Jaroměřské králíkárny
Jednoduchá mysterka určená především začínajícím kačerům. Zkušeným borcům pak jako snadný bodík do sbírky.
Proč králíkárny? To bývala vcelku běžná přezdívka pro panelovou výstavbu na sídlištích. Jaroměř je sice starobylé město, ale ani jí se výstavba sídlišť nevyhnula. Najdeme tu vlastně tři. Jedno pod historickým náměstím na Nábřeží 17. listopadu, to téměř plynule přechází ve druhé podél ulice Smetanova a pak je tu toto, které nemine žádný návštěvník, který do Jaroměře přijede na vlakové či autobusové nádraží. Všem místním i přespolním známé sídliště Zavadilka.
V Československu se paneláky začaly masivně stavět v 60. letech jako součást urbanizačního plánu socialistického režimu. Tento trend pokračoval i v dalších desetiletích, i když s menší intenzitou. V městském prostředí jsou často uspořádány do panelových sídlišť. Uspořádání panelových domů ve městě bylo často strukturováno s ohledem na několik klíčových aspektů:
Funkčnost: Panelová sídliště byla často plánována tak, aby poskytovala veškeré potřebné služby pro obyvatele, jako jsou školy, obchody, zdravotní zařízení a veřejná doprava, aby se minimalizovala potřeba cestování do centra města.
Zelené plochy a veřejný prostor: Při plánování panelových sídlišť byl obvykle zohledněn i faktor prostoru pro veřejnou zeleň a volnočasové aktivity, aby se vytvořilo příjemné a životaschopné prostředí pro obyvatele. Prakticky zde chybí klasické ulice uzavřené z obou stran domy.
Dopravní infrastruktura: Uspořádání panelových domů bylo často spojeno se zlepšením dopravní infrastruktury, jako jsou silnice, chodníky a veřejná doprava, aby se zajišťovala snadná dostupnost do centra města a dalších částí aglomerace. Jen na parkování se často zapomínalo!
Rozmanitost obytných jednotek: Panelové domy mohou být uspořádány tak, aby poskytovaly různé velikosti a typy bytů, aby vyhovovaly potřebám různých sociálních skupin a rodinných konfigurací.
V současné době pomalu mizí typická šeď betonových fasád, domy jsou zateplovány, fasády opatřeny barvou, mnohdy tak nahodile, že sídliště může vypadat skoro jako rozsypaná dětská stavebnice. Postupnou změnou prochází i sídlištní zeleň, dětská hřiště a místní infrastruktura.
A co je na panelácích pozitivního? Je to vlastně relativně ekologické bydlení, kdy na malou plochu „narveme“ spoustu bytových jednotek. Pro obyvatele odpadá mnoho starostí s údržbou domu, veřejné zeleně, atd., atd. Mají tedy více času na realizaci svých koníčků. Třeba na GeoCaching, protože vždy rádi vypadnou ze svého „kotce“ někam do přírody, daleko od „králíkárny“ která jim poskytuje prostor pro bydlení.
Tak tu dlouho neotálej, honem se zapiš do logbooku a mazej si vybrat nějakou jinou kešku, někde v přírodě!
A jak k finálce?
Finální souřadnice jsou:
N 50°20,ABA E 015°54,ACD
1) Panelová výstavba probíhala hlavně:
a) v 60. až 70. letech minulého století (A = 6)
b) mezi 1. a 2. světovou válkou (A = 5)
c) kolem roku 2000 (A = 7)
2) Součástí sídlišť velmi často bývají:
a) železniční stanice (B = 2)
b) obchody a další služby pro obyvatele (B = 3)
c) velké parkovací domy (B = 1)
3) Pro sídliště jsou typické:
a) úzké ulice uzavřené mezi domy (C = 5)
b) přistávací plochy pro vrtulníky (C = 3)
c) větší plochy se zelení (C = 1)
4) Obyvatelé bytů v panelácích zpravidla:
a) neslyší, co se děje v okolních bytech (D = 7)
b) mají více času na koníčky (D = 9)
c) pečují o sídlištní zeleň (D = 4)
Vše potřebné buď víš, nebo najdeš v listingu.
Máš souřadnice? Tak neváhej lovit. Prosíme, hlavně nenápadně a schránku vracej na stejné místo. Po ničem nikam nešplhej! V případě problémů s keší a docházejícím logbookem nám dej vědět. Děkujeme.