Info z http://www.bechovice-praha.cz
První dochovaná zmínka o Bechovicích pochází z roku 1227 z doby vlády prvního dedicného ceského krále Premysla Otakara I. Dnešní Bechovice se svými témer dvema tisíci obyvateli se rozkládají po obou stranách Ceskobrodské silnice. Dnem 1. cervence 1974 byly pripojeny k hlavnímu mestu Praze. Chloubou obyvatel dnešních Bechovic je umelecký památník slavného bežeckého závodu na staré návsi.
Vznik silnicního závodu o mistrovství Cech a behu na 10 km na silnici mezi Bechovicemi a Žižkovem sahá do doby, kdy v Praze krome Cechu a bezpoctu Nemcu žilo i deset tisíc obyvatel židovské národnosti. Tehdy také Ceský olympijský výbor musel bojovat proti perzekuci rakouských úradu, které nechtely souhlasit s úcastí Cechu na olympijských hrách, jako samostatného národa pod ceskou vlajkou. Ale tato legendární doba pocátku ceského sportu mela to štestí, že z Roudnice do Prahy presídlil zakladatel prvního atletického klubu v Cechách, Ceského Atletic clubu Roudnice, Maxmilián Švagrovský. A tento muž velkého rozhledu a mimorádne schopný organizátor se práve v roce 1896 rozhodl založit v Praze sportovní klub, v nemž by se pestovala všechna sportovní odvetví, a který by byl jakýmsi ústredním klubem s odbockami po celých Cechách. Mel hned jméno: Ceský klub sportovní. A jako sídlo tomuto novému klubu vyhlédl predmestí Prahy - Karlín, kde se již dlouho vyvíjela velká telovýchovná a sportovní cinnost. Jednou z atrakcí, se kterou hodlalo jeho clenstvo vystoupit na verejnost, byl mistrovský závod v behu do vrchu na 3 km a velký silnicní závod o titul mistra Cech na 10 km. Návrhy na jejich usporádání predložil jednatel klubu Jaroslav Dvorák.
Velikou posilou pro nove zakládaný Ceský klub Sportovní Praha bylo asi 40 mladých clenu Sportovního klubu Šíp, kterí - podle novinové zprávy z 15. brezna 1897 - do karlínského klubu hromadne prestoupili.
A tak se stalo, že klub zval už 2. kvetna 1897 .....,, k silnicnímu závodu o mistrovství Cech na 10 km, jenž odbývám bude mezi Bechovicemi a Žižkovem dne 27. kvetna 1897 o 3 hodine odpolední..."
Vyhledání bežecké trati si vzali na starost další dva z jeho zakladatelu, predseda Josef Hlavsa a clen výboru Jan Hrazdilra, kterí se mimo atletiky venovali závode i cyklistice. Sedli si na své bicykly, obešli desetikilometrové úseky všech jedenácti silnic vedoucích k branám Prahy a vybrali úsek vpravde klasický: se startem u bechovického nádraží a s cílem na žižkovské Ohrade.
To, že se mistrovství v behu na vzdálenost 10 000 m uskutecní 27. kvetna 1897 a to na trati z Bechovic do Prahy se rozhodlo na schuzi Ceského klubu sportovního v Praze, která se konala 21. dubna 1897.