Velký pátek
Velký pátek je pro křesťany dnem smutku, modliteb a klidu, podle legendy byl na Golgotě právě v tento den ukřižován Ježíš Kristus. Tomu se podřizují i lidové tradice a zvyky, které se odehrávaly často ještě před východem slunce. A děly se prý i zázraky.
Velký pátek a jeho význam pro křesťany:
Lidová pojmenování pro Velký pátek jsou též Bolestný či Tichý pátek – dobytku bylo někde dokonce zvykem sundávat zvony, aby nerušily pietu. Zároveň vrcholí půst: dosyta by se měl na Velký pátek člověk najíst jen jednou za celý den, nesmělo to být ale maso. V kuchyni se proto nerozdělával oheň a nevařilo se.
Výzdoba kostelů je v tento den chudá: oltář je bez květin a svící. Koná se obřad uctívání kříže, který má vyjadřovat hluboký smutek nad smrtí Krista. Začíná se v naprostém tichu, varhany nehrají a místo mše se čtou pašije, věřící se kají a kněží odříkávají modlitbu vleže čelem k zemi, aby vyjádřili nejhlubší vděk a pokoru.
Jediný hluk směly v tento den dělat řehtačky: ty oznamovaly místo umlklých zvonů poledne a ranní i večerní klekání. Stejně jako na Zelený čtvrtek i v pátek děti „honily Jidáše“ (nebo už ho chyceného vodily po vsi) a odříkávaly básničky, aby dostaly koledu.
Magická moc Velkého pátku:
K Velkému pátku se váže i řada pohanských zvyků, podle našich předků se v tento den děly zázraky – například se otevírají hory a vydávají své poklady. Získat vám ho pomůže třeba zaklínadlo od Anče z Krkonošských pohádek: „Horo horo, otevři se pro člověka poctivýho a vydej mu málo z bohatství svýho.“
Místo, kde se poklad ukrývá, prý prozrazují různá světýlka a mihotavé plamínky, záře probleskující skalními štěrbinami či dokonce zlaté kapradí. Blaničtí rytíři mají podle pověry naopak na Velký pátek z hory volnou cestu ven a vycházejí zkontrolovat český lid.
Prospěch se dal v tento den přičarovat také hospodářství. Jedna z pověr například praví, že kdo se na Velký pátek projde po svém pozemku a bouchá přitom cepem o zem, vyžene krtky k sousedovi.
Lidové zvyky, tradice a pranostiky:
Lidé vstávali na Velký pátek ještě před východem slunce a po modlitbě vyráželi k potoku: magickou moc má prý v tento den i voda. Někdy se jí říkalo také „jordánka“ (podle řeky, ve které byl Kristus pokřtěn) nebo „šťastnice“ a přinášela krásu a svěžest. Dokonce prý léčila, někteří hospodáři v ní proto omývali také dobytek či koně.
Tento významný den neměl být rušen všedními starostmi. Na Velký pátek se nesmělo orat ani kopat: proto bylo zvykem sadit hrách o den dřív, jak nařizovala pranostika: „Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!“
Protože zakázaných činností byla celá řada, snažili se naši předkové řídit podle starého pořekadla: „Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.“
Vše mělo svůj důvod: kdo by na Velký pátek pral, máchal by prádlo v Kristově krvi. Zametáním by se zase vymetlo z domácnosti štěstí a darované či půjčené věci by mohly posednout zlé síly.
I přes zákaz pracovat se ale někde předly tzv. pašijové nitě. Pár stehů takové nitě na oblečení mělo při jeho nošení zajistit ochranu před zlými duchy a uhranutím. A košile ušitá z pašijových nití měla dokonce moc chránit před bleskem
Lidé v tento významný den Velikonoc také pečlivě sledovali počasí a zkoušeli odhadnout, jaký je čeká rok – vznikla tak řada pranostik. Ty se liší kraj od kraje a některé verze si tak i protiřečí:
„Déšť na Velký pátek rozmnožuje statek.“ Jinde naopak „Velký pátek vláha – úrodu zmáhá.“
„Velký pátek deštivý, dělá rok příznivý,“ – někde ale žíznivý.
„Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí,“ – jinde se naopak podle pranostiky neurodí.
zdroj: internet
Sejdeme se u památníku selství v pátek 29.3.2024 v 17 hodin a na místě setrváme nejméně do 17:30 hod. Poplkáme o geocachingu, Velikonocích ,pomněníne traveláče a rozejdeme po svém.
FTF výzva: Jelikož je Velký pátek (latinsky dies passionis Domini) křesťanský svátek připomínající ukřižování Ježíše Krista a jeho smrt na Kalvárii. Tak kdo přinese kříž, křížek může logovat FTF.