Vítáme Vás na naší další sérii, která se bude tentokrát věnovat Sluneční soustavě. Nechali jsme se inspirovat dvěma sériemi u jezera Most – Slunce a Měsíc, a vytvořili jsme ještě navíc Planetu. Alespoň tedy na mapě… Na výchozích souřadnicích se krabičky samozřejmě nenachází, jejich umístění si musíte vyluštit. U každé kešky jsem Vám shrnula pár informací o různých částech Sluneční soustavy, a abyste je mohli najít, musíte u každé správně odpovědět na otázku pod textem. U správné odpovědi jsou napsané souřadnice místa, kde se krabička nachází.
Jedná se o středně dlouhý okruh, který začíná poblíž kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Projdete se kolem jezera Most, podél řeky Bíliny a vrátíte se zpět ke kostelu z druhé strany. Upozorňuji, že pro žádnou keš není třeba vstupovat do kolejiště, ani do řeky, ani lézt na stromy. Všechny jsou umístěny poměrně blízko cesty. Kešky pod čísly 1 až 16 jsou mikro, většinou visí na stromě, některé jsou magnetické, případně jsou schované pod kameny. Samozřejmě můžete využít nápovědu, případně i fotohint, na který v nápovědě upozorním.
Celou trasu zvládnete s kočárkem, což máme několikrát vyzkoušeno, a také můžete jet na kole. Auta nechte prosím zaparkovaná v okolí kostela. Můžete také využít MHD, nejbližší autobusovou zastávkou je RICO nebo Děkanský kostel, pokud pojedete tramvají, můžete vystoupit na zastávce Zimní stadion a projít přes most směrem ke kostelu.
Předem upozorňuji, že kolem kešky číslo 9 se nachází z obou stran proluka z důvodu značného přeplnění okolí jezera, tak se nelekejte, že máte třeba vyluštěno špatně. V textu každé kešky jsou také fotky z okolí jezera a kostela, které jsme pořídily s dcerkou při procházkách v těchto místech za účelem tvorby této série. Bonusová keška se nachází pod číslem 17, je střední velikosti a k jejímu nalezení budete potřebovat bonusová čísla, která se postupně opakují v každé z kešek série, tak si je po cestě zaznamenejte. Pokud budete chtít, můžete k logům přidat také nějaké fotky, avšak prosím, nefoťte přímo umístění či provedení keší. Děkujeme a přejeme příjemnou procházku.
Nyní přejdeme k jednotlivým textům …
Sluneční soustava 10 Saturn
Saturn je šestá planeta Sluneční soustavy, po Jupiteru druhá největší. Patří mezi velké plynné obry, pro které je typické, že nemají pevný povrch, ale pouze hustou atmosféru, která přechází do pláště. Atmosféra Saturnu se skládá z 96,3 % z vodíku. Zvláštností Saturnu je také to, že jako jediná planeta Sluneční soustavy má menší střední hustotu než voda, která dosahuje 0,6873 g/cm3 a je také nejvíce zploštělou planetou Sluneční soustavy. Jeden oběh kolem Slunce vykoná Saturn za 29,46 pozemského roku. Na severním pólu planety se vyskytuje záhadná struktura se tvaru šestiúhelníku, která částečně připomíná vír, nemá však zaoblený tvar. V současné době jej zkoumá sonda Cassini, první snímky tohoto útvaru už pochází ale ze sond Voyager 1 a 2, které byly vyslány k Saturnu v letech 1980 a 1981.
Kolem planety obíhá početná rodina měsíců, je jich asi 60 a největší z nich se jmenuje Titan. Po Ganymedu planety Jupiter je Titan druhým největším měsícem Sluneční soustavy. Zajímavé je také to, že má silnou atmosféru a že se na jeho povrchu (podobně jako na Zemi) nachází kapalné struktury. Hlavní složkou atmosféry Titanu je dusík, minoritními jsou methan a ethan. Podnebí na Titanu zahrnuje větrnost a kapalné srážky a vytváří na povrchu útvary podobné pozemským – duny, řeky, jezera a moře (z kapalného methanu). Methan se nachází na povrchu i v podzemí v kapalné fázi, z povrchu se poté odpařuje a dopadá zpět v podobě srážek, což připomíná koloběh vody na Zemi.
Saturn se jeví jako žlutá planeta, což způsobuje vrstva mraků s nejasnými pásy různých barevných odstínů, a typické jsou pro něj výrazné prstence, které jsou viditelné ze Země i malým dalekohledem. Planetární prstence Saturnu mají celkový průměr 420 000 km, jsou označovány písmeny (např. prstenec A) a jsou tvořeny prachem, ledovými úlomky a balvany, které však nemají průměr více jak několik metrů. Mezi prstenci leží dráhy nejvnitřnějších měsíců. Měsíc Atlas obíhá na okraji prstence A, Prometheus a Pandora obíhají v prstenci F apod. Nejširší a nejjasnější je prstenec B a je od prstence A oddělen mezerou, která se nazývá Cassiniho dělení.
Jak na keš?
Stačí správně odpovědět na otázku.
Jak se jmenuje největší měsíc planety Saturn?
A) Titan N 50° 31.250' E 013° 38.399'
B) Prometheus N 50° 31.520' E 013° 38.939'
Hodně štěstí při lovu přejí Bydláci.
