Tato multinka je zaměřena na kopce v blízkosti obce Nový Oldřichov v okrese Česká Lípa. Jednotlivé vrcholy vystupují z návrší, které tvoří předěl mezi údolími u České Lípy a kotlinou Kamenického Šenova a České Kamenice, a tím i rozvodí řek Ploučnice a Kamenice. Na úvodních souřadnicích kešku nehledejte. K vyluštění souřadnic jejího uložení budete potřebovat údaje, získané při cestě k těmto kopcům: Bažantnice, Na vyhlídce, Smrčník, Rozsocha a Chrastná. Jejich rozmístění je vyznačeno v následující mapce.
Jedná se o 9 indicií, které získáte částečně při dosažení vrcholů těchto kopců, část z nich naleznete cestou k vrcholům na vyznačených zastávkách. 5 z indicií naleznete na plechových štítcích 20 x 50 mm, umístěných na stromech.
Lesní porosty kopců jsou v současnosti značně zdevastované v důsledku kůrovcové kalamity a četných větrných poryvů.
Přírodě bude trvat i s přispěním člověka desítky let, než se tyto kopce alespoň přiblíží původnímu vzhledu. Bohužel zde nejspíš budou chybět pro tento kraj typické smrky a modříny, které kůrovec zcela zničil. Zůstaly tak pouze jejich torza a listnáče. Tyto změny mají i značný vliv na výskyt lesní zvěře a ptactva, které migrují za přijatelnějšími podmínkami.
Odlov všech indicií a výstup na všech pět kopců lze absolvovat na jeden zátah okruhem dlouhým cca 10 km. Start doporučuji i vzhledem k závěrečnému odlovu finálky na neplaceném parkovišti u Centra pro vzdělávání a kulturu (CVaK).
Cesta k prvnímu kopci vede po vnitřních komunikacích přes cyklostezku směrem na východ. Přístup k prvnímu cíli z okružní komunikace kolem kopce Chrastná je znázorněn na mapce.
ST.1 Chrastná N 50° 45.787' E 014° 27.055'
Na východním okraji obce Nový Oldřichov se tyčí oblý vrch nazvaný Chrastná (557 m). Jedná se o původně hustě zalesněný vrch, v současnosti je však lesní porost značně poničený hlavně v důsledku kůrovcové kalamity.
Z vlastního vrcholu není ani prořídlým porostem výhled do okolí.
Souřadnice Vás dovedou ke stromu se štítkem cca 90 m od vrcholu.
Zde získáte indicii A = číslo ze štítku na stromě.
Krásné výhledy do jižních údolí směrem k České Lípě a na vzdálenější kopcovitý horizon nabízí přístupová cesta, která obchází kopec a propojuje střední část obce s jejím severním koncem.
Cesta pokračuje po okružní komunikaci až k hlavní silnici do Kamenického Šenova. Překročením silnice a cyklostezky najdete cestu kolem starého hřbitova směrem k druhému vrcholu.
ST.2 Rozsocha N 50° 46.177' E 014° 27.254'
Severně od konce obce Nový Oldřichov a silnice, vedoucí do sousedního Kamenického Šenova, se nachází rozeklaný skalnatý suk Rozsocha (580m), místně zvaný Sustrich (převzato z původního německého názvu).
Tento suk je tvořen olivinickým čedičem s výraznou sloupcovitou odlučností a své okolí převyšuje asi o 20 metrů. Jeho strmé svahy pokrývá listnatý lesík s houštinami, zatímco poměrně rozlehlý skalnatý vrchol je zarostlý řidčeji.
Na vrcholové plošině s ohništěm spočítejte všechny vzrostlé smrky. Získáte tak indicii B = počet smrků na vrcholu
Z okrajových skal je pěkný výhled k jihu a západu na přilehlou část Českého středohoří s táhlým hřbetem Kozla, vzdáleným Sedlem a Bukovou horou. Na západní straně je vidět část Českého Švýcarska s Růžovskou horou, vzdálenější Děčínský Sněžník a výrazný Gross Zschirnstein v Německu. Za dobrých podmínek je viditelná i část hřebene Krušných hor.
Na vrcholové plošině, přístupné stezkou ze severovýchodní strany, je dodnes patrné, že byla uměle upravována. V roce 1890 zde tehdejší majitel z Nového Oldřichova postavil útulek pro návštěvníky s krytou verandou a jeho okolí osázel stromky. Roku 1913 bylo návrší odkoupeno a mělo být využíváno k těžbě silničního štěrku. Tomu se ale podařilo zabránit, takže návrší zůstalo zachováno a čedič se tu lámal jen v malé míře při stavbě dnes už zaniklé místní železniční dráhy z České Lípy do Kamenického Šenova.
V sedle mezi Smrčníkem a Rozsochou jsou rozlehlé louky, kterými procházela žlutě značená cesta z Kamenického Šenova do Nového Oldřichova. V dnešní době je již zrušená, a zanikla i původní, kdysi hlavní cesta propojující obě sousední obce. V dolní části louky pramení říčka Bystrá, která protéká obcí Nový Oldřichov a svou dlouhou klikatou pouť na západ končí až v Benešově nad Ploučnicí, kde se vlévá do Ploučnice.
Od Rozsochy se vydejte přes zmíněné louky na severozápad k okraji lesa. Zde se nachází další stanoviště.
ST.3 Nad pramenem Bystré N 50° 46.401' E 014° 27.077'
Máte odtud výhled zpět na Rozsochu.
Zde vyhledejte strom se štítkem a získáte indicii C = číslo ze štítku na stromě.
Dál se vydejte podél lesa na sever, kde narazíte na modře značenou dálkovou turistickou stezku z Kamenického Šenova, která prochází Novým Oldřichovem a pokračuje dále k jihu do Žandova a končí v Benešově nad Ploučnicí. Z této modré turistické stezky vede také přístupová cesta k dalšímu cíli Smrčníku. Na kraji lesa odbočuje lesní cesta k vrcholu Smrčníku. Vhodný přístup je znázorněn na mapce.
Na této cestě Vás nejdříve čeká stanoviště s další indicií.
ST.4 Paseka pod Smrčníkem N 50° 46.633' E 014° 27.056'
Cesta vede značně prořídlým lesem a pasekami vzniklými odtěžením poškozených jehličnanů.
Vyhledejte strom se štítkem a získáte další indicii D = číslo ze štítku na stromě.
Pokračujte dál dle doporučení na mapce k vrcholu.
ST.5 Smrčník N 50° 46.726' E 014° 27.008'
Smrčník (586 m) je poměrně plochý, ale rozložitý, převážně zalesněný čedičový hřbet asi 1 km západně od Kamenického Šenova. Jeho nejvyšší vrchol se kdysi také nazýval Richterova kupa.
V současnosti je vrchol pouze řídce zarostlý listnatými stromy, které odolaly kůrovcové kalamitě.
Na vrcholu hledejte a počítejte v okruhu 10 m vzrostlé stromy borovic. Získáte tak indicii E = počet borovic na vrcholu.
Od vrcholu Smrčníku se vraťte k modré turistické stezce a pokračujte po ní lesem do Nového Oldřichova. U fotbalového hřiště odbočte a kolem hřiště přejděte do části obce Šajba (převzato z původního německého pojmenování Scheibe). Zde cestičkou mezi posledním domem a zahradními chatkami projděte ke čtvrtému vrcholu - Na vyhlídce. Cesta je vyznačena na mapce.
ST.6 Na vyhlídce N 50° 46.024' E 014° 25.945'
Na severozápadním okraji části Nového Oldřichova - Mistrovic je nevýrazný oblý hřeben, jehož východní vrchol, ležící na okraji obce, se dnes označuje jménem Na vyhlídce (520 m) a Němci jej dříve nazývali Scheibe. Stejně se nazývala i přilehlá část obce a les, který na vršku časem vyrostl.
Zajímavosti k tomuto vrcholu, někdejší rozhledně a hostinci se můžete dozvědět z perfektně zpracovaného listingu kešky Scheibenwarte GC1Q3JM, která je uložena nedaleko od vrcholu. Proto nebudu informace kopírovat.
Dnes již bývalou slávu místa nepřipomíná téměř nic. Na zarostlém temeni návrší najdeme pouze několik pravidelně vysázených vzrostlých stromů a za nimi v houštinách ukryté kamenné základy bývalé rozhledny a hostince. Lesní porost je navíc značně poškozen kůrovcovou kalamitou.
Souřadnice Vás zavedou ke skupině mohutných stromů cca 20 m východně od vrcholu, poblíž přístupové cestičky. Stromy jsou vysazeny ve dvou řadách, orientovaných v ose východ – západ.
Získáte zde indicii F = počet stromů ve dvou řadách
(Vzhledem k mírné obtížnosti identifikace správných stromů nabízím nápovědu k náhradnímu získání indicie = první cifra z nadmořské výšky vrcholu)
Pokračujte dál cestičkami na západ až na kraji lesíka narazíte na další stanoviště s indicií.
ST.7 Okraj lesa Na vyhlídce N 50° 45.992' E 014° 25.815'
Před opuštěním lesíka vyhledejte strom se štítkem a získáte indicii G = číslo ze štítku na stromě.
Po vystoupení z lesíka Vás čeká cesta k poslednímu vrcholu - Bažantnici. Přístup k tomuto vrcholu je komplikovanější, protože vede přes pastviny s volně se pasoucím stádem tura domácího, který po letech volného chovu zdivočel, nabyl opět původní obranné reflexy a pudy svých dávných předků a brání si své území. Agresivní jsou krávy zejména na jaře a v létě, kdy chrání svá telata.
Přesto je přístup k vrcholu možný, a to pohybem podél elektrického ohradníku, který rozděluje pastviny na oddělené části II a III a který poskytne dostatečnou ochranu v případě napadení z jedné nebo druhé strany pastvin. Rozdělení pastvin na oddělené části je znázorněno na následující mapce.
Cestou se vám nabídne výhled na sever, kde se tyčí Zámecký vrch se zříceninou hradu Kamenice s vyhlídkovou věží a za ním vyšší vrchol Studenec.
Otevře se Vám taky pohled na kopec Bažantnice.
Po přechodu pastvin podél ohradníku narazíte na další stanoviště s indicií.
ST.8 Pastviny u Bažantnice N 50° 45.919' E 014° 25.432'
Na rohu výběžku lesa do pastvin vyhledejte strom se štítkem a získáte indicii H = číslo ze štítku na stromě.
Pokračujte za výběžek lesa a objevíte cestičku vstupující do lesa k vrcholu Bažantnice.
ST.9 Bažantnice N 50° 45.908' E 014° 25.318'
Na severozápadním okraji části Nového Oldřichova - Mistrovic je nevýrazný oblý hřeben, jehož vzdálenější západní vrchol se nazývá Bažantnice (512 m). Podle staré tradice bylo jméno odvozeno od terčů pro cvičnou střelbu, které zde údajně postavil majitel mistrovického dvora Petr Kryštof z Wallbrunnu někdy po roce 1747, kdy byl zdejší les zničen větrnou bouří.
V této době je lesní porost na vrcholu Bažantnice značně poškozen zejména kůrovcem a částečně i poryvy větru.
Na severní straně vrcholového paloučku vyhledejte nejmohutnější strom. Jeho kmen se ve výšce cca 10 m dělí na dílčí kmeny, které se pak dále větví a tvoří korunu. Získáte tu poslední indicii I= počet dílčích kmenů v místě rozdělení. (Nepočítejte uschlou větev).
Od vrcholu Bažantnice si můžete odskočit k odlovení kešky Mistrovické návrší GC9X565, umístěné nedaleko. Odměnou vám budou výhledy z návrší směrem k jihu a na západ.
Teď už Vás čeká zpáteční cesta. Z bezpečnostních důvodů doporučuji vrátit se po hřebenu přes kopec Na vyhlídce k vnitřní komunikaci v části obce Šajba a po ní směrem na jihovýchod dojít k Hasičskému muzeu, odtud po modré turistické stezce až do místa startu na parkovišti u CVaKu.
Zbývá už jen provést jednoduchý výpočet finálky a vyrazit na odlov, nejlépe z parkoviště u CVaKu, uvedeného v trasových bodech. Pomůže vám cyklostezka.
Kontrolní součet indicií: 27
POZOR!!! Z DŮVODU OPAKOVANÝCH KRÁDEŽÍ FINÁLKY JE JEJÍ UMÍSTĚNÍ I ULOŽENÍ OD 07.09.2024 ZMĚNĚNO!!!
Finálka:
50.(D+H)(A+B).(G+E)(C-I)(F+D) 014.(F-D)(F+H).(D+I)(D+F)(C-D)
Pokud se Vám odlov indicií na jeden zátah zdá obtížný a chcete si ho rozdělit na etapy, doporučuji využít bližší parkovací možnosti na odstavných prostorech u Hasičského muzea a u cyklostezky. Parkoviště jsou uvedena v Trasových bodech, cestu si s pomocí popsané celkové trasy snadno naleznete sami.