ŽIDOVSKÝ HŘBITOV PŘÍBRAM
Poloha středověkého židovského pohřebiště není známa, zanikl beze stop. Novodobý hřbitov židovské obce leží cca 100 m jihozápadně od křižovatky Evropské ulice a silnice vedoucí na Občov. Byl založen v r.1879 na ploše 3131 m2, kdy podala Židovská obec žádost o stavbu hřbitova městské radě i zastupitelstvu a je na něm okolo 150 náhrobků. Většina náhrobků je ve tvaru komolého jehlanu a je vyrobena z leštěného syenitu. Náhrobky jsou opatřeny zlacenými značkami rodu, z něhož nebožtík pocházel, dále hebrejskými citáty z Písma svatého a českými nápisy zvěčnělých. Nejstarší dochované náhrobky tohoto hřbitova pochází z 19. Století.
Součástí hřbitova je obřadní síň (márnice), nad jejímž vchodem se nachází nápis: ,,Zde jsem, ó Pane, poslušen hlasu Tvého”. Poslední pohřeb se zde konal v r.1958. Hřbitov je pod správou židovské obce v Praze (viz. cedule u vstupní brány) a je nepřístupný.
Židé v Příbrami
Židovské osídlení v Příbrami existovalo již ve středověku od 13.století, Židé jsou doloženi ve městě před r.1238. Jednalo se o jedno z nejstarších židovských osídlení v Čechách. V r.1571 je v městských dokladech zmínka o židovské ulici, její poloha je však dnes neznámá. V roce 1568 však byli Židé z města vypovězeni, podobně se stalo ve všech tzv.horních městech. Dobové dokumenty se zmiňují, že před vypovězením žili Židé ve městě "ve značném počtu". Po občanském zrovnoprávnění se Židé opět ve městě usazovali, první židovská rodina se přistěhovala do Příbrami v r.1853. Stěhování do větších měst bylo tehdy obecným jevem, nebylo specifikem jen židovských obyvatel. V r.1880 bydlelo ve městě 332 židovských obyvatel, v r.1900 pak 415 osob (to bylo zřejmě nejvíce) a v r.1930 se k judaizmu hlásilo 235 (2,24%) zdejších občanů, z nichž 8 osob se hlásilo přímo k židovské národnosti. Československá republika byla jedním z mála států tehdejší Evropy, kde se občané mohli svobodně přihlásit k této národnosti (v Čechách a na Moravě se tehdy ze 117 551 osob hlásících se k židovskému vyznání přihlásilo k národnosti české, resp.československé 46,42%, k německé 31,00%, k židovské 20,27%, ostatní k národnosti jiné). Uznání židovské národnosti byla i pragmatickým opatřením politiky čs.státu, odvádělo hlasy jiným menšinám, zejména německé a maďarské. Židé v Příbrami žili bohatým spolkovým životem, kromě tradičního pohřebního spolku Chevra Kadiša zde působil i dámský dobročinný spolek, humanitární podpůrný spolek a sdružení židovské mládeže, před I.světovou válkou v Příbrami existoval i košer hostinec. Za německé nacistické okupace bylo ve vyhlazovacích táborech zahubeno 171 židovských občanů Příbrami, jen výčet celých rodin by byl příliš dlouhý, mezi nimi bylo také 18 dětí do 15 let, nejmladším byl Pavel Schling, když byl usmrcem v osvětimské plynové komoře byly mu 4 roky.
Synagoga stávala na rohu dnešní Pivovarské a Hailovy ulice. Židovská náboženská obec zde zakoupila bývalý Čečatkův hostinec a v r.1873 zde byla zahájena stavba synagogy zdejším stavebním mistrem Smetanou podle projektu Ing. J.V.Staňka v tehdy módním maurském slohu. V r.1875 byla synagoga předána k užívání veřejnosti a byla do ní slavnostně vnesena tóra. Jeden svitek zdejší tóry je dodnes uchováván v synagoze ve Woodliff Lake ve státě New Jersey, USA. Nacisté totiž shromáždili bohoslužebné předměty i tóry v Praze, naštěstí je nestačili zničit a po válce komunistické úřady vždy lačné deviz přijaly soukromou nabídku ze zahraničí k odkupu tór. Svitky byly v 60.letech odvezeny na Západ a byly přidělovány různým židovským náboženským obcím po celém světě. Posledním rabínem zde byl PhDr.Emil Friedmann, který zahynul v r.1943 v Osvětimi, spolu s ním nepřežilo řádění hnědého zla dalších 543 souvěrců z Příbrami i okolí. V průběhu války byla synagoga užívána jako skladiště, od r.1946 do r.1957 zde byly umístěny sbírky příbramského muzea. Budova byla stále majetkem židovské náboženské obce, ale pro malý počet členů stále existujícího synagogálního sboru byla v roce 1966 věnována darem městu. Tehdejší národní výbor dar blahosklonně přijal, aby téměř vzápětí v r.1969 synagogu nechal zbořit. Odstřel synagogy pak byl proveden dne 10.4.1969 ve 12 hodin a 10 minut.
Židovská synagoga a památník
K připomenutí památky příbramských a březohorských Židů zavražděných v nacistických koncentračních táborech a také jako připomínka příbramské synagogy zbořené v roce 1969, byl v Příbrami roku 2015 odhalen pomník. Nachází se v Hailově ulici v parku přátelství, poblíž místa, kde stávala synagoga.
[Foto pro příbramský deník poskytl archiv Hornického muzea]
Zdroj: http://www.zanikleobce.cz, http://www.znicenekostely.cz/, https://pribramsky.denik.cz/, aj.
Keš najdete na souřadnicích:
אפס, אחת, שמונה, אחת, ארבע, תשע, ארבע
שש, שש, ארבע, אחת, אפס, ארבע, אחת