The Budnany Rock / Budnanska skala EarthCache

The Budnany Rock: Silurian-Devonian Boundary Parastatotype

Devonian and Silurian time periods have the greatest share of all Palaeozoic periods in geologic structure of Czech Karst, beautiful Protected Landscape Area situated to the south-west of Prague. These two periods are represented by sea sediments of slate, limestone, limy slates, and by effused diabases. These rocks were protected from bigger metamorphoses during the next development lasting 420 million of years. That is why there are many intacted fossils in them. Most famous are Trilobites, Brachiopoda, Echinodermata, and also armoured and spine-finned fish. Proper geologic structure together with a large number of fossils pre determined Czech Karst to the first and in some respect leading place in the world's stratigraphy and palaeontology of the Silurian and Devonian times. There are many world-famous finding-places of Palaeozoic fauna and some geologic profiles were declared world stratotypes of geologic units or their borders.

One of them you can find close to the Karlstejn village, where is located very interesting geological locality - Budnanska skala (The Budnany Rock). The geological section here is showing exceptionally well developed Silurian-Devonian boundary. The International Comission on Stratigraphy accepted it as an auxilliary type section (parastratotype) at the International Geological Congress in Montreal in 1972. This section is complementary to the world international stratigraphic standard of the Silurian-Devonian boundary located 10 km SW at Klonk limestone quarry near Suchomasty village. At the coordinates you can find the above described section (which is defined immediately below the first appearance of the graptolite Monograptus uniformis) marked by three bronze tablets with descriptive text in three languages (Czech - Eglish - Russian).

Silurian: Period of the Paleozoic Era, occurring from 425 to 405 million years ago, marked by the dominance of the fishes and advent of amphibians and ammonites.

Devonian: Period of the Paleozoic Era, occurring from 405 to 345 million years ago, characterized by the advent of air-breathing animals, terrestrial plants and modern fungi.

Stratigraphy: Branch of geology which studies rock layers and layering (stratification). It is primarily used in the study of sedimentary and layered volcanic rocks.

Graptolites: Fossil colonial animals known chiefly from the Upper Cambrian through the Lower Carboniferous. The name graptolite comes from the Greek graptos, meaning "written", and lithos, meaning "rock", as many graptolite fossils resemble hieroglyphs written on the rock.

For the valid "cache found" log send to us via profile e-mail answers to these four questions:

1. numbers of layers, which form the Silurian-Devonian boundary;
2. what is the main mineral creates these rocks?
3. altitude at bronze panels
4. on which side of the rock (W or E) is the boundary (from above mentioned tablets)?

Budnany Rock outcroup scheme / Schéma odkryvu Budnanské skály

Budnanská skála: parastratotyp hranice silur-devon

Nedaleko Prahy, u obce Karlstejn, muzete navstívit z geologického hlediska velmi zajímavé místo – Budnanskou skálu. Vlastní hranice silur-devon, vymezená podle nástupu graptolita Monograptus uniformis je na stene oznacena tremi bronzovými deskami.

Budnanskou skálu buduje prídolské souvrství nejvyssího siluru (stupen prídolí) a lochkovské souvrství nejnizsího devonu (stupen lochkov). Prídolské souvrství je tvoreno cernosedými deskovými bituminozními vápenci s hojnými vlozkami tmavých vápnitých bridlic s velmi cetnými vápencovými konkrecemi. Vsechny typy hornin obsahují bohatou faumu, zejména prímé schránky lodenkovitých hlavonozcu - ortoceru. Velmi casté jsou zbytky velkých lilijic rodu Scyphocrinites, méne hojne se vyskytují kónické i stocené schránky plzu (Platyceras, Orthonychia), misky mlzu (Cardiolinka, Actinopteria, Praecardium, Pygolfia), ostny korýsu rodu Ceratiocaris aj. V bridlicných vlozkách je místy castý vudcí graptolit Monograptus transgrediens, který tvorí nejmladsí silurskou graptolitovou zónu.

Vrstevní sled prídolského souvrství a tím i celého siluru zakoncují cefalopodové (ortocerové) vápence, jejichz poslední lavice je 130-140 cm mocná. Výskyt graptolita Monograptus transgrediens dokazuje i zde príslusnost k nejvyssímu siluru. Následující tenká vlozka bridlic obsahuje jiz vudcího graptolita Monograptus uniformis. A práve zde na její bázi probíhá hranice mezi silurem a devonem oznacená v uvodu zmínenými bronzovými deskami.

Vrstevní sled lochkovského souvrství zacíná sedými krinoidovými vápenci tvorícími nápadnou lavici s mocností asi 1.5 m. Na vrstevních plochách muzeme videt, ze vápence jsou slozeny puvodne z organické drti, hlavne penízkovitých clánku stonku a ramen lilijic rodu Scyphocrinites. V nadlozí silne lavicovitých vápencu prevládají tenceji vrstevnaté deskovité vápence, které jsou na rozdíl od vápencu prídolského souvrství svetlejsí a hrubeji zrnité a obsahují jen podrízené vlozky vápnitých bridlic. Tyto vápence jsou charakteristické drobným trilobitem Warburgella rugulosa rugosa, hojnými drobnými ramenonozci, ostrakody a vudcím graptolitem Monograptus transgrediens (nahromadeným v nekterých vrstvách).

Budnanská skála je svetove proslulým odkryvem. Podle usnesení Mezinárodní stratigrafické komise byla na zasedání 24. Mezinárodního geologického kongresu v Montrealu r. 1972 zvolena parastratotypem (pomocným standardním profilem) hranice silur-devon doplnujícím nekterými paleontologickými daty základní stratotyp na Klonku u Suchomast. Budnanská skála je téz významnou paleontologickou lokalitou, která jiz v 19.století poskytla radu dokladových kusu pro popisy lilijic, hlavonozcu, mlzu ci plzu... Noveji zde byly nalezena bohatá mikrofauna ostrakodu, konodotu a chitinovcu. Celý profil je dukladne prostudován a jednotlivé vrstvy ocíslovány. Odkryv je téz prísne chránen!

Vrstvy Budnanské skály byly silne zvráseny behem variského vrásnení. Zejména z odstupu (z mostu) si muzeme celý odkryv pekne prohlédnout a vsimnout si nápadného disharmonického zvrásnení: zatímco masivní lavicovité cefalopodové a krinoidové vápence pri hranci silur-devon tvorí jednoduché vrásy (nápadná je zvláste vrása v podobe písmene M ve východní casti odkryvu), jsou tenceji deskovité vápence v podlozí i nadlozí masivních lavic mnohem sloziteji zvrásneny. Je to zpusobeno odchylnou vrásnitelností hornin behem horotvorného procesu.

Silur: geologický útvar starsích prvohor (425-405 milionu let pr.n.l.), následující po ordoviku a predcházející devon. V siluru se objevila první suchozemská flóra (rostlinstvo), z obratlovcu byly zastoupeny jedine ryby. Silur je vsak obdobím rozvoje graptolitu, trilobitu, krinoidu a korálu.

Devon: geologický útvar starsích prvohor (405-345 milionu let pr.n.l.), charakterizovaný nástupem suchozemských zivocichu, rostlin a moderních hub. Devonské klima se asi prílis nelisilo od dnesního (neexistovala velká zalednení). Zcela rozdílná byla vsak konfigurace pevnin: Severní Amerika a Evropa byly spojeny v jeden superkontinent, druhým byla pevnina viz Gondwana rozkládající se na jizní polokouli a zahrnující dnesní Jizní Ameriku, Afriku, Indii, Antarktidu i Austrálii. Obe pevniny byly oddeleny apalacsko-hercynskou geosynklinálou. Oblast morí byla tedy mimorádne rozsáhlá a zahrnovala i severní pól; jizní pól byl v dnesní jizní Africe a prilehlé cásti Jizní Ameriky. Z paleontologického hlediska je devon mimorádne bohatý morskými zivocisnými rody a druhy, avsak ve svrchním devonu nastal jejich nápadný úbytek. Ve spodním devonu vymreli graptoliti, trilobiti byli v devonu jiz méne cetní, nastal vsak ohromný rozvoj primitivních ryb, sladkovodních i morských, objevuje se první hmyz a nastává rozvoj amonoidních hlavonozcu. Koncem devonu se objevují i první ctyrnozci - obojzivelníci. Devon je dobou prvého velkého osídlení pevniny rostlinstvem (hojnost cévnatých rostlin a první lesy), bezobratlými zivocichy i obratlovci. Do devonu spadá zacátek viz variského (hercynského) vrásnení.

Stratigrafie: vední obor studující sledy sedimentárních vrstev, jejich vzájemné vztahy (korelace) a stárí. Pokud nelze stanovit stárí absolutní (geochronologie), urcuje se stárí relativní, a to podle odedávna uzívaného zákona superpozice (v tektonicky neporuseném vrstevním sledu jsou výse lezící vrstvy mladsí nez níze lezící vrstvy) a zákona stejných zkamenelin (vrstvy obsahující shodné spolecenstvo fosilií jsou shodného stárí).

Graptoliti (Graptolitha): skupina vyhynulých morských zivocichu budujících kolonie (neboli rabdosomy) chitinózních schránek. Nejdulezitejsími zástupci jsou Graptoloidea neboli graptoliti s.s. a Dendroidea neboli dendroidi. Zatímco dendroidi vytváreli prisedlé kolonie, graptoliti s.s. zili planktonním zpusobem a jsou mimorádne dulezitými vudcími zkamenelinami. Žili od spodního ordoviku do spodního devonu.

Pro zapis platného "cache found" logu nám pošlete via e-mail (GC-profil) odpovedi (necekejte na schválení logu; muzete zalogovat "found" a poslat odpovedi, provedeme následne kontrolu a pokud neco nebude v porádku, ozveme se...) na následující ctyri otázky:

1. císla vrstev, kterými probíhá hranice silur-devon;
2. jaký je hlavní minerál tvorící materiál Budnanské skály?
3. jaká je nadmorská výška terénu u bronzových desek?
4. na jaké strane skály (Z nebo V) je vlastní hranice (vzhledem k výse zmíneným deskám)?