V průběhu staletí se ve světě v různých regionech používala řada kalendářů (letopočtů). Několik příkladů:
- Kalendář francouzské revoluce > 1792 – 1805 > Francie, Itálie
- Mongolský letopočet > 1911- 1945 > Mongolsko
- Šintoistická dynastie > 1943 – 1944 > Japonsko
- éra Šaka > do 1912 > Nepál, Indie
- atd.
Dodnes se používají –
- Křesťanský (1 = rok narození Krista) > většina současného světa
- Hidžra (16.7.622 - nový měsíc po útěku Mohameda z Mekky do Mediny) > islámské státy
- Židovský (3761 př. Kr. - biblické stvoření světa) > Izrael
- Cyklický letopočet > jen výjimečně ve východní Asii
- Podle roku panování a vlády > Turecko, Japonsko, Vatikán, Itálie
- Budhist Era (543 př. Kr. – narození Budhy) - Thajsko
K vlastní keši:
Tato keš vychází z dat našeho kalendáře a všímá si některých dat číselně zajímavých. Pro určení hodnot A až G se počítá se dnem v měsíci (D=1 až 31), měsícem (M= 1 až 12), čtvrtletím (Č = 1 až 4) a pořadím dne v kalendářním roce (P). Z těchto hodnot pak zjistíš hodnoty A až G pro výpočet finálky.
- Součin dne, měsíce a čtvrtletí se rovná pořadovému číslu dne v roce. Pro celý měsíc leden to samozřejmě platí, tedy D*M*Č=P. Kromě toho tato vlastnost platí ještě pro jeden den v roce nepřestupném (A=P) a pro dva dny v roce přestupném (B=P1 < C=P2).
- Součin dne se součtem měsíce a čtvrtletí se rovná pořadovému číslu dne v roce. Tato shoda D*(M+Č)=P platí ve třech dnech nepřestupného roku (D=P1 < E=P2 < F=P3) a pro jeden den roku přestupného (G=P).
Kešku najdeš zde: N 49°55.[A-B+C+D-E+F+G-B/6]' E 17°54.[A-B+C+D-E+F-G-B/6]'