Jasoň dymnivkový
Délka předního křídla: 30-35 mm
Areál: Západopalearktický. Roztroušeně od Pyrenejí přes střední Evropu a jižní Skandinávii po Ťan-Šan.
Biotopová vazba: Světliny v různých typech řídkých listnatých lesů a lesostepí, v minulosti pařeziny. Výškově od lužních lesů nížin po horské bučiny.
Vývoj: Jednogenerační (začátek května – začátek července, dle nadmořské výšky), let imág trvá na lokalitě 4-6 týdnů. Samice kladou jednotlivě na vadnoucí jedince dymnivek či do podrostu v jejich blízkosti, vajíčka přezimují. Larvy se líhnou počátkem dubna, žijí jednotlivě a jsou velmi plaché. Stadium kukly trvá velmi krátce.
Chování: Protandrický druh aktivní především za jasného počasí. Samci vyhledávají samičky aktivním patrolováním. Samice se páří pravděpodobně jen jednou (opakované inseminaci brání sphragis).
Podobné druhy v ČR: Žádné.
Rozšíření v ČR: Motýl značně ustoupil, dnes se vyskytuje jen na zlomku původního areálu a je kriticky ohrožen. V 90. letech 20. století vyhynul v Čechách, kde se vyskytoval především v povodí Berounky, v Českém středohoří, v Podkrkonoší a v Polabí. Dodnes se však vyskytuje ve slabé populaci v polských Sudetech, několik kilometrů od českých hranic. Dosud žije místy na Moravě, ale i tam zmizel z většiny míst v Nízkém a Hrubém Jeseníku, Oderských vrších, Beskydech, Chřibech a podél středního toku Moravy. Silnější populace přežívají v pouze v Litovelském Pomoraví, Pavlovských vrších, na Břeclavsku a Znojemsku. Bezprostředně ohrožen v Bílých Karpatech, Javorníkách, Hrubém Jeseníku a v Moravském krasu.
Ohrožení a ochrana: Kriticky ohrožený, v ČR a EU legislativně chráněný. Podobně jako pro jiné ohrožené lesní druhy i pro něj platí, že zachování druhové skladby dřevin přežití motýla nezajistí. Larvální vývoj totiž probíhá pouze na lesních světlinách (u nás např. v Litovelském Pomoraví), případně v ekotonech les-step či les-louka (např. hřebenové partie Pavlovských vrchů). Jako světlinový druh jasoň v minulosti prosperoval v tzv. nízkých a středních lesích (pařezinách) a pastevních lesích, kde jemnozrnná a v čase přetrvávající mozaika otevřených světlin umožňovala populacím jasoně stopovat sukcesní změny na stanovištích. Populace nemohou přežít zapojení lesních porostů, výrazný ústup v ČR časově spadá do období převodů tzv. nízkých lesů na vysokokmenné kultury.
Podmínkou ochrany je, podobně jako u jiných ohrožených lesních motýlů, uchování nezapojené struktury obývaných porostů. To je možné zajistit buď vhodným časováním obnovy tak, aby byl v oblastech obývaných jasoněm vždy k dispozici dostatek pasek rozmístěných v dostatečné blízkosti, případně toulavou těžbou nebo přímo obnovou pařezin. Zatímco prvý způsob se zdá být vhodnější pro dosud rozsáhlé lokality obývané silnými populacemi, zvláště pokud se nacházejí v hospodářských lesích, obnova pařezinového hospodaření (nízké, případně střední lesy) bude nutná jako nástroj managementu některých jasoněm obývaných rezervací (v Moravském krasu, na bradle Pavlovských vrchů i jinde). Plochy obývané jasoněm by měly být udržované jako pařeziny s obmýtím 7-15 let (podle místních podmínek tak, aby na nich nikdy nedošlo k zapojení stromového patra). V oblastech výskytu je dále nutné zajistit dostatečně široké a členité vnitřní i vnější lesní lemy, udržovat široké (10-15 m) a světlé koridory podél lesních cest a zakázat nebo omezit orbu na pasekách (likvidace vývojových stadií). Samozřejmostí by měl být absolutní zákaz pěstování jehličnatých dřevin a likvidace stávajících jehličnatých porostů.
Informace čerpány ze zdroje www.lepidoptera.cz
Nezapomeňte si opisovat indicie pro bonusy.
Jak na keš? Vyberte správnou odpověď.
Otázka: Co žerou housenky?
Odpověď 1: listí lípy N50°33.428 E14°25.271
Odpověď 2: různé druhy dymnivek N50°33.348 E14°25.126
Odpověď 3: listy meruněk N50°33.204 E14°24.990