dominují dva rybníky, z nichž Starý rybník se vzácným rostlinstvem a vodním ptactvem je státní přírodní rezervací.
Originální obsah keše: jednorázový fotoaparát, budíček, peněženka, stříkací pistolka, kapsička, barevné křídy, keramická figurka, tenisák, různé pohlednice, pentilky a další drobnosti