Skip to content

Mariánský morový sloup EarthCache

Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
1 out of 5

Size: Size:   other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Mariánský morový sloup - prominentní hornina v Uherském Hradišti

 

Velké množství morových sloupů (možná i většina) je tvořena pískovcem, což je běžná sedimentární hornina. Pískovec vzniká ze zrnek písku, která jsou v průběhu času stmelená, často minerály jako je křemen nebo kalcit. Morové sloupy jsou významnou památkou s jasným odkazem, proto jsou často zdobené a některá jejich část je dotvářena ještě z dalších hornin - vápence nebo jeho rekrystalickým "bráškou" mramorem (a abychom byli přesní, mnohdy zde najdeme i kovové části (železo, bronz či jiné slitiny) použité pro konstrukční výztuž nebo pro specifické detaily (jako je svatozář kolem hlavy Panny Marie).

V Uherském Hradišti, na tzv. "druhém náměstí" (Mariánské náměstí) najdeme morový sloup, který byl vyroben z prominentní regionální horniny - tzv. Cetechovického mramoru. Ten byl ve své době proslulý, byl totiž velmi pestrý a barevný (světle šedý, světle žlutý a červený až hnědý). Jedná se o celistvý (ale i brekciovitý) vápenec ze svrchní jury (oxford). Lámal se v Cetechovickém lomu prokazatelně už v r. 1650.

 

Cetechovický mramor - zvláštní úkaz na úpatí Chřibů

 

Chřiby, ve kterých Cetechovice leží, nejsou nijak bohaté na nerostné suroviny. Proto bylo velkým překvapením, když se tu v 17. století objevil mramor (chemickým označením jako CaCO3). O nálezu se mluví jako o geologické zvláštnosti Chřibů. Mramorové naleziště je pozůstatkem dna jurského moře z období přibližně před 120 miliony let a tvoří tzv. cetechovické bradlo mezi Střílkami a Zdounkami. Proslulá barevnost cetechovického mramoru je způsobena příměsí sloučenin železa, přičemž se zde také objevují bílé žilky (kalcitem vyhojené trhlinky vyvolané vrásněním).

Cetechovický mramor se těžil ještě na začátku 20. století. Byl velmi dobře vytěžen a zůstaly po něm jenom lomy v Cetechovicích. Tyto lomy jsou celkem tři a slavné mramorové období připomíná i skála Mramůrka. V samotných lomech už dnes mramor neuvidíme - proto jej musíme hledat jinde, např. i v srdci Slovácka, kde je z něj vybudován Mariánský morový sloup (kromě toho jsou z něj oltáře pro olomoucký dóm, pro kostel sv. Jakuba v Brně, využit byl i na Sv. Kopečku u Olomouce).

Obr. 1: Mariánský morový sloup z cetechovického mramoru (foto: roraima)

 

Otázky/úkoly pro zalogování earthcache

 

  1. Pozorně si prohlédněte různé části Mariánského morového sloupu, které jsou vyrobeny z Cetechovického mramoru. Popište, jaké barvy na něm pozorujete. Jsou tyto barvy rovnoměrně rozložené, nebo vytvářejí nějaké vzory či žilkování?

  2. Vysvětlete, co způsobuje toto charakteristické zbarvení Cetechovického mramoru. Jaké geologické procesy nebo příměsi mohly ovlivnit jeho barevnost?

  3. Pečlivě prozkoumejte povrch mramoru na sloupu. Vidíte na něm nějaké stopy po fosiliích, jako jsou například otisky schránek nebo úlomky zkamenělých organismů? Vysvětlete, proč je pravděpodobné (nebo nepravděpodobné), že byste na tomto mramoru našli fosilie. Jak vzniká mramor a jak tento proces ovlivňuje zachování fosilií?

  4. Pořiďte fotografii sebe nebo svého osobního předmětu s Mariánským morovým sloupem v pozadí. Tato fotografie bude sloužit jako důkaz vaší návštěvy místa a vašeho zájmu o geologické zajímavosti.

Upozornění: Logy bez odpovědí na tyto otázky budou smazány. U příležitosti mega eventu GeoSlovácko 2024 mají všichni, kdo earthcache odloví během celého kalendářního dne publikace, možnost zalogovat si {FTF}.

Důležité: Tyto otázky jsou navrženy tak, aby návštěvníky earthcache motivovaly k aktivnímu pozorování a přemýšlení o geologických aspektech Mariánského morového sloupu. Odpovědi by měly být založeny na vlastních pozorováních a znalostech získaných na místě nebo z informací v listingu.

 

 

Marian Plague Column - A Prominent Rock in Uherské Hradiště

 

A large number of plague columns (perhaps even the majority) are made of sandstone, a common sedimentary rock. Sandstone is formed from grains of sand that are cemented together over time, often by minerals such as quartz or calcite. Plague columns are significant monuments with a clear message, and therefore they are often decorated, with some parts made from other rocks - limestone or its recrystallized "brother" marble. (To be precise, we often find metal parts here as well (iron, bronze or other alloys) used for structural reinforcement or for specific details (such as the halo around the Virgin Mary's head).

In Uherské Hradiště, on the so-called "second square" (Mariánské Square), we find a plague column that was made from a prominent regional rock - the so-called Cetechovice marble. It was famous in its time because it was very colorful (light grey, light yellow and red to brown). It is a massive (but also brecciated) limestone from the Upper Jurassic (Oxfordian). It was quarried in the Cetechovice quarry demonstrably as early as 1650.

 

Cetechovice Marble - A Special Phenomenon at the Foot of the Chřiby Hills

 

The Chřiby Hills, where Cetechovice is located, are not particularly rich in mineral resources. Therefore, it was a great surprise when marble (chemically designated as CaCO3) was discovered here in the 17th century. The discovery is spoken of as a geological peculiarity of the Chřiby. The marble deposit is a remnant of the Jurassic seabed from about 120 million years ago and forms the so-called Cetechovice Cliff between Střílky and Zdounky. The famous coloring of Cetechovice marble is caused by an admixture of iron compounds, and white veins also appear here (calcite-healed cracks caused by folding).

Cetechovice marble was mined until the beginning of the 20th century. It was very well exploited, and only quarries in Cetechovice remain. There are three of these quarries, and the famous marble period is also commemorated by the Mramůrka rock. We will no longer see marble in the quarries themselves - that's why we have to look for it elsewhere, for example in the heart of Slovácko, where the Marian Plague Column is built from it (in addition, there are altars for the Olomouc Cathedral, for the Church of St. James in Brno, it was also used on Svatý Kopeček near Olomouc).

Fig. 1: Marian Plague Column from Cetechovice Marble (by roraima)

 

Questions/Tasks for logging this earthcache

 

  1. Carefully examine the various parts of the Marian Plague Column that are made of Cetechovice marble. Describe the colors you observe on it. Are these colors evenly distributed, or do they form any patterns or veins?
  2. Explain what causes this characteristic coloration of Cetechovice marble. What geological processes or admixtures could have influenced its color?
  3. Carefully examine the surface of the marble on the column. Do you see any traces of fossils on it, such as imprints of shells or fragments of fossilized organisms? Explain why it is likely (or unlikely) that you would find fossils on this marble. How is marble formed and how does this process affect the preservation of fossils?
  4. Take a photo of yourself or your personal item with the Marian Plague Column in the background. This photo will serve as proof of your visit to the site and your interest in geological features.

Warning: Logs without answers to these questions will be deleted. On the occasion of the mega event GeoSlovácko 2024, everyone who finds this earthcache during the whole calendar day of the publication has the opportunity to log {FTF}.

Important: These questions are designed to motivate earthcache visitors to actively observe and think about the geological aspects of the Marian Plague Column. Answers should be based on your own observations and knowledge gained on-site or from information sources.

 

Zdroje / References

 

Andrusov, D. (1945): Geologický výskum vnútorného bradlového pásma v Západných Karpatoch. Bratislava.

Chmelík, F. (1954): Geologie cetechovických bradel a jejich okolí. Praha.

Chmelík, F. et al. (1967): Základní geologická mapa ČSSR 1 : 25 000, list M-33-107 Bc (Zdounky) a vysvětlující text. - MS ČGÚ Praha.

Šnajdara, P. (2021). Geologické lokality Zlínského kraje, Zlín: Zlínský kraj.

Databáze významných geologických lokalit: 685 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998.

 

Additional Hints (Decrypt)

Yrnir ab genpr! 💚

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)