-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Na uvedených souradnicích žádnou cache nenajdete, dostanete se do stredu Rychnova nad Knežnou , které je okresním mestem v Královehradeckém Kraji (východních Cechách). Mestem protéká reka Knežná, která dala mestu cást jména. Symbolem mesta je panna na jelenu, ke které se váže jedna z místních povestí. Mesto se casto nazývá branou do Orlických hor. Pri putování po Rychnove nad Knežnou uvidíte mnoho zajimavostí a toto bude zakonceno
cache Panorama Orlických hor , kterou najdete na souradnicích
N 50° 10, A B C
E 016° 17, D E F
Zastavení 1 Synagóga
Židovská synagóga z roku 1782 je v soucasné dobe nove opravena a využívána jako Památník Karla Polácka, spisovatele, který se v Rychnove nad Knežnou narodil, žil a venoval mu i vetšinu svých del a zároven jako Židovské muzeum Podorlicka.
na souradnicích N 50° 09.755 E 016° 16.556
naleznete pametní desku s nápisem „ KOLÁRSKÝ a b b c “
z letopoctu abbc vypocítej B = a – b – c
Zastavení 2 Hrbitovní kaple Promenení Páne Krista
Puvodne drevená kaple z roku 1557, výrazne utrakvistického a pomerne vzácného zasvecení, zborena roku 1864. Nynejší kaple postavena v novobyzantském slohu v letech 1865 - 1868 podle plánu Aloise Turka, na pudorysu reckého kríže s pulkruhovou apsidou. Stavba zevne i zevnitr bohate zdobena, obrazy jsou od J. Hellicha, sochy od F. Heidelberga podle modelu A. Poppa z roku 1866.
na souradnicích N 50° 09.640 E 016° 16.400
naleznete letopocet ve tvaru a b c a
z letopoctu abca vypocítej A = 2*a* ( c - b )
Zastavení 3 Kostel sv. Havla
Kostel byl postaven v druhé polovine 13. století. Byl restaurován pseudogoticky v roce 1893. V prucelí jsou zazdeny náhrobky z let 1522, 1573, 1605, 1648 a 1713. Na operáku presbytáre je umístena pametní deska B. Balbína od J. Moravce z roku 1938. Obraz sv. Havla na hlavním oltári ze šedesátých let 18. století je prisuzován J.M. Kremser-Schmidtovi (opraven v roce 1847 L. Brunerem a v roce 1917 P. Majorem). Na levém oltári je pozdne gotická socha Madony z doby kolem roku 1480 a obraz P. Marie Ružencové od J. Umlaufa, pod kruchtou socha sv. Jana Nepomuckého, barokní, z doby kolem roku 1740. U kostela je pseudogotická zvonice z let 1870 - 1871.
na souradnicích N 50°09.802 E 016°16.379
naleznete letopocet ve tvaru L.p. a b c d
z letopoctu abcd vypocítej C = a + b – c + d
Zastavení 4 Nový zámek
S výstavbou zámku se zapocalo v roce 1670, ale až za Františka Karla Libštejnského z Kolowrat byla v letech 1676 - 1690 postavena barokní jednopatrová ctyrkrídlová budova se ctvercovým arkádovým nádvorím. Za Norberta Leopolda a Františka Josefa Libštejnských z Kolowrat byla kolem roku 1722 prestavena podle návrhu J.B. Santiniho. Hlavní prucelí zámku bylo rozšíreno a postranní krídla zakoncena hranolovitými vežemi, všechna krídla budovy byla ve strední cásti zvýšena o polopatro, zrízena mansardová strecha a postaveny úrednické budovy. Na barokní kašne je heraldická Kolowratská orlice. Podél severozápadní strany zámku je terasa s francouzskou architektonickou zahradou se dvema protilehlými pavilóny, otevrenými jako sala terrena, s obrazy z krajin z 19. století. Na protilehlé jihovýchodní strane, v zahrade, je zámecká jízdárna z roku 1727. Na strope, neseném konzolami, jsou štukové rámy a soudobé malby - bitva na moste, Kolowratská orlice a mytologické scény. Ze severozápadního krídla zámku vede prízemní krytá chodba ke kostelu Nejsvetejší Trojice. Uprostred chodby je barokní kaple sv. Kríže z pocátku 18. století. V soucasné dobe je zámek Rychnov nad Knežnou opet ve vlastnictví Kolowratu a zustává stredem pozornosti všech jeho návštevníku. V jedné cásti zámku je umístena obrazárna a další cásti slouží expozicím Muzea Orlických hor a Orlické galerii, která zde má stálou expozici malíru. Pripomenme napríklad Vojtecha Sedlácka, Antonína Slavícka, Vincence Beneše, Jana Trampotu, Antonína Hudecka, ale i akademického sochare Karla Hladíka, jehož souhrnné dílo je soustredeno v samostatné galerijní expozici.
na souradnicích N 50° 09.952 E 016° 16.488
spocítejte pocet eliptických oken na celní strane zámku x
z poctu oken x vypocítej F = 2 * x
Zastavení 5 kostel Nejsvetejší Trojice a zvon Kryštof
Kostel Nejsvetejší Trojice a Slavín - Pozdne gotický kostel, puvodne zasvecený sv. Kryštofovi, dal postavit v letech 1594 - 1602 Kryštof Betengel pro ceské bratry. Puvodne byla u kostela štíhlá gotická vež a socha sv. Kryštofa. V dobe tricetileté války byl kostel znacne poškozen a teprve v roce 1666 ho dal opravit František Karel Libštejnský z Kolowrat. Jeho syn a nástupce Norbert Leopold dal gotickou vež zborit, odstranit sochu sv. Kryštofa a místo nich dal roku 1713 postavit dnešní barokní prucelí s loretánskou kaplí. Kostel byl zasvecen Nejsvetejší Trojici. V roce 1798 uhodil do kostela blesk, shorela strecha a zrítila se kostelní klenba. Teprve v letech 1838 - 1843 dal František Antonín Libštejnský z Kolowrat kostel opravit podle plánu arch. Františka Pavícka. Kostel je jednolodní, obdélníkový, s petiboce uzavreným presbytárem, zevne obestaveným sakristií, s oratorí a emporou po stranách. Ve stredu monumentálního západního prucelí je vestavena obdélníková loretánská kaple, která má deskový kazetový strop z roku 1714 a je zdobena nástennými malbami. Zarízení kostela je novogotické z první poloviny 19. století. Na hlavním oltári je obraz Nejsvetejší Trojice se sv. Petrem a Pavlem od L. Lippariniho z Benátek. Na predelle jsou obrazy ceských svetcu a Krista od J. Hellicha z roku 1842, na bocních oltárích obrazy sv. Františka Serafinského a sv. Rozálie od Dittenbergera z roku 1843. Na kazatelne jsou obrazy apoštolu od J. Hellicha.
Za kostelem Nejsv. Trojice, v míste zvaném Slavín, stával gotický hrad. Zde dal postavit Norbert Leopold Libštejnský z Kolowrat piaristickou kolej. Stavbu zahájil v roce 1714 a teprve po jeho smrti v roce 1724 byla dokoncena. V roce 1918 vyhorela spolu s cástí kostela. Na jejím míste je pametní kámen, po jehož stranách jsou busty Anatola Provazníka, O. Vanorného, V. Vycpálka a Karla Polácka.
Zvon Kryštof - Zvonice se nachází východne od kostela Nejsvetejší Trojice, je renesancní, ctyrboká, z roku 1604. Ve zvonici je zavešen zvon Kryštof. Ten byl ulitý v roce 1602, jeho váha je 140 centu =78,4q a prumer 2,054 m. Zhotovil jej Jan Benešovský z Moravské Trebové. Je v poradí tretím nejvetším zvonem v Cechách, je skvele vyzdoben reliéfy s figurálními motivy a jeho hlas je nezapomenutelný. Na zvonici je umístena pametní deska Jirímu Rychnovskému, který byl varhanním mistrem a skladatelem doby renesancní. Žil v letech 1540 - 1616. Pametní deska je dílem Zdenka Kolárského.
na souradnicích N 50° 10.054 E 016° 16.643
najdete letopocet kdy vyhorela budova kolejí ve tvaru 6.4. a b a c
z letopoctu abac vypocítej E = b – c – a
Zastavení 6 zahrada
na souradnicích N 50° 10.199 E 016° 17.060
najdete c.p. ve tvaru a b b
z c.p. abb vypocítej D = a – b
Additional Hints
(Decrypt)
i cngr zbqeíah