The Budnany Rock:
Silurian-Devonian Boundary Parastatotype
Devonian and
Silurian time periods have the greatest share of all Palaeozoic
periods in geologic structure of Czech Karst, beautiful Protected
Landscape Area situated to the south-west of Prague. These two
periods are represented by sea sediments of slate, limestone, limy
slates, and by effused diabases. These rocks were protected from
bigger metamorphoses during the next development lasting 420
million of years. That is why there are many intacted fossils in
them. Most famous are Trilobites, Brachiopoda, Echinodermata, and
also armoured and spine-finned fish. Proper geologic structure
together with a large number of fossils pre determined Czech Karst
to the first and in some respect leading place in the world's
stratigraphy and palaeontology of the Silurian and Devonian times.
There are many world-famous finding-places of Palaeozoic fauna and
some geologic profiles were declared world stratotypes of geologic
units or their borders.
One of them you can find close to
the Karlstejn village, where is located very interesting geological
locality - Budnanska skala (The Budnany Rock). The geological
section here is showing exceptionally well developed
Silurian-Devonian boundary. The International Comission on
Stratigraphy accepted it as an auxilliary type section
(parastratotype) at the International Geological Congress in
Montreal in 1972. This section is complementary to the world
international stratigraphic standard of the Silurian-Devonian
boundary located 10 km SW at Klonk limestone quarry near Suchomasty
village. At the coordinates you can find the above described
section (which is defined immediately below the first appearance of
the graptolite Monograptus uniformis) marked by three bronze
tablets with descriptive text in three languages (Czech - Eglish -
Russian).
Silurian: Period of the Paleozoic Era,
occurring from 425 to 405 million years ago, marked by the
dominance of the fishes and advent of amphibians and ammonites.
Devonian: Period of the Paleozoic Era,
occurring from 405 to 345 million years ago, characterized by the
advent of air-breathing animals, terrestrial plants and modern
fungi.
Stratigraphy: Branch of geology which
studies rock layers and layering (stratification). It is primarily
used in the study of sedimentary and layered volcanic rocks.
Graptolites: Fossil colonial animals known
chiefly from the Upper Cambrian through the Lower Carboniferous.
The name graptolite comes from the Greek graptos, meaning
"written", and lithos, meaning "rock", as many graptolite fossils
resemble hieroglyphs written on the rock.
For the
valid "cache found" log send to us via profile e-mail
answers to these four questions:
- numbers of layers, which form the Silurian-Devonian
boundary;
- what is the main mineral creates these rocks?
- altitude at bronze panels
- on which side of the rock (W or E) is the boundary (from above
mentioned tablets)?
Budnany Rock outcroup scheme / Schéma
odkryvu Budnanské skály
1: dark tabular limestones and calcareous shales of
Prídolí group of strata (the highest Silurian)
1: tmavé deskovité vápence a vápnité bridlice prídolského
souvrství nejvyssího siluru
2: massive banks; lower Orthocer limestones, upper crinoidal
limestones - between is S/D boundary
2: masivní lavice; níze ortocerové a výse krinoidové
vápence, mezi nimiz probíhá vlastní hranice S/D
3: tabular limestones of Lochkov group of strata
(Devonian)
3: deskovité vápence lochkovského souvrství (devon)
Q: Quarternary outcrop / kvartérní odkryv
Budnanská skála:
parastratotyp hranice silur-devon
Nedaleko
Prahy, u obce Karlstejn, muzete navstívit z geologického hlediska
velmi zajímavé místo – Budnanskou skálu. Vlastní
hranice silur-devon, vymezená podle nástupu graptolita
Monograptus uniformis je na stene oznacena tremi bronzovými
deskami.
Budnanskou skálu buduje prídolské
souvrství nejvyssího siluru (stupen prídolí) a lochkovské
souvrství nejnizsího devonu (stupen lochkov). Prídolské
souvrství je tvoreno cernosedými deskovými bituminozními
vápenci s hojnými vlozkami tmavých vápnitých bridlic s velmi
cetnými vápencovými konkrecemi. Vsechny typy hornin obsahují
bohatou faumu, zejména prímé schránky lodenkovitých hlavonozcu -
ortoceru. Velmi casté jsou zbytky velkých lilijic rodu
Scyphocrinites, méne hojne se vyskytují kónické i stocené
schránky plzu (Platyceras, Orthonychia), misky mlzu
(Cardiolinka, Actinopteria, Praecardium,
Pygolfia), ostny korýsu rodu Ceratiocaris aj. V
bridlicných vlozkách je místy castý vudcí graptolit Monograptus
transgrediens, který tvorí nejmladsí silurskou graptolitovou
zónu.
Source: Fotoarchiv - Online archive of
geological photographs, Czech Geological
Survey
Vrstevní sled prídolského souvrství
a tím i celého siluru zakoncují cefalopodové (ortocerové)
vápence, jejichz poslední lavice je 130-140 cm mocná. Výskyt
graptolita Monograptus transgrediens dokazuje i zde
príslusnost k nejvyssímu siluru. Následující tenká vlozka bridlic
obsahuje jiz vudcího graptolita Monograptus uniformis. A
práve zde na její bázi probíhá hranice mezi silurem a
devonem oznacená v uvodu zmínenými bronzovými deskami.
Vrstevní sled lochkovského
souvrství zacíná sedými krinoidovými vápenci tvorícími nápadnou
lavici s mocností asi 1.5 m. Na vrstevních plochách muzeme videt,
ze vápence jsou slozeny puvodne z organické drti, hlavne
penízkovitých clánku stonku a ramen lilijic rodu
Scyphocrinites. V nadlozí silne lavicovitých vápencu
prevládají tenceji vrstevnaté deskovité vápence, které jsou na
rozdíl od vápencu prídolského souvrství svetlejsí a hrubeji zrnité
a obsahují jen podrízené vlozky vápnitých bridlic. Tyto vápence
jsou charakteristické drobným trilobitem Warburgella rugulosa
rugosa, hojnými drobnými ramenonozci, ostrakody a vudcím
graptolitem Monograptus transgrediens (nahromadeným v
nekterých vrstvách).
Budnanská skála je svetove
proslulým odkryvem. Podle usnesení Mezinárodní stratigrafické
komise byla na zasedání 24. Mezinárodního geologického kongresu v
Montrealu r. 1972 zvolena parastratotypem (pomocným standardním
profilem) hranice silur-devon doplnujícím nekterými
paleontologickými daty základní stratotyp na Klonku u Suchomast.
Budnanská skála je téz významnou paleontologickou lokalitou, která
jiz v 19.století poskytla radu dokladových kusu pro popisy lilijic,
hlavonozcu, mlzu ci plzu... Noveji zde byly nalezena bohatá
mikrofauna ostrakodu, konodotu a chitinovcu. Celý profil je
dukladne prostudován a jednotlivé vrstvy ocíslovány. Odkryv je téz
prísne chránen!
Vrstvy Budnanské skály byly silne
zvráseny behem variského vrásnení. Zejména z odstupu (z
mostu) si muzeme celý odkryv pekne prohlédnout a vsimnout si
nápadného disharmonického zvrásnení: zatímco masivní
lavicovité cefalopodové a krinoidové vápence pri hranci silur-devon
tvorí jednoduché vrásy (nápadná je zvláste vrása v podobe písmene M
ve východní casti odkryvu), jsou tenceji deskovité vápence v
podlozí i nadlozí masivních lavic mnohem sloziteji zvrásneny. Je to
zpusobeno odchylnou vrásnitelností hornin behem horotvorného
procesu.
Silur: geologický útvar starsích prvohor
(425-405 milionu let pr.n.l.), následující po ordoviku a
predcházející devon. V siluru se objevila první suchozemská flóra
(rostlinstvo), z obratlovcu byly zastoupeny jedine ryby. Silur je
vsak obdobím rozvoje graptolitu, trilobitu, krinoidu a korálu.
Devon: geologický útvar starsích prvohor
(405-345 milionu let pr.n.l.), charakterizovaný nástupem
suchozemských zivocichu, rostlin a moderních hub. Devonské klima se
asi prílis nelisilo od dnesního (neexistovala velká zalednení).
Zcela rozdílná byla vsak konfigurace pevnin: Severní Amerika a
Evropa byly spojeny v jeden superkontinent, druhým byla pevnina viz
Gondwana rozkládající se na jizní polokouli a zahrnující dnesní
Jizní Ameriku, Afriku, Indii, Antarktidu i Austrálii. Obe pevniny
byly oddeleny apalacsko-hercynskou geosynklinálou. Oblast morí byla
tedy mimorádne rozsáhlá a zahrnovala i severní pól; jizní pól byl v
dnesní jizní Africe a prilehlé cásti Jizní Ameriky. Z
paleontologického hlediska je devon mimorádne bohatý morskými
zivocisnými rody a druhy, avsak ve svrchním devonu nastal jejich
nápadný úbytek. Ve spodním devonu vymreli graptoliti, trilobiti
byli v devonu jiz méne cetní, nastal vsak ohromný rozvoj
primitivních ryb, sladkovodních i morských, objevuje se první hmyz
a nastává rozvoj amonoidních hlavonozcu. Koncem devonu se objevují
i první ctyrnozci - obojzivelníci. Devon je dobou prvého velkého
osídlení pevniny rostlinstvem (hojnost cévnatých rostlin a první
lesy), bezobratlými zivocichy i obratlovci. Do devonu spadá zacátek
viz variského (hercynského) vrásnení.
Stratigrafie: vední obor studující sledy
sedimentárních vrstev, jejich vzájemné vztahy (korelace) a stárí.
Pokud nelze stanovit stárí absolutní (geochronologie), urcuje se
stárí relativní, a to podle odedávna uzívaného zákona superpozice
(v tektonicky neporuseném vrstevním sledu jsou výse lezící vrstvy
mladsí nez níze lezící vrstvy) a zákona stejných zkamenelin (vrstvy
obsahující shodné spolecenstvo fosilií jsou shodného stárí).
Graptoliti
(Graptolitha): skupina vyhynulých morských zivocichu
budujících kolonie (neboli rabdosomy) chitinózních schránek.
Nejdulezitejsími zástupci jsou Graptoloidea neboli graptoliti s.s.
a Dendroidea neboli dendroidi. Zatímco dendroidi vytváreli prisedlé
kolonie, graptoliti s.s. zili planktonním zpusobem a jsou mimorádne
dulezitými vudcími zkamenelinami. Žili od spodního ordoviku do
spodního devonu.
Pro zapis
platného "cache found" logu nám pošlete via
e-mail (GC-profil) odpovedi (necekejte na schválení logu; muzete
zalogovat "found" a poslat odpovedi, provedeme následne kontrolu a
pokud neco nebude v porádku, ozveme se...) na následující ctyri
otázky:
- císla vrstev, kterými probíhá hranice silur-devon;
- jaký je hlavní minerál tvorící materiál Budnanské skály?
- jaká je nadmorská výška terénu u bronzových desek?
- na jaké strane skály (Z nebo V) je vlastní hranice (vzhledem k
výse zmíneným deskám)?
|