Legenda o zlaté petce Mystery Cache

Legenda o zlaté petce

keš ze zcela neoficiálního cyklu Všestarské zajímavosti

Jednou z nejznámějších světových literárních památek  a vůbec nejznámější památkou tzv. první vlny všestarské lidové slovesnosti je Legenda o zlaté petce.  Její vznik se klade do období rané Všestarské petkařské horečky (viz. např. Petkaření) ačkoliv pro úplnost je třeba dodat, že na tomto datování nepanuje úplná shoda a někteří i z nejvýznamnějších historiků specializujících se na ranou historii Všestar pokládají legendu za umělý výtvor vzniklý naopak až během vrcholné fáze Všestarské petkařské horečky. Důvodem vzniku byla podle nich snaha podpořit tehdy již maličko upadající význam Všestar na evropské scéně nejen bohatstvím a (tehdejší) současnou všestarskou kulturou, jejichž dominance byla stále zcela nezpochybnitelná, ale i odkazem na prastarou všestarskou historii. Lapidárně to shrnul známý zastánce této teorie PhDr. Vocílka : „Když staří Všestaráci viděli, že naprosto zjevní a nekulturní barbaři odněkud z jižní periferie Etrurie se mohou vychloubat zcela evidentně vymyšlenými sourozenci s magickou schopností zpracování vlčí laktózy, tak jim holt těžko můžeme cokoliv zazlívat“.

My jsme přesvědčeni o autenticitě legendy, přesto zmíníme hlavní argumenty odpůrců sahajících od prof. Zlovského až k nechvalně proslulému Masařevovi. Tyto argumenty se dělí v zásadě na jazykovědné a faktické.  Jazykovědné argumenty spočívají v tvrzení, že v mnoha místech odpovídá jazyk legendy spíše novostarému všestarskému dialektu než starostarému, jímž se ve Všestarech mluvilo v době předpokládaného vzniku Legendy. Nám tento typ argumentace přijde u literární památky, která byla několik generací předávána pouze z barda na babku kořenářku a naopak, poněkud nesmyslný. Prostě je to něco, co by každý aspoň trouchu soudný badatel čekal. Faktické argumenty pak spočívají v tom, že se v Legendě naráží na některé reálie, které přisuzujeme až době pozdější. Ty reálie jí ale přisuzujeme právě na základě ústní tradice. Hm. Nějak jsme se zase dostali k té větě o soudném badateli.

Když jsme se takto shodli na pravosti Legendy, zmiňme alespoň krátce obsah. Původně jsme vám zde chtěli přinést celý text legendy, ale pak nám došlo, že bychom asi narazili. No, jen si to přiznejte, kolik z vás umí starostarovšestarštinu, jazyk to Legendy? Za mých mladých let se ji ve škole učilo každé malé dítě, ale dnešní generace…marno mluvit. A zkusit ji přeložit? Za koho nás máte? Dílo, které je po literární stránce považováno za vrchol veškeré slovanské poezie? Jo, kdyby to bylo něco jednoduššího, třeba  Puškin nebo Mickiewicz , na to bychom si troufli. Ale zde bychom riskovali vlastní pověst.

Takže jen krátké prozaické shrnutí obsahu legendy:

Plasta, dcera bohatého všestarského petkaře Flašena, je od malička vychována v materiálním přepychu. Když dospěje do patřičných let začnou se oni ucházet dva nápadníci. Bohatý nadpetní Lošar a chudý přípetník Ludivoj. Význam slova přípetník je jasný i dnes, činnost nadpetního lze demonstrovat na následující ilustraci z mnohem pozdějšího období zachycující zpracování jedné z maxipetek rostoucích ve všestarském okolí:

Plasta je pravým příslušníkem své uvědomělé generace. Cítí se znechucena nejen svým otcem, ale obecně všemi Petkaři. Pravidelně se účastní tajných akcí zlaté mládeže, při nichž jsou rozbíjeny Petlampy vzhledem k tomu, že ekologicky čistý zdroj energie v nich použitý snižuje spotřebu fosilních paliv a tím přispívá k očekávanému návratu doby ledové, která by znamenala ekologickou katastrofu pro středoevropskou populaci střevlíků nosozubých.  Plasta tedy dává okatě přednost Ludivojovi. Často se o tom hádá se svým otcem. Ten ze zoufalství vymyslí plán, jak se nechtěného zetě zbavit. Využije k tomu staré pověsti o zlaté petce (ano, pověst v legendě - takzvaný lidověslovesný kvadrát). Pověst mluví o tom, že zlatá petka se schopnostmi, které bychom dnes přísně vědecky označili termínem kouzelné, vyrůstá každou noc na asi pět minut po  půlnoci, pokaždé však na jiném místě. Flašan tedy prohlásil, že dceru Ludivojovi dá, pokud mu donese zlatou petku. Byl v tom poměrně chladný kalkul, pověsti nevěřil, takže předpokládal, že se takto Ludivoje zbaví. No a kdyby zlatou petku přece jen přinesl, byl by tak bohatý, že by pragmatickému Flašanovi vůbec nevadil. Ludivojovi to taky celkem vyhovovalo, protože součástí nabídky byl proviant na celý rok. Vydal se tedy do lesa, nalezl opuštěnou chatrč a rok si v ní lebedil. Jednou nebo dvakrát si vyšel do okolí kolem půlnoci, ale moc ho to nebavilo, tak v tom nepokračoval.

Po roce už mu zásoby došly, rozhodl se že se tedy následujícího rána vrátí. Po půlnoci zaslechl zvenčí podivný zvuk. Pohlédl ve a srdce se mu téměř zastavilo. Na stromě přímo před chatrčí spatřil zlatý květ, v jehož středu byla zlatá petka.  Chvíli váhal, pak se ale rychle vyhoupl na strom, utrhl petku a pelášil ke Všestarům. Doběhl tam kolem třetí hodiny ráno. V Plastině pokoji přesto zahlédl světlo. Neváhal, vtrhl do domu a pak až do Plastiny komůrky.

Nahá a poněkud rozčepýřená Plasta ho nevěřícně pozorovala. Ludivoj, který byl stále zcela mimo sebe z nečekaného nálezu, neviděl na situaci nic zvláštního a napřáhl ruku se zlatou petkou k Plastě, pro větší efekt s ní několikrát zamával zleva doprava  a taky zprava doleva. A zmizel. Kdyby se namáhal si pověst o zlaté petce někdy pořádně poslechnout, věděl by, že tím pohybem aktivoval zakletí, které ho navždy uvěznilo v nebi nebo v petce, v tomto bodě je výklad legendy možný oběma způsoby, protože starostarovšestarské slovo pro nebe zároveň označovalo i petku. 

Plastě spadl kámen ze srdce a zpod postele vylezl mírně zmatený Lošar. Pod postel se schoval, protože si s Plastou mysleli, že to dupe Flašan. Ten sice proti Lošarovi nic neměl, ale jako dobrý obchodník věděl, že každé zboží má největší cenu, když je nové. Plasta totiž za ten rok dospěla, ne tedy tělesně, tam už nebylo co dohánět, ale spíše duševně. Rozbíjení petlamp ji přestalo bavit, postupně jí došlo, že Lošar je bohatý proto, že od rána do večera maká a po večerech neutrácí vydělaný peníz za medovinu či vnadné přípetnice, zatímco Ludivoj těžko nemůže být chudý, když je povětšinou jeho jedinou činností právě rozbíjení petlamp, konzumace medoviny, případně občas ležení na cestách před kočáry v rámci boje proti lokálnímu ochlazování.  Každopádně od těch dob již nikdo ze starých Všestaráků zlatou petku nehledal, jen blbec totiž může opakovat Ludivojovu chybu.

Štastný lov zlaté petky!!!

A kudy ke zlaté petce? Absolvováním testu, doporučuji se spoléhat jen na spolehlivé prameny, třeba listing:

1. Vlčí laktózu uměli zpracovávat
   1. Na západní hranici Incké říše      A=2
   2. Na jižním okraji Etrurie                 A=0
   3. Ve středním Sumeru                     A=4
2. Legenda je zachycena v dialektu
   1. Novostarovšestarském   B=2
   2. Novonovovšestarském   B=4
   3. Starostarovšestarském   B=6
3. Nejtěžší na překládání je:
   1. Puškin                  C=1
   2. Legenda              C=9
   3. Mickiewicz          C=5
4. Používání petlamp ohrožovalo:
   1. Střevlíky              D=1
   2. Mandelinky        D=2
   3. Chrousty             D=3
5. Pod postelí byl
   1. Ludivoj                 E=7
   2. Plasta                   E=5
   3. Lošar                    E=3
6. Když najdete zlatou petku, skončíte
   1. V nebi                  F=3
   2. V petce                F=3

N 49 57.ABC  E014 46.DEF

EN: Sorry, I am too lazy to translate the whole article about the Legend about The Golden Petling. In fact, I was even too lazy to translate it to Czech and provided just a short summary. However, the final  test is quite easy so you can try some kind of automatic translation. Just be sure to take information from reliable sources only. E.g. from the listing of this cache.

Pokud kešku nenaleznete, logujte, prosím, DNF. V žádném případě nevytvářejte náhradní keše.  Budete-li to respektovat, Všestarský výbor pro správu keší vám nejen nesmaže log, ale ještě vám zařídí protekci v posmrtném životě.  Pokud by se vám této odměny nedostalo, nebojte se to reklamovat.